Zahlavi

Projekty

Projekty

Strategie 21

Rozmanitost života a zdraví ekosystémů

Koordinátor: prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc. (do 2/2019), prof. Ing. Josef Špak, DrSc. (od 3/2019)

Internetové stránky programu: http://av21.ssc.avcr.cz/vyzkumne-programy/09-rozmanitost-zivota-a-zdravi-ekosystemu/index.html

V rámci programu XXX Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Současný vývoj populací prasete divokého a jeho vliv na evropské ekosystémy

Cíl tématu: Napříč ústavy AV ČR nalézt a propojit badatele, jejichž současná práce může přispět k lepšímu pochopení důvodů populační exploze prasete divokého (Sus scrofa) a jejích důsledků pro evropské ekosystémy, jejich bio-diversitu, stabilitu či obecněji „zdraví“, stejně tak jako pro ekonomické a další lidské aktivity.

Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací

Koordinátor: prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.

Internetové stránky programu: http://statav21.cz/ http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/11.-evropa-a-stat-mezi-barbarstvim-a-civilizaci/index.html

V rámci programu XXX Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

European Forests – Our Cultural Heritage

Řešitel: Jiří Woitsch, doba řešení: 2018

Anotace: Ve spolupráci s Austrian Forest Association, International Union of Forest Research Organisations a Der Österreichische Walddialog uspořádal EÚ mezinárodní konferenci Europen Forests – Our Cultural Heritage (St. Georgen am Längsee, Rakousko, 4.–7. 12. 2018). Konference byla zaměřena na problematiku poznání, ochrany a prezentace tzv. biokulturního dědictví v Evropě, která je řešena mj. na úrovni UNESCO, OSN a Evropské unie a byla zdůrazněna i v rámci priorit Evropskégo roku kulturního dědictví (2018). Hlavním diskutovaným tématem byla identifikace a následná prezentace lesů resp. kulturní krajiny jako specifické formy kulturního dědictví jednotlivých evropských států (v rovině materiální – zejm. památky spjaté s minulým využíváním lesů i nemateriální – tradiční znalosti a dovednosti, historické vědomí, folklor). Konference se uskutečnila pod záštitou rakouského Ministerstva pro udržitelný rozvoj a turismus a Správy státních lesů Estonské republiky, vystoupilo na ní

Výstupy: Abstract book ke stažení zde. Sborník v přípravě.

Paměť v digitálním věku

Koordinátor: PhDr. Luboš Velek, Ph.D.

Internetové stránky programu: https://www.mua.cas.cz/pamet-v-digitalnim-veku-751 http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/12.-pamet-v-digitalnim-veku/index.html

V rámci programu XXX Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Zpřístupnění a uchování fondu Zaměřovací akce České akademie věd a umění – Národopisné komise pomocí digitalizace (Dana Motyčková, EÚ)

Cílem aktivity je zpřístupnění a uchování fondu Zaměřovací akce současnými neinvazivními prostředky, dále revize a doplnění databáze a především digitalizace plánové dokumentace a fotografií, v první fázi z lokalit ve Středočeském kraji. Prohloubení dlouhodobé kooperace Etnologického ústavu s Národním památkovým ústavem. Fin. prostředky na IT služby, korekce a úpravy skenů, nákup zál. disků. 

Digitalizace části sbírkových fondů brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.: Lidová slovesnost na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází  (Jana Pospíšilová, EÚ)

Projekt umožňuje záchranu rukopisných dokumentů, jejich zpracování v databázi a zveřejnění. Materiál je výsledkem sběratelských akcí v druhé polovině 20. století, které neměly obdobu v Čechách. Cílem aktivity je kooperace s dialektologickým oddělením ÚJČ AV ČR a popularizace této součásti kulturního dědictví. Fin. prostředky na správu webu, IT služby, ditgitalizace.

Lidová píseň na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází (J. Pospíšilová, L. Uhlíková / EÚ) – dokončení práce na databázi korespondence související se sběrem písní, s historií oboru etnografie a folkloristiky a s činností brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Databáze byla dovedena do zkušebního provozu a v následujícím období budou odstraněny případné nedostatky.

Plnění databáze korespondence uložené v dokumentační sbírce brněnského pracoviště (sig. B, V, X) odpovídá jednomu z poslání Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., jenž je významnou paměťovou institucí. Zveřejnění korespondence dřívějšího Státního ústavu pro lidovou píseň vedeného Leošem Janáčkem s jeho intenzivní sběratelskou činností v první polovině 20. století je důležitým krokem k objasnění dějin instituce a bádání o lidové písni. Je vstřícným krokem vůči požadavkům odborné i laické veřejnosti.

Pokračovalo plnění databáze korespondence související s činností institucí předcházejících EÚ AV ČR a se sběrem lidových písní. Jednou z nejdůležitějších částí fondu je korespondence významných osobností české folkloristiky a kultury. Byla zpracována sig. B, před dokončením je sig. X a V. Celkem bylo zapsáno 2 126 jednotek. Databáze je přístupná online a v roce 2018 bude dokončena. Většina činností vyžadovala externí personální zajištění.

VOLČÍK, Ondřej: Internetový katalog korespondence k historii brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, in: Národopisná revue 27, 2017, s. 365.

