ZDIVOČELÁ ZEMĚ: ARCHEOLOGICKÝ A TRANSDISCIPLINÁRNÍ VÝZKUM RESILIENČNÍCH STRATEGIÍ VE 20. STOLETÍ 

Projekt Operačního programu Jan Ámos Komenský (CZ.02.01.01/00/23_025/0008705, poskytovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) 

Trvání projektu: 1. leden 2025 – 31. prosinec 2028 

Konsorcium: 
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 
Západočeská univerzita v Plzni (Fakulta filozofická a Fakulta strojní) 
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. 
Univerzita Karlova, Centrum pro teoretická studia 

https://www.arup.cas.cz/veda-vyzkum/zdivocela-zeme/

V rozsáhlém projektu je úkolem badatelů z Etnologického ústavu AV ČR naplnění výzkumného záměru č. 5  

ARCHEOLOGIE PAMĚTI A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Koordinátor za EÚ AV ČR: PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D. (macha@eu.cas.cz) 

Členové výzkumného týmu: 

Mgr. Stanislav Horáček
Mgr. Eva Kalousová, Ph.D. 
Prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. 
PhDr. Sandra Kreisslová, Ph.D. 
Mgr. Olga Nešporová, Ph.D.  
Mgr. Jana Nosková, Ph.D.
Mgr. Michal Pavlásek, Ph.D.   
Mgr. Rose Smith, M.A. 
PhDr. Lucie Uhlíková, Ph.D. 
PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D. 

Říká se, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen si ji zopakovat. Naší pojistkou v tomto směru je paměť. Ta nám pomáhá se s minulostí vyrovnat a zároveň se i připravit na budoucnost. Na bolestné události 20. století se však nevzpomíná dobře, jakkoliv jsou součástí našeho kulturního dědictví. O to důležitější je těmto událostem co nejlépe porozumět a postihnout v plné šíři jejich zásadní odraz v tvářnosti české krajině a myslích jejích obyvatel, tj. v našich myslích. Vzhledem k aktuálním bezpečnostním, sociálním a environmentálním výzvám se nic nejeví jako naléhavější. Náš výzkumný záměr se proto pokusí podobu vzpomínání podrobně zachytit, vědecky popsat a následně zprostředkovat odborné i laické veřejnosti. Výzkum je zaměřen na několik tematických celků: 

Zanikání sídel a proměny českého pohraničí  

Období po 2. světové válce bylo zásadní pro společenské i ekologické proměny území českých zemí. Vysídlení německojazyčného obyvatelstva, zánik sídel, vytvoření a pozdější zánik železné opony, působení totalitních režimů, kolektivizace venkova, přítomnost sovětských vojsk a další události a procesy zásadním způsobem formovaly českou společnost a krajinu. Zaniklá sídla se dostala do centra zájmu historiků, geografů a archeologů především po roce 1989. Pro výzkumy zaniklých vesnic a doprovodných procesů v rámci daného projektu se nabízí možnost nastolit řadu nových výzkumných témat. Lze je zkoumat jako materiální pozůstatky a objekty ochrany kulturního dědictví a kulturní krajiny, jako místa paměti a součást soudobých komemoračních aktivit či v rámci antropologie domova. Zaniklá sídla nejsou pouze svědkové minulosti, ale hrají zásadní význam i ve vyjednávání a vytváření identit, diskurzivních obrazů o minulosti a politik paměti.  

Paměť sudetských hřbitovů  

Specifickou výzkumnou oblast související s proměnou Sudet tvoří hřbitovy, pohřbívání a komemorativní praktiky. Lze na ně nahlížet jako na významná místa paměti i z transnacionální perspektivy. Předmětem odborného zájmu se staly až po roce 2000, především ze strany německých autorů, bez výrazného etnologického rozměru. Hřbitovy budou studovány jako významné krajinné prvky i kulturně specifická místa propojená s kolektivní pamětí. Sledována bude jejich správa i proces tvorby dědictví ve třech základních rovinách – rodinné, komunitní a národní. Studován bude potenciál hřbitovů na smíření různých skupin obyvatelstva v rámci místní komunity i na vyšších státních úrovních, a to především zaměřením se na dva různé procesy tvorby dědictví – dědictví „zdola“ a dědictví „shora“.  

Kolektivizace venkova  

Zásadním mezníkem proměny podoby a charakteru českého venkova po roce 1945 byla kolektivizace zemědělství spojená se vznikem zemědělských družstev, jejímž důsledkem byla nucená proměna stratifikace vesnického společenství, sídel a krajiny. Průběhu kolektivizace, problémům s ní spojeným i vzpomínkám aktérů byla věnována pozornost v řadě zejména historických prací. Etnologický pohled nabízí zcela odlišné dimenze výzkumu – multidisciplinární, komplexní přístup k tématu včetně zahrnutí genderového a generačního pohledu, resp. multivokality, studium sociální kontinuity/diskontinuity, konstrukce nových sociálních identit a komunitních vztahů, s ohledem na regionální odlišnosti průběhu i důsledků kolektivizace na udržitelnost a odolnost venkova.  

Studená válka  

Nástup socialismu, období studené války a příchod vojsk Varšavské smlouvy vedly k další proměně české společnosti a krajiny. Projevily se mimo jiné ve vzniku zakázaného a hraničního pásma tzv. železné opony či transformaci řady vojenských prostorů a jejich okolí v doménu sovětské armády. Po zániku hraničního pásma a odchodu sovětských vojsk se objevuje snaha o oživení těchto území a hledání nové identity. V některých bývalých vojenských prostorech se navíc potkalo několik historických procesů včetně nuceného vysídlení německého obyvatelstva, zániku původních sídel či těžby uranu jako například v Ralsku. O to důležitější je komplexní etnologický výzkum paměti těchto území jako nástroj pro jejich stále nedokončenou obnovu, další rozvoj a větší odolnost vůči výzvám současnosti.  

Hranice  

Hranice v 20. a 21. století nebyly jen liniemi v mapách ohraničujícími teritorium a suverenitu státního celku. Hranici lze chápat jako specifické místo a úložiště paměti, jako fyzickou infrastrukturu i přírodní krajinu, kde se přímo uplatňovaly/uplatňují praktiky státní moci, teroru a represe, jako prostor, který se stal dějištěm lidských dramat, křivd, traumat, mlčení a ticha, ale také nostalgie, tužeb, nadějí a usmíření. Hranice se svými materiálními stopami a vrstvami představuje dosud málo využitý nástroj výzkumu resilienčních strategií společnosti prostřednictvím možnosti elicitovat afektivní vzpomínky těch, kteří materiální otisk těchto stop pocítili na svých životech. Reflexe se bude týkat dvou typů historických hranic: 1) části bývalé železné opony budované komunistickým režimem, která představuje výraznou materiální stopu studené války; 2) hranice vzniklé po rozdělení Československa, která po roce 2007 zanikla, ale umí být znovu vytvořena, jak ukazují krizové situace posledních let. 

Více informací o probíhajících výzkumech naleznete na facebookovém profilu EÚ: 

https://www.facebook.com/EtnologickyUstavAVCR