Zahlavi

Granty a Strategie21

Granty a Strategie21

Projekty TA ČR

Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny

Technická agentura ČR, projekt č. TL01000298, 2018-2020

Zapojené instituce: Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Mendelova univerzita v Brně, Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Asociace soukromého zemědělství České republiky, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. 
Aplikační garanti: Středočeský kraj a Jihomoravský kraj
Řešitelka za EU: Jana Krčmářová

Cílem projektu je posoudit přínosy, možnosti a bariéry uplatnění agrolesnických systémů (ALS) na území ČR s primárním zaměřením na socioekonomický, legislativní a environmentální kontext. Jedná se o hodnocení výsadby dřevin na orné půdě v oblastech postihovaných půdní erozí a suchem a dále chov zvířat v kombinací se stromovou složkou. Na základě podrobné literární rešerše, terénních socio-etnologických šetření a produkčně-ekonomických dat shromážděných od zemědělců budou komplexně hodnoceny přínosy ALS na zemědělské půdě. Analyzovány budou dále legislativní bariéry, příležitosti a podpory pěstování stromů na zemědělské půdě. Konečným výstupem projektu budou jak výsledky v podobě vědeckých publikací tak zejména podklady (metodiky) pro uplatnění a zavádění agrolesnických systému v ČR.

The aim of the project is to evaluate the benefits and constraints of using agroforestry systems (AFS) in Czechia with a focus on the socio-economic, legal and environmental context. The project will evaluate planting of trees on arable land in areas affected by soil erosion and drought, and animal husbandry combined with tree components. Based on detailed literary review, socio-ethnological surveys, production and economic data gathered from farmers, the AFS benefits on the agricultural land will be fully evaluated. Furthermore, legislative constraints and opportunities for tree growing on agricultural land will be analyzed. The final outputs will be the scientific publications and, in particular, the documents (methodologies) for the application and implementation of the agroforestry system in Czechia.

 

Konference: Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny (7. 12. 2018)

Strategie 21

Projekty NAKI

Lidové písně a tance českých zemí – digitální systém pro zpřístupnění a záchranu

Hlavním cílem projektu je vytvoření efektivního nástroje pro zveřejnění písňového a tanečního folkloru jako důležité součásti kulturního dědictví a národní kulturní identity. Jeho smyslem je zpřístupnit veřejnosti materiál, jehož potenciál zůstává do značné míry nevyužit, protože většina terénních záznamů (rukopisných či zvukových) nebyla nikdy zveřejněna, nebo je přístup k nim z různých důvodů problematický. Plánovaná aplikace umožní co širokému okruhu zájemců získat podrobné a přitom srozumitelnou formou podané informace o lidové písni, hudbě a tanci českých zemí, a zároveň přispět k jejich záchraně prostřednictvím aplikace postavené na nejmodernějších poznatcích ze sféry záchrany a uchování datových nosičů. 
Hlavní cíl bude dosažen prostřednictvím několika dílčích cílů, a to vytvořením:
a) internetového portálu, který umožní získávat informace o jednotlivých pramenech (tištěných i rukopisných sbírkách), ale i o jednotlivých písních v nich zaznamenaných. Jádrem portálu bude nově vyvinutý software propojující několik rovin informací: melodické i textové incipity, lokality, žánry, názvy tanců, data záznamu, sběratelé atd. Portál umožní nejen vyhledávání, ale i srovnávání dat,
b) systému schopného zvládnout dialektologickou nejednotnost písňových textů, komplikující fungování dosud známého vyhledávacího softwaru či databází, a systému pro vyhledávání nápěvových variant jednotlivých písní,
c) certifikované metodiky pro digitalizaci a vytvoření standardů pro zápis textového i melodického incipitu tak, aby bylo možné začleňovat do databáze nové materiály a ty propojit se stávajícími daty,
d) databáze zahrnující digitalizované písemné i zvukové dokumenty z fondů Etnologického ústavu AV ČR (cca 150 tisíc jednotek) i data ze zásadních tištěných edic. Digitalizace umožní přístup k většině pramenů a zabrání ztrátě významného kulturního dědictví na nosičích na hranici své životnosti (písemné a mgf. záznamy),
e) specializovaných map pro zobrazení informací z databáze.