Databáze sbírkových a dokumentačních fondů http://osw-web.avcr.cz/eu/ 

Databázová encyklopedie hudebního života DEML (J. Procházková / EÚ) - Cílem aktivity bylo koordinovat a využívat mnohonásobné zdroje informací o hudebním životě a vytvořit tak faktografickou základnu pro chybějící katalogy děl. V letošním roce bude v tomto systému prezentována databáze o Státním ústavu pro lidovou píseň.

Databáze funguje v pracovním prostředí ve dvou úrovních, kdy do druhé úrovně jsou zasílány poznatky ve standardizované podobě tak, aby se s nimi mohlo dál pracovat pro plánované soupisy a katalogy. Databáze byla původně zamýšlena pro třídění poznatků o tzv. vážné hudbě (Spolek pro moderní hudbu, spolek Přítomnost, hudební odbor IV. třídy ČAVU aj.), její obsahové využití však je flexibilní a proto do ní mohly být aktuálně zahrnuty i poznatky o Státním ústavu pro lidovou píseň. V roce 2018 byla realizována aplikace třídící poznatky o tomto ústavu a zpřístupňující prameny pro badatelské využití. Práce na databázi DEML tak byla koordinována s dalším projektem navrhovatelky, o přípravu on-line zpřístupnění dokumentace SÚLP v souvislosti s plánovanou tištěnou monografií. Databáze nabídla možnost připravovat vícestupňové zpracování poznatků z hudebního života, měla připravit informace pro plánované katalogy děl skladatelů z českých zemí (v první fázi) z 19. a 20. století, později měl být projekt rozšiřován a aplikován na starší historická období. V praxi nyní budou zpřístupněny poznatky ze Státního ústavu pro lidovou píseň.

Digitalizace ediční řady Češi v cizině (B. Gergelová / EÚ) – projekt digitalizace ediční řady sborníků Češi v cizině vycházející od roku 1986. Digitalizace celé řady Češi v cizině přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. V současné době (září 2018) je již celá edice zdigitalizovaná a je zpracovávána do formy přístupné na internetu zde http://cvc.eu.cas.cz/

Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Nová hesla a doplňky

Řešitel: Zdeněk Uherek

Cílem projektu bylo vytvoření digitální verze publikace „Lidová kultura - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ jako základního informačního zdroje v oblasti národopisu a folkloristiky. Jedná se přibližně o 3000 hesel věcné a biografické části. V první fázi byla vytvořena pracovní verze v podobě souborů pdf, jež je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu: http://eu.avcr.cz/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/index.html.

Ve finální verzi bude každé heslo prezentováno samostatně, což umožní lepší vyhledávání, křížové odkazování i aktualizaci.

V průběhu roku 2017 bylo dosaženo zpracování přibližně dvou třetin hesel encyklopedie. Jednalo se převod z původních tiskových podkladů a jejich editaci, aktualizaci a doplnění, příp. i vytvoření nových verzí hesel. V průběhu roku 2018 bude editace dokončena a výsledek bude zpřístupněn na stránkách Etnologického ústavu v podobě plnohodnotné on-line encyklopedie.

Digitalizace Zpravodajů KSVI II. 

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací KSVI vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR, etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace ze 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. Způsob digitalizace Zpravodajů KSVI byl konzultován s pracovníky digitalizačního centra Knihovny AV ČR, pracoviště Jenštejn.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost

V roce  2017 byla dokončena digitalizace edice  Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací  (zpravodaje vycházely od roku 1974 do roku 1991), celkem 66 dílů.  K souboru je připojena průvodní  informace o obsahu jednotlivých svazků a možnosti jejich badatelského využití. Celý soubor Zpravodajů KSVI je  přístupný z URL:  http://zpravodaj.eu.cas.cz/

 

Zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze a její on-line zpřístupnění na internetu

Řešitelka: Markéta Holubová

Kramářské tisky a jednolisty jako specifický typ zaznamenávání a zpřístupňování paměti a paměťové kultury společnosti představují žánr knižní produkce „konzumní“ povahy, dnes však silně ohrožený jak z hlediska svého fyzického stavu, tak z hlediska své „efemérnosti“ a bibliografické vzácnosti a jedinečnosti. EÚ AV ČR, v.v.i. jako garant péče o kulturní dědictví v oblasti lidové kultury v České republice zahájil postupnou systematizaci zpracovávání vlastních fondů kramářských tisků (cca 7.000 ks). Prostřednictvím výzkumného projektu Strategie AV21 pro rok 2017 se předpokládalo zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze s využitím bibliografického formátu MARC 21, digitalizováním (cca 800 ks) a jejím on-line zpřístupněním na internetu s širokým rejstříkovým aparátem (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů).

V první polovině roku 2017 digitalizoval Jáchym Suchomel celý fond německých kramářských tisků, jednolistů a kupletů (tj. 800 ks) a pro jejich následné vhodnější uložení byly pořízeny spisové desky. Markéta Holubová prováděla katalogizaci sbírky v mezinárodně uznávaném bibliografickém formátu MARC 21 a souběžně se vytvářel široký rejstříkový aparát (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů). Následně byly vytvořeny podmnožiny databází pro realizaci věcné kontroly záznamů, prováděla se příprava vazeb pro realizaci publikování databáze a naskenovaných titulních listů na internetu, přístup do databáze z webových stránek EÚ AV ČR, v.v.i. (technická spolupráce ing. Zbyněk Holínský). Revizi záznamů a jednotlivých rejstříků provedl Pavel Koudelka, jazykovou korekturu Kateřina Sedlická. Nová tiskárna v Pelhřimově finančně podpořila také vydání tištěného katalogu sbírky.

