Porozumění a boj proti africkému moru prasat v Evropě

Understanding and combating African Swine Fever in Europe (ASF-STOP)

COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology

CA15116; 2016-2020

Koordinátor: National Veterinary Institute – Dr. Dolores Gavier-Widén

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Luděk Brož

African swine fever (ASF) is a viral haemorrhagic fever of domestic pigs and wild boar. The disease causes massive loss of animals due to mortality and the essential eradication control policies which give rise to animal welfare problems as well as further economic loss from trade restrictions. There are no vaccines for ASF. ASF has been present in Russia and neighbouring countries since 2007 and recently the disease has entered the EU.

This Action tackles the main challenge of stopping ASF from further spread in Europe and protecting the European pig industry. Specifically, how to:

-better manage and control wild boar populations given their importance in ASF spread and maintenance

-develop methods of surveillance to increase the early detection of ASF incursion into new areas

-understand the epidemiology of ASF in the unique European context; to determine the epidemiological role of wild boar, ticks vectors of the virus, and the environment

-develop and improve management tools; such as an ASF vaccine and novel diagnostics, determine how to involve stakeholders and the general public in preventing ASF spread and determine how policy and legislation can contribute to prevention, control and eradication of ASF.

This Action aims to bring together the leading European teams in these fields to improve the knowledge, diagnosis, surveillance and management of ASF. The Action by supporting the reduction of overlap and identification of knowledge gaps will facilitate a shared European vision and innovative approaches to an ASF-free domestic pig sector and wild boar population in Europe.

https://www.cost.eu/actions/CA15116/#tabs|Name:overview

Armáda jako nástroj socializace. Reflexe fenoménu základní vojenské služby v českých zemích (1968–2004)

Army as an Instrument of Socialization. Reflection of the Phenomenon of Compulsury Military Service in the Czech Lands (1968–2004)

Standardní projekty, Grantová agentura České republiky

GA19-19311S; 2019-2021

Hlavní řešitel: Mgr. Jiří Hlaváček PhD.

Řešitelský tým: PhDr. Karel Altman, CSc., Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth PhD.

Partnerské instituce: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

Cílem projektu je na základě analýzy a interpretace různorodých pramenů zachytit význam a proměnu fenoménu základní vojenské služby v českých zemích v letech 1968–2004 na pozadí odlišných politických režimů (tj. komunistického a demokratického).

Odpadový režim na křižovatce: Divergentní trajektorie věcí, aut a elektroniky

Waste Regime at a Crossroad: Divergent Trajectories of Things, Cars, and Electronics

Standardní projekty, Grantová agentura ČR

GA20-06759S; 2020-2022

Hlavní řešitel: Daniel Sosna
Řešitelský tým: Pavel Mašek, Barbora Stehlíková

Záměrem projektu je studium současného odpadového režimu ukotveného v České republice. Současnost přináší dramatické změny v posunu od skládkování směrem ke spalování odpadu, vzrůstu jeho mobility či odklonu od lineárního modelu konceptualizace nakládání se zdroji. Koncept odpadového režimu Zsuzsy Gille nám umožňuje analyzovat, jakým způsobem v průsečíku materiality, sociálních praxí, klasifikačních schémat, mocenských asymetrií a ekonomických procesů odpad spoluvytváří společnost. V této perspektivě je centrem zájmu zbavování se věcí, které je metaforicky uchopeno jako dveře otevírající rozličné cesty transformace hodnoty spíše než konečné řešení zaručující zmizení nechtěného. Projekt je postaven na etnografickém výzkumu tří členů týmu, kteří zmapují divergentní trajektorie odpadu okolo tří rozdílných analytických os: 1. skládkování a spalování komunálního odpadu, 2. zpracování automobilových vraků a 3. zpracování elektroodpadu. Výzkum přinese reflexi současné odpadové praxe a přispěje k porozumění vnitřní dynamiky odpadových režimů a jejich vlivu na společnost.

Výstavba českých folklorních písňových textů z přelomu 18. a 19. století

Text structure of the Czech folk songs from the turn of the 18th and 19th centuries

Standardní grant (P406 - Lingvistika a literární vědy), Grantová agentura ČR

GAČR 21-04973S; 2021–2023

Koordinátor: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: PhDr. Zdeněk Vejvoda, Ph.D.

Analýza jazykové složky přederbenovské české lidové písně; jejím východiskem je píseň jako svébytný hudebně-slovesný žánr vstřebávající prvky artificiálního i nonartificiálního umění. Tektonika a styl lidové písně jsou zkoumány na materiálu nejstarších sbírek (A. Francl, V. Hanka st., J. Jeník z Bratřic a další) nepoznamenaných romantizujícími zásahy upravovatelů; analýza také zohledňuje nápěvovou složku. Jazyk písní odráží jak starší fáze češtiny, především češtinu doby barokní, tak dobový jazyk počínajícího „dlouhého“ 19. století. Součástí projektu je kritická edice dvou posud nevydaných sbírek (A. Francl, V. Hanka st.), přinášející mj. srovnávací nápěvový materiál získaný z jiných písňových fondů.