Účastníci projektu: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. a Národní ústav lidové kultury

Trvání projektu 2018-2022

Kramářské písně v brněnských historických fondech

NAKI II, identifikační kód projektu DG18P02OVV021, 2018–2022
Cílem mezioborově koncipovaného projektu je vytvoření výsledků přispívajících k uchování, odborné evidenci, prezentaci a zpřístupnění kramářských písní. Projekt se zaměřuje na fondy, jimiž disponují Moravská zemská knihovna v Brně, brněnské pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Jde o cca 17 000 kramářských písní z období 17.–19. století. Záměrem je interdisciplinární přístup k základnímu a aplikovanému výzkumu kramářských písní; podílejí se obory filologie, knihověda, muzeologie, etnologie, hymnologie a etnomuzikologie. Zapojení badatelů různých specializací umožňuje prezentovat kramářské písně komplexně, s důrazem na jejich textovou, kontextovou, jazykovou, hudební a také vizuální stránku. 
Výsledky a prostředky k naplnění uvedených cílů:
a) Vytvoření metodiky tvorby bibliografických záznamů kramářských písní, využitelné dalšími institucemi spravujícími památky podobného typu,
b) dvě výstavy, které veřejnosti prezentují kramářské písně z fondů brněnských institucí jako specifický typ památek kulturního dědictví,
c) specializovaná mapa zobrazující regionálně-geografický původ sbírek,
d) konference a workshop s mezinárodní účastí,
e) odborné monografie interdisciplinárního charakteru,
f) katalog tisků a antologie notovaných pramenů kramářských písní brněnského fondu Etnologického ústavu AV.

Účastníci projektu:
(Typ D) Společný projekt uchazeče Masarykova univerzita Brno a spoluuchazečů: Moravská zemská knihovna, Moravské zemské muzeum, Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Za Etnologický ústav AV se na projektu podílejí Věra Frolcová, Markéta Holubová a Tomáš Slavický.

INDIHU – vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities

Společný projekt více uchazečů (konsorcium příjemců) na období 2016-2020

Příjemce: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.; Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.; Knihovna AV ČR, v. v. i.; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.


Za EÚ se na projektu podílejí B. Gergelová a M. Suchomelová, technická spolupráce ing. Z. Holínský

Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje a infrastrukturu pro vědeckou práci v humanitních oborech, jejímž základem budou zdroje dostupné v elektronické podobě – například digitalizované dokumenty, elektronické databáze či různé separátní kolekce elektronických dat vědecké povahy. 
Jednotlivé výstupy projektu naplňují deklarované specifické cíle následujícím způsobem:
1. Vytvoření zastřešující platformy INDIHU
2. Vývoj nástrojů pro vědeckou práci a prezentaci kulturního dědictví v digitálním světě
a. Prototyp virtuální výstavy
b. Virtuální znalostní báze
c. Integrace open-source OCR mechanismu
3. Vzdělávání vysokoškolských studentů v oblasti použití digitálního obsahu v rámci digital humanities
4. Zajištění interoperability a sdílení dat mezi různými digitálními kolekcemi včetně napojení na mezinárodní infrastrukturu

Projekty GA ČR

Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích

Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích

Weight and Weightlessness of the Folklore: The Folklore Movement of the Second Half of the 20th Century in Czech Lands 

Členové řešitelského týmu: Daniela Stavělová, Lucie Uhlíková, Matěj Kratochvíl, Dorota Gremlicová, Zdeněk Vejvoda, Martina Pavlicová, Vít zdrálek, Zita Skořepová-Honzlová, Miroslav Vaněk, Jiří Traxler

Projekt GA ČR 2017-2019

Projekt je zaměřen na studium tzv. folklorního hnutí, které zahrnuje především aktivity folklorních souborů, k jejichž masovému zakládání docházelo zejména ve městech bývalého Československa od počátku padesátých let 20. století. Tyto aktivity přetrvávají dodnes a bývají explicitně spojovány s ideologií totalitního režimu. Smyslem interdisciplinárního projektu založeného na metodě orální historie, textové analýze a antropologickém studiu hudby a tance bude sledovat ambivalentní význam jevu a jeho politické konotace pohledem jeho aktérů.
Výzkum bude opřen zejména o narativa získaná průběžným vedením rozhovorů s bývalými i současnými členy folklorních souborů. Tato data se stanou výchozím materiálem pro interpretaci specifických rysů tohoto jevu v jeho sociokulturním a politickém kontextu druhé poloviny 20. století. Stěžejním výstupem se stane kolektivní monografie řešitelského týmu, předcházet jí bude šest samostatných studií k dané problematice v recenzovaných časopisech Český lid a Národopisná revue a sborník z mezinárodní konference.