Zpřístupnění sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience z fondu EÚ AV ČR, v. v. i. na internetu představuje vůbec první specializovanou databázi tohoto druhu v České republice.

Databáze je přístupná z URL: http://nemecketisky.eu.cas.cz  K 16. 3. 2018 navštívilo databázi 328 badatelů. Výstupem je také publikace Markéta Holubová, Katalog kramářských tisků III. Německé kramářské tisky, jednolisty a kuplety. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. 2017. 127 stran. ISBN 978-80-88081-15-9 a další 2 studie nacházející se nyní v oponentském řízení redakcí zahraničních časopisů.

Digitalizace Zpravodajů KSVI

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací (KSVI) vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR , etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace z 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost. 

Celý souborZpravodajů KSVI je v současné době přístupný pouze jako prezenční fond v knihovně Etnologického ústav AV ČR,v.v.i. na Florenci 3, Praha 1. Fyzický stav publikací je velmi špatný, většina Zpravodajů se již rozpadá. Jednotlivé svazky byly kopírovány v malých počtech (pouze pro potřeby pracovníků ÚEF) na Cyklostylu. Pro tisk byl používán nekvalitní papír. Vazba byla provedena pouze sepnutím kovovou sponou a přelepena měkkými deskami. V současné situaci je digitalizace jednoznačně nejlepší formou uchování tohoto cenného fondu.

Efektivní veřejné politiky a současná společnost

Koordinátor: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.

Internetové stránky programu: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/13.-efektivni-verejne-politiky-a-soucasna-spolecnost/index.html

V rámci programu XXX Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Mobility: zkoumání pohybu lidí, věcí a informací

Řešitel tématu: Doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.

Charakteristika a cíle programu:

Fenomény migrací, globalizace či glokalizace, turismu, menšin a diaspor, odlivu a přílivu mozků jsou celosvětově aktuální. Jejich lepší chápání společností usnadňuje se s nimi adekvátně vypořádat a využívat je ke svému prospěchu. Fyzický pohyb osob, zboží, kapitálu, a informací souvisí se změnami sociálními, ekonomickými, demografickými a kulturními. V souvislosti s fyzickou mobilitou dochází ke změnám ve struktuře obyvatelstva a ke změnám jeho potřeb. Migrační pohyb působí na demografické stárnutí populace některých regionů, mění znalostní bázi obyvatelstva a jeho chování. Rostoucí mobilita je výzvou pro regionální, státní a nadnárodní politiky. Výzkum v rámci tohoto tématu hledá odpovědi na nové otázky vyžadující mezioborové přístupy a úzkou spolupráci vědců s dalšími sférami společenského života.

Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy

Koordinátor: doc. PhDr. Marek Hrubec, Ph.D.

Internetové stránky programu: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/15.-globalni-konflikty-a-lokalni-souvislosti-kulturni-a-spolecenske-vyzvy/index.html http://globalnikonflikty.cz/cs/

V rámci programu XXX Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Více než lidská migrace: Mobilita, identita a přináležitost v proměňujícím se světě

Řešitel aktivity: Mgr. Luděk Brož, MPhil., PhD. (Etnologický ústav AV ČR), Spoluřešitel: Mgr. Jiří Krejčík, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)

Polské úřady nedávno vyhlásily plán postavit jeden z nejdelších plotů v Evropě, který by ochránil východní hranici země před nežádoucími migranty a vysoce nakažlivými nemocemi, které by mohli potenciálně přenášet. Záměr na první pohled připomíná plán amerického prezidenta Donalda Trumpa vystavět zeď podél hranic s Mexikem, nebo již existující maďarský plot na srbských a chorvatských hranicích, ale je zde jeden podstatný rozdíl. Choroba, které se Polsko i další evropské státy bojí, je africký mor prasat (African Swine Fever, ASF) a nežádoucími migranty nejsou lidé, nýbrž divoká prasata z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Nejde přitom o jediné plánované oplocení. Podobný plot připravují také dánské úřady za účelem zabezpečit zemi před prasaty z Německa. Zdá se, že „trojský kanec“, přenašeč obávaného viru, přispívá ke vzkříšení staronových hranic srovnatelnou měrou jako migrující lidé. Na své cestě tak narušuje schengenský prostor volného pohybu a stává se součástí nového režimu (bio)sekuritizace.

Mezinárodní workshop si klade za cíl nalézt empirické a analytické synergie mezi studiem pohybu lidí a pohybu jiných živočichů napříč hranicemi, a to hranicemi jak fyzickými, tak symbolickými a biopolitickými. Jejich překročení s sebou nese destabilizaci zavedených pořádků přináležitosti a spouští procesy odcizování a protekcionismu, které doléhají i na světovou politiku. Na workshop jsou zváni účastníci, kteří se podělí o svůj empirický výzkum a konceptualizaci migrace ve vztahově komplexním světě obývaném plejádou živočišných druhů. Se zaměřením na probíhající, historické a očekávané pohyby lidí i nelidí budou zkoumat, jak se proměňuje význam a analytický přínos konceptů jako přináležitost, prekarita, (bio)bezpečnost, invazivnost, ekosystém, domorodost, národ nebo stát. Můžeme stále hovořit o proudu „metafor“ mezi popisy lidské a nelidské migraci, pokud odmítneme vidět tyto jevy jako příslušející k ontologicky nesouměřitelným doménám?

