Zahlavi

Oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie

Oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie

Koncepce oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie vychází ze skutečnosti, že se jedná o mezioborovou problematiku, jejíž význam narůstal postupně a jejíž viabilitu potvrzuje mimořádně flexibilní předmětné pole vyvíjející se v souladu se společenskou poptávkou a aktuální situací ve společenských vědách v domácím i světovém měřítku. Od počáteční preference převážně srovnávacího studia mimoevropské hudby a tance po studium vlastní kultury jde o zkoumání hudebních a tanečních projevů minulosti i současnosti jakožto významuplného jednání lidí v dobovém sociálním a kulturním kontextu. Kontinuálně se toto zaměření věnuje dokumentaci, analýze, klasifikaci, transkripci, interpretaci, archivaci, svou pozornost ale dále obrací na různé druhy evropských i mimoevropských hudebně tanečních aktivit; při zachování nadžánrových hledisek se zabývá projevem lidovým, folklorním, i uměleckým a komerčním. Zároveň však anticipuje nové metody a obohacuje se o aktuální témata související např. se studiem etnických enkláv, migrací a fúzí, či hudby a tance v urbánním prostředí. Těžiště oboru dnes spočívá v komplementaritě směrů zahrnujících dědictví evropského hudebně folkloristického studia či srovnávací hudební vědy, stejně jako nejnovější tendence antropologického studia hudebně taneční kultury.

V širokém spektru oborového zájmu je záměrem oddělení navazovat na dosavadní směřování domácího výzkumu, stejně jako otevřít cestu dalším badatelským tendencím v širším mezinárodním kontextu. Oddělení ve svých projektech představuje koherentní jednotku a průběžně spolupracuje na tématech, ve kterých se potkávají přístupy etnomuzikologie a etnochoreologie. Rozvíjí širokou škálu možného zaměření v rámci samotné disciplíny – od folkloristicky pojatého studia záznamů tradiční lidové hudby a tance, přes analýzu hudebního a tanečního projevu a jeho kontextualizaci, až po kvalitativní výzkum současných hudebních a tanečních prostředí. Konkrétní badatelská činnost oddělení je tak založená na pluralitě metod a spočívá 1) v zpřístupňování hudebně tanečních pramenů, zejména vydáváním kritických edic umožňujících analýzu, typologii a jejich další historické či srovnávací studium; 2) v (re)interpretaci historických pramenů hudby a tance; 3) v antropologickém studiu hudby a tance založeném na metodách kvalitativního výzkumu, jehož smyslem je skrze hudební a taneční projev porozumět sociokulturním či politickým jevům a procesům; 4) ve studiu přesahů lidové a umělecké tvorby.

Aktuální a výhledová výzkumná agenda:

  • vytvoření digitálního systému pro zpřístupnění lidové hudebně taneční kultury
  • analýza a kritické edice hudebních a tanečních projevů
  • Folklorismus, revivalismus a folklorní hnutí v současném sociokulturním kontextu
  • role hudby a tance v souvislosti s tvorbou identity, nacionalismem či ideologií (dlouhé 19. století)
  • hudební a taneční aktivity jako a) reprezentace menšin, politické příslušnosti či komunity; b) způsob komunikace ve veřejném prostoru; c) nehmotné kulturní dědictví – proměny, komodifikace a turismus; d) proces nového promýšlení tradiční kultury a její rekontextualizace; e) kulturní paměť či mnemonický produkt a aktivita
  • vztah hudebního skladatele L. Janáčka k folkloru
  • osobnosti a instituce: kapitoly k dějinám etnomuzikologie v českých zemích (zpřístupnění fondů O. Hostinského, Z. Nejedlého, J. Horáka)
Pracovníci
Projekty

Výstavba českých folklorních písňových textů z přelomu 18. a 19. století (Grantový projekt GA ČR)

Lidové písně a tance českých zemí – digitální systém pro zpřístupnění a záchranu (Grantový projekt NAKI II)

Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích (Grantový projekt GA ČR)