The project aims to deal with the „folklore movement“, that is, activities of folk ensembles – a wide spread phenomenon in the former socialist Czechoslovakia (1848 – 1989), which has its continuity in today´s Czech Republic. It is an interdisciplinary project based on the methods of oral history, textual analysis and anthropological study of music and dance which aims to explore the ambivalence of the phenomenon and its ideological connotations. The investigation will be based on narratives which occur in the discourse of socio-cultural context of the folk ensembles in different periods of the so-called folklore movement. Narratives provide considerable material to be interpreted with the aim of understanding specific features of the phenomenon of the folklore movement in a particular socio-cultural and political context. The main output of the research will be a collective monograph, proceedings of the international symposium, and six studies published in peer-reviewed ethnological journals Český lid and Národopisná revue.

Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace

Grantová agentura ČR, projekt GA17-05373S, 2017–2019
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace
Ethnographical Atlas of Bohemia, Moravia and Silesia : Spiritual and Material Aspects of Religious Peregrination and Narrative Imagination
Řešitelský tým: Markéta Holubová, Luboš Kafka, Jaroslav Otčenášek

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek tradiční lidové kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozí metodou při zpracování projektu se stane metoda etnokartografická, umožňující specifikovat prostorové a časové souvislosti zkoumaných jevů. Studium se zaměří na projevy lidové zbožnosti vztahující se k hmotných a duchovním aspektům zbožné peregrinace a narativní imaginace. Připravované 2 svazky atlasu navážou na předchozí díly (dosud vydáno 7 sv.) a atlasy sousedních států a budou koordinovány podle koncepce International European Ethnocartographic Working Group, dnes Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Vypracovány budou též souhrnné mapy formátu A3 (cca 30 ks) reflektující zkoumané jevy s důrazem na jejich stav v 18.-20. století.

 

The Ethnographic Atlas of Bohemia, Moravia and Silesia will describe and analyze the territorial differentiation of traditional folk culture, define cultural areas and reveal the relationship between the individual components of traditional folk culture and its link to the natural environment. The project will primarily use an ethnocartographic method that makes it possible to specify the space and time contexts of researched phenomena. The research will focus on the expressions of popular piety related to the material and spiritual aspects of religious peregrination and narrative imagination. The 2 upcoming volumes of the atlas will follow up on the previous volumes (so far 7 volumes have been published) as well as on the atlases of our neighboring countries and will be coordinated in view of the concept of the International European Ethnocartographic Working Group, today Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Approx 30 maps in A3 format will reflect the researched phenomena, emphasizing their state in the 18–20th century. A workshop mapping piety will be organised.

Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě

Grantová agentura ČR, projekt GA16-15716S, 2016–2018
Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě
Czech agricultural revolution of 19th century in the perspective of microhistory and ecological anthropology

Řešitelský tým: Jana Krčmářová, Jiří Woitsch

Projekt je zaměřený na rekonstrukci “zemědělské revoluce” ve světle všedního života venkovanů Čech 19. století. Tradičně vyprávěný příběh zavádění moderního průmyslového zemědělství běžným lidem mnoho prostoru nedává. Tón výkladu obvykle určují nejvýraznější “hlasy” politických, odborných, pedagogických či průmyslových elit 18. a 19. století. Projekt bude v historii modernizace zemědělství proto hledat také hlasy těch, kterým v dobových veřejně vedených debatách, mediích či učebnicích nebyl dosud dán velký prostor– běžným lidem jako většinovým praktikům zemědělství. Mikro-historický výzkum obohacený koncepty ekologické antropologie bude zaměřen na analýzu zemědělského vědění uloženého v jejich životech spočívajících v každodenním kontaktu s obhospodařovanou krajinou. Bude diskutována jejich aktivní role v proměnách, jakož i vnímání a ochota či odpor podřídit se změnám, jež zemědělské inovace do jejich životů a životů jejich životního prostředí přinášely.