Předpokládané výstupy:

Mezinárodní dvoudenní vědecký workshop plánovaný na září 2019 předpokládá 15 účastníků (2 ze zámoří, 10 z Evropy). Na akci budou pozváni také vybraní zástupci médií za účelem popularizace nových konceptuálních přístupů k fenoménu migrace. Kromě odborných výstupů (článek, případně sborník) a networkingu mezi vědeckou komunitou tak workshop přispěje k šíření povědomí o novém možném pojetí migrace živočišných druhů a jeho důsledcích pro světovou politiku.

Adaptační profily uprchlíků

Řešitel aktivity: PhDr. Stanislav Brouček, CSc. (Etnologický ústav AV ČR)

Česká a slovenská migrace do JAR narostla v letech 1968–1969 z původních několika desítek jednotlivců v odhadech na pět a více tisíc. Hlavní komunity vznikly v Kapském Městě, Johannesburgu, Pretorii, na jihu v Durbanu. Migranti sem přicházeli takřka výhradně přes Vídeň a v naprosté většině se jednalo o školené pracovníky v technických profesích. Přestože prostředí, do něhož vstoupili, bylo natolik odlišné, že znamenalo po příchodu šok, měli noví přistěhovalci šanci vše kompenzovat téměř neomezenými možnostmi pro aktivní uplatnění. Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století se výrazně posunuli po stránce hmotného zajištění svých rodin a pro většinu z nich představovala zkušenost s novým prostředím nebývalý nárůst individuálních jistot.

Imigrační podmínky pro české a slovenské přesídlence se odvíjely od skutečnosti, že jihoafrická ambasáda ve Vídni dokázala reagovat na československou emigrační nabídku a přilákala do své země tisíce prchajících lidí. Zároveň si mohla klást podmínky, které se lišily od imigračních požadavků ostatních zemí přicházejících v úvahu pro české a slovenské emigranty. Ani Chile, Austrálie, Spojené státy nebo Kanada nepožadovaly důkaz, že žadatel o víza není a nikdy nebyl členem komunistické strany. Jihoafrická ambasáda ve svých výběrových pohovorech upřednostňovala mladé manželské páry, nejlépe již s dětmi.

Respondenti vypovídají, jak se po přesídlení dozvídali o jasném imigračním záměru, že totiž právě o druhou generaci přistěhovalců tato země stojí především, a to pro jejich snadnější adaptaci. Na druhém místě po mladých manželských párech s technickým vzděláním a s dětmi byla preferována kategorie svobodných mladých mužů, pochopitelně opět za předpokladu, že nebyli členy komunistické strany. Svobodné ženy nebo vdovy vůbec neměly šanci dostat se do této země, ledaže narychlo uzavřely sňatek ve Vídni. Je zaznamenáno několik případů, kdy český kněz působící ve Vídni pomohl českému páru k uzavření manželství a tak umožnil splnit ženě jednu z důležitých vízových podmínek. Při pohovorech na ambasádě ve Vídni byl také nutný závazek, nebo slib, že žadatelé o vstup do Jihoafrické republiky apartheid neodsuzují a nebudou proti němu protestovat, nenechají se zaměstnat u černošského bosse a nebudou mít pohlavní styk s příslušníky černošského obyvatelstva, natož aby se s nimi pokusili o jakoukoli formu párového soužití.

Studie je založena na dvou dvouměsíčních pobytech v JAR (2004 v Kapsku, 2006 v Pretorii, Johannesburgu a Durbanu a jejich okolí) mezi českými slovenskými posrpnovými uprchlíky a na následném výzkumu některých z nich po přesídlení do Československa. Hlavním pramenem vedle zúčastněného pozorování jsou rozhovory s těmito uprchlíky nahrávané na magnetofonový záznam a dále foto a video dokumentace.

„Ilegalita“ a deportabilita migrantů ve střední Evropě

Řešitel aktivity: Michal Šípoš, PhD. Filosofický ústav AV ČR / Etnologický ústav AV ČR

Ilegalizace migrantů, včetně uprchlíků, se v kontextu současné globální politické, sociální a ekonomické restrukturalizace využívá jako účinná disciplinární metoda. Národní státy prostřednictvím vytváření hrozby deportace a částečného začleňování uprchlíků zásobují trhy flexibilní a levnou pracovní silou. Záměrem výzkumné aktivity je prodiskutovat problém „ilegality“ a deportability migrantů v postsocialistické části střední Evropy prostřednictvím analýzy konstruktu identity uprchlíka v Polsku. Projekt vychází z dlouhodobého terénního výzkumu, který se realizioval v polských archivech a uprchlických centrech. Výzkum zachycuje změny v azylové politice v Polsku v období mezi roky 1990 a 2010 i vývoj po roce 2010 ve světle událostí jako evropská migrační krize nebo Brexit.