Proměny pohřebního ritu v Čechách a na Moravě v průběhu 20. století

Changes in funerary rites in Bohemia and Moravia during the 20th century

Standardní projekty, Grantová agentura ČR

GA19-09208S; 2019-2021 Hlavní řešitel: Olga Nešporová Řešitelský tým: Alexandra Navrátilová, Heléna Tóth

Projekt studuje proměny pohřebního ritu a související ideové změny v průběhu 20. století. Hlavní důraz je kladen na období vlády Komunistické strany Československa (1948-1989). Starší období (první polovina 20. století) je sledováno především ve vztahu k rozšiřování kremací a souvisejících sekulárních pohřebních obřadů, s intencí vysvětlit pozdější změny. Projekt zahrnuje etnografický výzkum pohřebních profesionálů a semi-profesionálů, kteří měli zkušenosti s pohřbíváním a realizací pohřebních obřadů před rokem 1989. Projekt využívá etnomedologický přístup a komparativní analýzu jako hlavní interpretační nástroje. Terénní výzkum bude proto probíhat ve třech odlišných geografických oblastech Česka a ve třech oblastech na Moravě. V rámci mezinárodní spolupráce vznikne komparativní studie československých a maďarských pohřbů během období 1948-1989. České pohřební rity budou dále představeny zahraničním vědcům v sumarizující monografii v anglickém jazyce a českým vědcům ve třech článcích.

https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/978-1-78973-109-520211010/full/html

Členové řešitelského týmu: Daniela Stavělová, Lucie Uhlíková, Matěj Kratochvíl, Dorota Gremlicová, Zdeněk Vejvoda, Martina Pavlicová, Vít zdrálek, Zita Skořepová-Honzlová, Miroslav Vaněk, Jiří Traxler

Projekt GA ČR 2017-2019

Projekt je zaměřen na studium tzv. folklorního hnutí, které zahrnuje především aktivity folklorních souborů, k jejichž masovému zakládání docházelo zejména ve městech bývalého Československa od počátku padesátých let 20. století. Tyto aktivity přetrvávají dodnes a bývají explicitně spojovány s ideologií totalitního režimu. Smyslem interdisciplinárního projektu založeného na metodě orální historie, textové analýze a antropologickém studiu hudby a tance bude sledovat ambivalentní význam jevu a jeho politické konotace pohledem jeho aktérů.
Výzkum bude opřen zejména o narativa získaná průběžným vedením rozhovorů s bývalými i současnými členy folklorních souborů. Tato data se stanou výchozím materiálem pro interpretaci specifických rysů tohoto jevu v jeho sociokulturním a politickém kontextu druhé poloviny 20. století. Stěžejním výstupem se stane kolektivní monografie řešitelského týmu, předcházet jí bude šest samostatných studií k dané problematice v recenzovaných časopisech Český lid a Národopisná revue a sborník z mezinárodní konference.

Jedním z výstupů projektu je kniha popisující fenomén folklorního hnutí v evropském kontextu, která je zdarma ke stažení zde.

Grantová agentura ČR, projekt GA17-05373S, 2017–2019
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace

Řešitelský tým: Markéta Holubová, Luboš Kafka, Jaroslav Otčenášek

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek tradiční lidové kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozí metodou při zpracování projektu se stane metoda etnokartografická, umožňující specifikovat prostorové a časové souvislosti zkoumaných jevů. Studium se zaměří na projevy lidové zbožnosti vztahující se k hmotných a duchovním aspektům zbožné peregrinace a narativní imaginace. Připravované 2 svazky atlasu navážou na předchozí díly (dosud vydáno 7 sv.) a atlasy sousedních států a budou koordinovány podle koncepce International European Ethnocartographic Working Group, dnes Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Vypracovány budou též souhrnné mapy formátu A3 (cca 30 ks) reflektující zkoumané jevy s důrazem na jejich stav v 18.-20. století.

Grantová agentura ČR, projekt GA16-15716S, 2016–2018
Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě
Czech agricultural revolution of 19th century in the perspective of microhistory and ecological anthropology
Řešitelský tým: Jana Krčmářová, Jiří Woitsch

Projekt je zaměřený na rekonstrukci “zemědělské revoluce” ve světle všedního života venkovanů Čech 19. století. Tradičně vyprávěný příběh zavádění moderního průmyslového zemědělství běžným lidem mnoho prostoru nedává. Tón výkladu obvykle určují nejvýraznější “hlasy” politických, odborných, pedagogických či průmyslových elit 18. a 19. století. Projekt bude v historii modernizace zemědělství proto hledat také hlasy těch, kterým v dobových veřejně vedených debatách, mediích či učebnicích nebyl dosud dán velký prostor– běžným lidem jako většinovým praktikům zemědělství. Mikro-historický výzkum obohacený koncepty ekologické antropologie bude zaměřen na analýzu zemědělského vědění uloženého v jejich životech spočívajících v každodenním kontaktu s obhospodařovanou krajinou. Bude diskutována jejich aktivní role v proměnách, jakož i vnímání a ochota či odpor podřídit se změnám, jež zemědělské inovace do jejich životů a životů jejich životního prostředí přinášely.