The project will reconstruct the “agrarian revolution” in the light of everyday life of commonpeople of 19th century Czechia countryside. The story of the agricultural modernization is rarely narrated as a multi-vocal plot but nowadays usually gives attention to the main “voices” whose words were widely expressed and listened to – those of political, educational, scientific and industrial elites of 18th and 19th century. To counterpart for the formerly mentioned imbalance in the modernization history the project will search also for the voices of those, who were not given such space in the public debate, media or textbooks – the common rural people as the majority of practitions of agriculture. In the microhistorical research enriched by concepts of ecological anthropology the knowledge stored in their everyday lives and their engagement with local landscapes through agriculture will be analysed. So will be also their active role, perception, willingness and resistance to accept the changes brought to their life and their environment by agricultural innovations.

Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

Grantová agentura ČR, projekt GA15-03754S, 2015–2017
Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989
Between state plan and research freedom. Ethnography and folklore studies in Czechia in the context of development of culture and society in 1945-1989
Řešitelský tým: Lydia Petráňová, Jiří Woitsch, František Bahenský, Karel Altman, Marie Bahenská (MÚA AV ČR), Adéla Jůnová-Macková (MÚA AV ČR), Jiří Hlaváček (ÚSD AV ČR), Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)

Náplní projektu je výzkum institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. „nikami“ české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto je jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost je věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Metodicky projekt vychází z kombinace klasických přístupů k výzkumům dějin vědy (zejm. hermeneutická analýza textů, archivních fondů institucí, pozůstalostí badatelů) s metodami oral-history.


Project aims at the research of institutional and personal development, theoretical-methodological and epistemological changes and other aspects (e.g. relation to political power and ideology) of ethnography and folklore studies and related disciplines in Czechia in 1945–1989. The research hypothesis rests upon the results of previous research in the history of humanities, according to which the dynamics of the development of scientific disciplines was determined not only by the official line of research, but also by the “niches” of the Czech science (the places of scientific freedom). Thus, analysis would reach to development and works of central institutions, but also to the research realized in museums, in the regions, to applied research, but also unofficial research (dissent, researchers in exile). Special attention will be rendered to the international influences on the development of disciplines. Methodologically the project draws upon the combination of approaches to the history of science (hermeneutical analysis of texts and archival funds) with the methods of oral history.

Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení

Grantová agentura ČR, projekt GAP410-11-1287, 2011–2015
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení
Ethnographical atlas of Bohemia, Moravia and Silesia: Vernacular architecture, settlements and dwellings
Řešitelský tým: 
Jiří Woitsch, František Bahenský, Martin Dohnal

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek předindustriální vesnické kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozím přístupem je etnokartografická metodologie, umožňující charakterizovat prostorovou systematiku kulturních faktů, morfologicky, sociálně a funkčně vymezených, vystupujících v určitém čase a prostoru. Heuristickou bázi tvoří archivní prameny a terénní výzkum. Studium bude zaměřeno na jevy spojené s tradiční architekturou, sídly a bydlením s důrazem na jejich stav v 19. stol.– zejména na základní charakteristiky tradičního vesnického stavěného prostředí (orientace dvorů a obytných budov, vnitřní a vertikální členění obydlí, stavební materiál a konstrukce, typologie staveb a sídel). Vypracovány budou též souhrnné mapy k regionální typologii tradičního domu. V projektu připravený svazek atlasu naváže na předchozí díly (doposud vydáno 6 sv.) a atlasy sousedních států a bude koordinován s International Ethnocartography Network of SIEF.

 

The aim of the Ethnographic atlas of Bohemia, Moravia and Silesia is to describe and analyze the spatial differentiation of the vernacular culture, to detect cultural borders and to make clear a role of the natural surroundings in the popular culture development. The ethnocartographic methodology enable to find space oriented systematic of selected cultural facts defined morphologically, socially and functionally, which occur at certain times, in certain territories and in specific social environment. The basis for research is written archive documents and field research. Grant research will cover topics (esp. building material and construction, vertical as well as layout structuring and spatial distribution of buildings and settlements) related to vernacular architecture and dwelling with emphasis on rural settlements in the 19th Century. The grant project of the Atlas volume is organically associated with previous volumes (6 published) and the atlases of contiguous European countries. Research will be co-ordinated with International Ethnocartography Network of SIEF.

Granty a Strategie21