Migrace Čechů do zahraničí, krajanská a návratová politika

Řešitel aktivity: PhDr. Stanislav Brouček, CSc. Etnologický ústav AV ČR

Výsledkem aktivity pro roky 2017 a 2018 bude kolektivní publikace o současných migracích Čechů do zahraničí a také o krajanské a návratové politice. Základem publikace se stanou výsledky konference uspořádané s komisí pro krajany Senátu Parlamentu ČR. Konference bude mít odborný charakter. Účastní se ji také jednotlivé resorty vlády ČR a zástupci krajanských organizací. Publikace bude prezentovat širokou názorovou hladinu zástupců vědecké obce, státní správy a zahraničních Čechů. Diskuse budou podkladem pro odborné články a studie. Zvláštní důraz bude kladen na migraci Čechů do Francie a francouzských kolonií.

Tradiční národnostní menšiny ČR a imigranti z jejich mateřských zemí

Řešitel aktivity: PhDr. Andrej Sulitka, CSc. Etnologický ústav AV ČR

Výzkum se zaměří na funkce menšinových organizací v životě národnostních menšin (na příkladu vybraných národnostních menšin). Cílem výzkumu je provést hodnocení aktivit tradičních národnostních menšin v ČR a vliv migrace z jejich mateřských zemí na jejich činnost, a to se zaměřením na otázky:

  • kolektivní paměť příslušníků národnostních menšin, historické a současné migrace,
  • paměťový konstrukt v návaznosti na časovou osu migrace (historické menšiny, menšiny se statusem z meziválečného období, menšiny po druhé světové válce),
  • identifikace imigrantů s národnostně menšinovým společenstvím příslušné národnostní menšiny,
  • participace imigrantů na činnosti organizací národnostních menšin.

Prevence sebevražednosti v kulturně heterogenních podmínkách

Řešitel aktivity: Mgr. Luděk Brož, MPhil., PhD. Etnologický ústav AV ČR

Kritická suicidologie je nový transdisciplinární intelektuální obor a společenské hnutí, jehož rozmanité příspěvky a aspirace je možno vidět na různých místech. Díky úsilí mnoha kritických suicidologů jsou dnes dobře zdokumentovány limity mainstreamové suicidologie. Chápeme, že v současné atmosféře globálního kapitalismu bylo rozšíření mainstreamové suicidologie usnadněno vstupem velkých farmaceutických společností zakořeněných v dominantním narativu globální biomedicíny, která hlásá reduktivní a individualizované modely lidského zoufalství. Ve snaze využít kritiku k produktivním cílům nabízí kritická suicidologie sociopoliticky a kulturně informovanější pochopení sebevražednosti a její prevence. Klíčová otázka, kterou si musíme položit, je jak prosazovat tento přístup, který je již z definice závislý na kontextu, a jak jej dobře šířit.

Aktivita zahrnuje dvoudenní setkání odborníků a odbornic na kritickou suicidologii z Austrálie, Afriky, Severní Ameriky a Evropy, na němž bude projednána tříletá strategie rozvoje odvětví kritické suicidologie a její praxe. S ohledem na jiná úspěšná kritická intelektuální hnutí (např. kritická kriminologie, kritická psychologie aj.) bude vyvinut vícesměrný přístup:

produkce znalostí a mobilizace

komunikace (sociální média, mainstreamová média atd.)

vedení studentů magisterského a doktorského studia

program konference (Perth 2018; Vancouver 2019)

Projekty TA ČR

Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny

Technická agentura ČR, projekt č. TL01000298, 2018-2020

Zapojené instituce: Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Mendelova univerzita v Brně, Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Asociace soukromého zemědělství České republiky, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. 
Aplikační garanti: Středočeský kraj a Jihomoravský kraj
Řešitelka za EU: Jana Krčmářová

Cílem projektu je posoudit přínosy, možnosti a bariéry uplatnění agrolesnických systémů (ALS) na území ČR s primárním zaměřením na socioekonomický, legislativní a environmentální kontext. Jedná se o hodnocení výsadby dřevin na orné půdě v oblastech postihovaných půdní erozí a suchem a dále chov zvířat v kombinací se stromovou složkou. Na základě podrobné literární rešerše, terénních socio-etnologických šetření a produkčně-ekonomických dat shromážděných od zemědělců budou komplexně hodnoceny přínosy ALS na zemědělské půdě. Analyzovány budou dále legislativní bariéry, příležitosti a podpory pěstování stromů na zemědělské půdě. Konečným výstupem projektu budou jak výsledky v podobě vědeckých publikací tak zejména podklady (metodiky) pro uplatnění a zavádění agrolesnických systému v ČR.

The aim of the project is to evaluate the benefits and constraints of using agroforestry systems (AFS) in Czechia with a focus on the socio-economic, legal and environmental context. The project will evaluate planting of trees on arable land in areas affected by soil erosion and drought, and animal husbandry combined with tree components. Based on detailed literary review, socio-ethnological surveys, production and economic data gathered from farmers, the AFS benefits on the agricultural land will be fully evaluated. Furthermore, legislative constraints and opportunities for tree growing on agricultural land will be analyzed. The final outputs will be the scientific publications and, in particular, the documents (methodologies) for the application and implementation of the agroforestry system in Czechia.

