Na Etnologický ústav míří ERC Consolidator grant

Lidé, zvířata a klimatická změna – propojuje je projekt INVANISH, který Evropská výzkumná rada (ERC) podpořila Consolidator grantem. Vědci budou zkoumat, jak se proměňují vztahy mezi lidmi a zvířaty v každodenním životě. Zaměří se na čtyři regiony, kde jsou změny v pohybu zvířat způsobené klimatem obzvlášť zřetelné a kde na ně lidé musí výrazně reagovat.

Polovina druhů zvířat, které vědci sledují, hledá místa s vhodnějšími podmínkami k přežití. Pohání je klimatická změna. Tradiční druhy („odchozí“) opouštějí svá stanoviště, na jejich místo přicházejí nové („vetřelci“), a situace se tak výrazně mění – z pohledu biodiverzity i z pohledu lidí a další živočichů, kteří v oblasti žijí.

INVANISH mapuje klimatickou krizi nově: místo dramatických snímků katastrof ukazuje její dopady v běžném životě – v tom, jak se mění vztahy mezi lidmi a zvířaty přímo před očima. Po rekordně horkém roce 2024 je jasné, že budoucí podoba krajiny i biodiverzity je stále otevřenou otázkou.

Projekt získal prestižní ERC Consolidator grant, do Etnologického ústavu Akademie věd ČR ho přináší Deborah Nadal.

„To, že v jedné lokalitě ‚odchozí‘ nahrazují ‚vetřelci‘, může vyústit v harmonické ekosystémy, ale víme, že častěji se rovnováha naruší. To vidíme už teď a situace se bude zhoršovat,“ říká Deborah Nadal, antropoložka, která se specializuje na nemoci přenášené mezi lidmi a zvířaty. „Ztrácí se biodiverzita, což přináší negativní důsledky pro kvalitu života lidí – ať už se bavíme o zajištění potravy, o zdraví, kulturní identitě a dalších,“ vypočítává vědkyně.

Aljaška, Alpy, Itálie a Indie

Vědecký tým složený z antropologů a ekologů se zaměří na čtyři lokality, kde klimatická změna dramaticky míchá kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou a kde je pohyb původních „odchozích“ a nově příchozích „vetřelců“ dobře patrný.

Na západním pobřeží Aljašky budou experti sledovat lišky a mrože, v Alpách kůrovce a kozorožce alpské, na venkově jižní Itálie dikobrazy a ptáky zvané orebice horská a v sundarbanských mangrovech v Indii je budou zajímat bengálští tygři a divoké včely obrovské.

„Chceme pochopit, jak lidé přizpůsobují svůj každodenní život příchodu nových zvířat nebo úbytku těch původních. Jak se mění lov, pastevectví, lesnictví nebo bezpečnost lidí i zvěře v krajině. A jestli se vůbec dá najít rovnováha mezi potřebami lidí a ostatních druhů, když se klima stále rychleji mění,“ popisuje Deborah Nadal.

Pomůže i veřejnost

Do projektu můžou přispět i místní lidé v tzv. občanské vědě.

„Místní občany, jako jsou třeba houbaři, sběrači medu, lovci a další, zveme ke sběru a analýze dat společně s antropology a ekology. Můžou přispět například záběry z videopastí, fotografiemi, které pořídí při lovu, deníky, do nichž budou zapisovat změny, které ve svém okolí a v chování zvířat vidí, a podobně,“ říká Deborah Nadal.

Projekt se hlásí i ke konceptu zvanému Jedno zdraví (One Health), který zdůrazňuje, že zdraví lidí, zvířat a ekosystémů jsou vzájemně propojené a musí se řešit koordinovaným a multidisciplinárním způsobem.

Prestižní ERC granty a „malý“ ústav

Projekt INVANISH začne na podzim 2026 a potrvá pět let. Pro Etnologický ústav AV ČR jde už o čtvrtý ERC grant, což je vzhledem k velikosti ústavu naprosto unikátní.

Deborah Nadal je kulturní a medicínskou antropoložkou, která se specializuje na vztahy mezi zvířaty a lidmi. Zajímají ji zoonotické nemoci, tedy ty, jež se přenášejí ze zvířat na člověka, a také témata „jednoho zdraví“.