Badatelé z Etnologického ústavu na prvním Sudetoněmeckém dni v České republice

Tým badatelů z Etnologického ústavu AV ČR během 76. Sudetoněmeckého dne v Brně zkoumal jeho průběh, dojmy jeho účastníků i různé způsoby připomínání společné česko-německé minulosti. Výzkum probíhal formou zúčastněného pozorování, neformálních rozhovorů a dotazníkového šetření.

„Sudetoněmecký den v Brně představuje pro badatele Etnologického ústavu AV ČR z oblasti paměťových studií, kteří se věnují problematice česko-německého vzpomínání a zapomínání dlouhodobě, jedinečnou možnost zkoumat procesy vyrovnávání se s minulostí. Tato událost totiž otevřela zásadním způsobem prostor k nahlédnutí toho, jak česká společnost pracuje s historickými událostmi a konfliktními narativy, jak napomáhá vytvářet kolektivní identity. Sudetoněmecký den přinesl do veřejného prostoru témata spojená nejen s nuceným vysídlením, ale i se smířením a doložil dynamiku historické paměti. Jeho konání v Brně, ve městě, kde se střetávají různé vrstvy paměti a kde probíhaly jak nacistické represe, tak poválečné protiněmecké excesy, umožnilo badatelům sledovat, jak se minulost znovu vyjednává v současném společenském kontextu.“ říká Jana Nosková, vedoucí Oddělení paměťových studií Etnologického ústavu AV ČR.

Sudetoněmecký den se v Německu koná od roku 1950. Letos se na pozvání festivalu Meeting Brno uskutečnil poprvé v České republice. „Charakter Sudetoněmeckého dne se v průběhu let proměňoval. Zatímco dříve bylo hlavním účelem setkávání pamětníků, za posledních zhruba 10 let je – kvůli posunu politiky Sudetoněmeckého krajanského sdružení, spolupráci s českou stranou a generační obměně účastníků – kladen čím dál větší důraz na česko-německé porozumění. Proměňuje se nakonec i přístup některých částí české veřejnosti a politické reprezentace,“ popisuje Anna Kolářová.

Vedle hlavního programu sledovali badatelé také doprovodné akce festivalu Meeting Brno a veřejné debaty, které konání sjezdu provázely. Výzkumníci se zaměřili na to, jak účastníci akce interpretují její význam, jaké motivace je do Brna přivedly a jak vnímají současné česko-německé vztahy.

Součástí výzkumu, do kterého se zapojili také studentky a studenti Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy, bylo i sledování reakcí na akci ve veřejném prostoru, včetně protestních aktivit. „Ukázalo se, že Sudetoněmecký den není jen o minulosti. V České republice kupodivu znovu otevřel otázku tzv. Benešových dekretů, česko-sudetoněmecké vztahy se po delší době opět staly politickým a společenským tématem vyvolávající silné emoce“, říká Sandra Kreisslová. „Zároveň událost odhalila, jakým způsobem dochází k využívání historie a resentimentů populistickými stranami a v neposlední řadě také k mobilizaci odpůrců zejména skrze sociální sítě,” doplňuje Michal Pavlásek.

Výsledky výzkumu naznačují, že politizace Sudetoněmeckého dne na akci nepřilákala pouze protestující odpůrce, ale také mnohé účastníky, kteří se vůči jejich postojům vymezovali. Sudetoněmecký den se ukázal jako aréna, v níž se vyjednávaly širší společenské a politické otázky jako postoje k válce na Ukrajině či vztah k Evropské unii, které přesahují samotnou problematiku česko-sudeto/německých vztahů.

Výzkum Sudetoněmeckého sjezdu je součástí širšího výzkumu zaměřeného na události 20. století a jejich reflexi v paměti obyvatel České republiky realizovaného v rámci projektu Zdivočelá země: archeologický a transdisciplinární výzkum resilienčních strategií ve 20. století podpořeného programem OP JAK MŠMT (CZ.02.01.01/00/23_025/0008705). Bližší informace o projektu zde.