 

Konference: Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny (7. 12. 2018)

Projekty NAKI

Lidové písně a tance českých zemí – digitální systém pro zpřístupnění a záchranu

Hlavním cílem projektu je vytvoření efektivního nástroje pro zveřejnění písňového a tanečního folkloru jako důležité součásti kulturního dědictví a národní kulturní identity. Jeho smyslem je zpřístupnit veřejnosti materiál, jehož potenciál zůstává do značné míry nevyužit, protože většina terénních záznamů (rukopisných či zvukových) nebyla nikdy zveřejněna, nebo je přístup k nim z různých důvodů problematický. Plánovaná aplikace umožní co širokému okruhu zájemců získat podrobné a přitom srozumitelnou formou podané informace o lidové písni, hudbě a tanci českých zemí, a zároveň přispět k jejich záchraně prostřednictvím aplikace postavené na nejmodernějších poznatcích ze sféry záchrany a uchování datových nosičů. 
Hlavní cíl bude dosažen prostřednictvím několika dílčích cílů, a to vytvořením:
a) internetového portálu, který umožní získávat informace o jednotlivých pramenech (tištěných i rukopisných sbírkách), ale i o jednotlivých písních v nich zaznamenaných. Jádrem portálu bude nově vyvinutý software propojující několik rovin informací: melodické i textové incipity, lokality, žánry, názvy tanců, data záznamu, sběratelé atd. Portál umožní nejen vyhledávání, ale i srovnávání dat,
b) systému schopného zvládnout dialektologickou nejednotnost písňových textů, komplikující fungování dosud známého vyhledávacího softwaru či databází, a systému pro vyhledávání nápěvových variant jednotlivých písní,
c) certifikované metodiky pro digitalizaci a vytvoření standardů pro zápis textového i melodického incipitu tak, aby bylo možné začleňovat do databáze nové materiály a ty propojit se stávajícími daty,
d) databáze zahrnující digitalizované písemné i zvukové dokumenty z fondů Etnologického ústavu AV ČR (cca 150 tisíc jednotek) i data ze zásadních tištěných edic. Digitalizace umožní přístup k většině pramenů a zabrání ztrátě významného kulturního dědictví na nosičích na hranici své životnosti (písemné a mgf. záznamy),
e) specializovaných map pro zobrazení informací z databáze.

Účastníci projektu: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. a Národní ústav lidové kultury

Trvání projektu 2018-2022

Kramářské písně v brněnských historických fondech

NAKI II, identifikační kód projektu DG18P02OVV021, 2018–2022
Cílem mezioborově koncipovaného projektu je vytvoření výsledků přispívajících k uchování, odborné evidenci, prezentaci a zpřístupnění kramářských písní. Projekt se zaměřuje na fondy, jimiž disponují Moravská zemská knihovna v Brně, brněnské pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Jde o cca 17 000 kramářských písní z období 17.–19. století. Záměrem je interdisciplinární přístup k základnímu a aplikovanému výzkumu kramářských písní; podílejí se obory filologie, knihověda, muzeologie, etnologie, hymnologie a etnomuzikologie. Zapojení badatelů různých specializací umožňuje prezentovat kramářské písně komplexně, s důrazem na jejich textovou, kontextovou, jazykovou, hudební a také vizuální stránku. 
Výsledky a prostředky k naplnění uvedených cílů:
a) Vytvoření metodiky tvorby bibliografických záznamů kramářských písní, využitelné dalšími institucemi spravujícími památky podobného typu,
b) dvě výstavy, které veřejnosti prezentují kramářské písně z fondů brněnských institucí jako specifický typ památek kulturního dědictví,
c) specializovaná mapa zobrazující regionálně-geografický původ sbírek,
d) konference a workshop s mezinárodní účastí,
e) odborné monografie interdisciplinárního charakteru,
f) katalog tisků a antologie notovaných pramenů kramářských písní brněnského fondu Etnologického ústavu AV.

Účastníci projektu:
(Typ D) Společný projekt uchazeče Masarykova univerzita Brno a spoluuchazečů: Moravská zemská knihovna, Moravské zemské muzeum, Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Za Etnologický ústav AV se na projektu podílejí Věra Frolcová, Markéta Holubová a Tomáš Slavický.

INDIHU – vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities

Společný projekt více uchazečů (konsorcium příjemců) na období 2016-2020

Příjemce: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.; Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.; Knihovna AV ČR, v. v. i.; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.


Za EÚ se na projektu podílejí B. Gergelová a M. Suchomelová, technická spolupráce ing. Z. Holínský

Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje a infrastrukturu pro vědeckou práci v humanitních oborech, jejímž základem budou zdroje dostupné v elektronické podobě – například digitalizované dokumenty, elektronické databáze či různé separátní kolekce elektronických dat vědecké povahy. 
Jednotlivé výstupy projektu naplňují deklarované specifické cíle následujícím způsobem:
1. Vytvoření zastřešující platformy INDIHU
2. Vývoj nástrojů pro vědeckou práci a prezentaci kulturního dědictví v digitálním světě
a. Prototyp virtuální výstavy
b. Virtuální znalostní báze
c. Integrace open-source OCR mechanismu
3. Vzdělávání vysokoškolských studentů v oblasti použití digitálního obsahu v rámci digital humanities
4. Zajištění interoperability a sdílení dat mezi různými digitálními kolekcemi včetně napojení na mezinárodní infrastrukturu

Projekty GA ČR

Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích

Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích

Weight and Weightlessness of the Folklore: The Folklore Movement of the Second Half of the 20th Century in Czech Lands 

Členové řešitelského týmu: Daniela Stavělová, Lucie Uhlíková, Matěj Kratochvíl, Dorota Gremlicová, Zdeněk Vejvoda, Martina Pavlicová, Vít zdrálek, Zita Skořepová-Honzlová, Miroslav Vaněk, Jiří Traxler

Projekt GA ČR 2017-2019

Projekt je zaměřen na studium tzv. folklorního hnutí, které zahrnuje především aktivity folklorních souborů, k jejichž masovému zakládání docházelo zejména ve městech bývalého Československa od počátku padesátých let 20. století. Tyto aktivity přetrvávají dodnes a bývají explicitně spojovány s ideologií totalitního režimu. Smyslem interdisciplinárního projektu založeného na metodě orální historie, textové analýze a antropologickém studiu hudby a tance bude sledovat ambivalentní význam jevu a jeho politické konotace pohledem jeho aktérů.
Výzkum bude opřen zejména o narativa získaná průběžným vedením rozhovorů s bývalými i současnými členy folklorních souborů. Tato data se stanou výchozím materiálem pro interpretaci specifických rysů tohoto jevu v jeho sociokulturním a politickém kontextu druhé poloviny 20. století. Stěžejním výstupem se stane kolektivní monografie řešitelského týmu, předcházet jí bude šest samostatných studií k dané problematice v recenzovaných časopisech Český lid a Národopisná revue a sborník z mezinárodní konference.

The project aims to deal with the „folklore movement“, that is, activities of folk ensembles – a wide spread phenomenon in the former socialist Czechoslovakia (1848 – 1989), which has its continuity in today´s Czech Republic. It is an interdisciplinary project based on the methods of oral history, textual analysis and anthropological study of music and dance which aims to explore the ambivalence of the phenomenon and its ideological connotations. The investigation will be based on narratives which occur in the discourse of socio-cultural context of the folk ensembles in different periods of the so-called folklore movement. Narratives provide considerable material to be interpreted with the aim of understanding specific features of the phenomenon of the folklore movement in a particular socio-cultural and political context. The main output of the research will be a collective monograph, proceedings of the international symposium, and six studies published in peer-reviewed ethnological journals Český lid and Národopisná revue.

Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace

Grantová agentura ČR, projekt GA17-05373S, 2017–2019
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace
Ethnographical Atlas of Bohemia, Moravia and Silesia : Spiritual and Material Aspects of Religious Peregrination and Narrative Imagination
Řešitelský tým: Markéta Holubová, Luboš Kafka, Jaroslav Otčenášek

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek tradiční lidové kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozí metodou při zpracování projektu se stane metoda etnokartografická, umožňující specifikovat prostorové a časové souvislosti zkoumaných jevů. Studium se zaměří na projevy lidové zbožnosti vztahující se k hmotných a duchovním aspektům zbožné peregrinace a narativní imaginace. Připravované 2 svazky atlasu navážou na předchozí díly (dosud vydáno 7 sv.) a atlasy sousedních států a budou koordinovány podle koncepce International European Ethnocartographic Working Group, dnes Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Vypracovány budou též souhrnné mapy formátu A3 (cca 30 ks) reflektující zkoumané jevy s důrazem na jejich stav v 18.-20. století.

 

The Ethnographic Atlas of Bohemia, Moravia and Silesia will describe and analyze the territorial differentiation of traditional folk culture, define cultural areas and reveal the relationship between the individual components of traditional folk culture and its link to the natural environment. The project will primarily use an ethnocartographic method that makes it possible to specify the space and time contexts of researched phenomena. The research will focus on the expressions of popular piety related to the material and spiritual aspects of religious peregrination and narrative imagination. The 2 upcoming volumes of the atlas will follow up on the previous volumes (so far 7 volumes have been published) as well as on the atlases of our neighboring countries and will be coordinated in view of the concept of the International European Ethnocartographic Working Group, today Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Approx 30 maps in A3 format will reflect the researched phenomena, emphasizing their state in the 18–20th century. A workshop mapping piety will be organised.

Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě

Grantová agentura ČR, projekt GA16-15716S, 2016–2018
Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě
Czech agricultural revolution of 19th century in the perspective of microhistory and ecological anthropology

Řešitelský tým: Jana Krčmářová, Jiří Woitsch

Projekt je zaměřený na rekonstrukci “zemědělské revoluce” ve světle všedního života venkovanů Čech 19. století. Tradičně vyprávěný příběh zavádění moderního průmyslového zemědělství běžným lidem mnoho prostoru nedává. Tón výkladu obvykle určují nejvýraznější “hlasy” politických, odborných, pedagogických či průmyslových elit 18. a 19. století. Projekt bude v historii modernizace zemědělství proto hledat také hlasy těch, kterým v dobových veřejně vedených debatách, mediích či učebnicích nebyl dosud dán velký prostor– běžným lidem jako většinovým praktikům zemědělství. Mikro-historický výzkum obohacený koncepty ekologické antropologie bude zaměřen na analýzu zemědělského vědění uloženého v jejich životech spočívajících v každodenním kontaktu s obhospodařovanou krajinou. Bude diskutována jejich aktivní role v proměnách, jakož i vnímání a ochota či odpor podřídit se změnám, jež zemědělské inovace do jejich životů a životů jejich životního prostředí přinášely.

The project will reconstruct the “agrarian revolution” in the light of everyday life of commonpeople of 19th century Czechia countryside. The story of the agricultural modernization is rarely narrated as a multi-vocal plot but nowadays usually gives attention to the main “voices” whose words were widely expressed and listened to – those of political, educational, scientific and industrial elites of 18th and 19th century. To counterpart for the formerly mentioned imbalance in the modernization history the project will search also for the voices of those, who were not given such space in the public debate, media or textbooks – the common rural people as the majority of practitions of agriculture. In the microhistorical research enriched by concepts of ecological anthropology the knowledge stored in their everyday lives and their engagement with local landscapes through agriculture will be analysed. So will be also their active role, perception, willingness and resistance to accept the changes brought to their life and their environment by agricultural innovations.

Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

Grantová agentura ČR, projekt GA15-03754S, 2015–2017
Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989
Between state plan and research freedom. Ethnography and folklore studies in Czechia in the context of development of culture and society in 1945-1989
Řešitelský tým: Lydia Petráňová, Jiří Woitsch, František Bahenský, Karel Altman, Marie Bahenská (MÚA AV ČR), Adéla Jůnová-Macková (MÚA AV ČR), Jiří Hlaváček (ÚSD AV ČR), Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)

Náplní projektu je výzkum institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. „nikami“ české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto je jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost je věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Metodicky projekt vychází z kombinace klasických přístupů k výzkumům dějin vědy (zejm. hermeneutická analýza textů, archivních fondů institucí, pozůstalostí badatelů) s metodami oral-history.


Project aims at the research of institutional and personal development, theoretical-methodological and epistemological changes and other aspects (e.g. relation to political power and ideology) of ethnography and folklore studies and related disciplines in Czechia in 1945–1989. The research hypothesis rests upon the results of previous research in the history of humanities, according to which the dynamics of the development of scientific disciplines was determined not only by the official line of research, but also by the “niches” of the Czech science (the places of scientific freedom). Thus, analysis would reach to development and works of central institutions, but also to the research realized in museums, in the regions, to applied research, but also unofficial research (dissent, researchers in exile). Special attention will be rendered to the international influences on the development of disciplines. Methodologically the project draws upon the combination of approaches to the history of science (hermeneutical analysis of texts and archival funds) with the methods of oral history.

Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení

Grantová agentura ČR, projekt GAP410-11-1287, 2011–2015
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení
Ethnographical atlas of Bohemia, Moravia and Silesia: Vernacular architecture, settlements and dwellings
Řešitelský tým: 
Jiří Woitsch, František Bahenský, Martin Dohnal

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek předindustriální vesnické kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozím přístupem je etnokartografická metodologie, umožňující charakterizovat prostorovou systematiku kulturních faktů, morfologicky, sociálně a funkčně vymezených, vystupujících v určitém čase a prostoru. Heuristickou bázi tvoří archivní prameny a terénní výzkum. Studium bude zaměřeno na jevy spojené s tradiční architekturou, sídly a bydlením s důrazem na jejich stav v 19. stol.– zejména na základní charakteristiky tradičního vesnického stavěného prostředí (orientace dvorů a obytných budov, vnitřní a vertikální členění obydlí, stavební materiál a konstrukce, typologie staveb a sídel). Vypracovány budou též souhrnné mapy k regionální typologii tradičního domu. V projektu připravený svazek atlasu naváže na předchozí díly (doposud vydáno 6 sv.) a atlasy sousedních států a bude koordinován s International Ethnocartography Network of SIEF.

 

The aim of the Ethnographic atlas of Bohemia, Moravia and Silesia is to describe and analyze the spatial differentiation of the vernacular culture, to detect cultural borders and to make clear a role of the natural surroundings in the popular culture development. The ethnocartographic methodology enable to find space oriented systematic of selected cultural facts defined morphologically, socially and functionally, which occur at certain times, in certain territories and in specific social environment. The basis for research is written archive documents and field research. Grant research will cover topics (esp. building material and construction, vertical as well as layout structuring and spatial distribution of buildings and settlements) related to vernacular architecture and dwelling with emphasis on rural settlements in the 19th Century. The grant project of the Atlas volume is organically associated with previous volumes (6 published) and the atlases of contiguous European countries. Research will be co-ordinated with International Ethnocartography Network of SIEF.

Proměny pohřebního ritu v Čechách a na Moravě v průběhu 20. století

Grantová agentura ČR, projekt č. 19-09208S, 2019–2021

Proměny pohřebního ritu v Čechách a na Moravě v průběhu 20. století

Changes in funerary rites in Bohemia and Moravia during the 20th century

Řešitelský tým: Olga Nešporová, Alexandra Navrátilová, Heléna Tóth

 

Projekt studuje proměny pohřebního ritu a související ideové změny v průběhu 20. století. Hlavní důraz je kladen na období vlády Komunistické strany Československa (1948-1989). Starší období (první polovina 20. století) je sledováno především ve vztahu k rozšiřování kremací a souvisejících sekulárních pohřebních obřadů, s intencí vysvětlit pozdější změny. Projekt zahrnuje etnografický výzkum pohřebních profesionálů a semi-profesionálů, kteří měli zkušenosti s pohřbíváním a realizací pohřebních obřadů před rokem 1989. Projekt využívá etnomedologický přístup a komparativní analýzu jako hlavní interpretační nástroje. Terénní výzkum bude proto probíhat ve třech odlišných geografických oblastech Česka a ve třech oblastech na Moravě. V rámci mezinárodní spolupráce vznikne komparativní studie československých a maďarských pohřbů během období 1948-1989. České pohřební rity budou dále představeny zahraničním vědcům v sumarizující monografii v anglickém jazyce a českým vědcům ve třech článcích.

Projekty