Grantová agentura ČR, projekt GA15-03754S, 2015–2017
Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

Řešitelský tým: Lydia Petráňová, Jiří Woitsch, František Bahenský, Karel Altman, Marie Bahenská (MÚA AV ČR), Adéla Jůnová-Macková (MÚA AV ČR), Jiří Hlaváček (ÚSD AV ČR), Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)

Náplní projektu je výzkum institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. „nikami“ české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto je jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost je věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Metodicky projekt vychází z kombinace klasických přístupů k výzkumům dějin vědy (zejm. hermeneutická analýza textů, archivních fondů institucí, pozůstalostí badatelů) s metodami oral-history.

Grantová agentura ČR, projekt GAP410-11-1287, 2011–2015
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení
Ethnographical atlas of Bohemia, Moravia and Silesia: Vernacular architecture, settlements and dwellings
Řešitelský tým: Jiří Woitsch, František Bahenský, Martin Dohnal

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek předindustriální vesnické kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozím přístupem je etnokartografická metodologie, umožňující charakterizovat prostorovou systematiku kulturních faktů, morfologicky, sociálně a funkčně vymezených, vystupujících v určitém čase a prostoru. Heuristickou bázi tvoří archivní prameny a terénní výzkum. Studium bude zaměřeno na jevy spojené s tradiční architekturou, sídly a bydlením s důrazem na jejich stav v 19. stol.– zejména na základní charakteristiky tradičního vesnického stavěného prostředí (orientace dvorů a obytných budov, vnitřní a vertikální členění obydlí, stavební materiál a konstrukce, typologie staveb a sídel). Vypracovány budou též souhrnné mapy k regionální typologii tradičního domu. V projektu připravený svazek atlasu naváže na předchozí díly (doposud vydáno 6 sv.) a atlasy sousedních států a bude koordinován s International Ethnocartography Network of SIEF.

Leoš Janáček – Folkloristické dílo, řada I, sv. 3-2 / Leoš Janáček – Folkloric Studies, Series I, Vol. 3-2 (GA ČR 16-14263S, 2016–2018) 

Řešitelka: Lucie Uhlíková

Spoluřešitelka: Marta Toncrová

Odborná spolupracovnice: Jarmila Procházková

Projekt směřoval k vydání posledního svazku kritické edice Janáčkova literárního, teoretického a folkloristického díla.

(GA ČR 16-19041S, 2016—2018)

Řešitelka: Jana Nosková

Spoluřešitelka: Sandra Kreisslová

Spolupracovník: Michal Pavlásek

Projekt byl zaměřen na mechanismy a strategie transmise rodinné paměti u třígeneračních rodin nuceně vysídlených Němců, Němců zůstavších v ČR, českých reemigrantů z Choravatska a Čechů v Chorvatsku. Sledována byla aktérská recepce migrace po 2. světové válce v diachronní i synchronní perspektivě, kulturní paměť daných skupin a diskurzy vytvářené elitami daných skupin.

Česká lidová hudba. Hudebně-typologická charakteristika (GAČR 15-24418S, 2015–2019)

Řešitel: Lubomír Tyllner

Spoluřešitel: Zdeněk Vejvoda

I když význam lidové hudby (lidové písně a hudby instrumentální) pro českou kulturu byl opakovaně proklamován, jejich výzkum z hudebního hlediska v Čechách (na Moravě se tak stalo již dříve) i přes zakladatelská díla profesorů estetiky O. Hostinského a O. Zicha nebyl dále systematicky rozvíjen. Předložený projekt si proto klade za cíl komplexně analyzovat lidovou hudbu a vytvořit její typologii. Analýza se zaměří na charakteristiku tonality, metriky, rytmiky, melodiky, formy ad. prvků tektoniky a hudebního obsahu lidové písně a hudby. Na základě historicko-komparativní metody a exaktní analýzy počítačově zpracovaných dat reprezentativního vzorku bude poprvé určen stylový progres, stylové vrstvy, regionální styly, hudební dialekty, idiomy, typologické univerzálnosti i jedinečnosti stylových vrstev či regionů. Analýza historicky dokumentovatelných rudimentárních projevů české hudebnosti přispěje k charakteristice hudební jedinečnosti národa, který po staletí významně ovlivňoval hudební kulturu Evropy.

Hon na nezvladatelná prasata v nové divočině: antropologie rekreačního lovu (FERALHUNT)
Hunting the Unruly Pigs of the New Wild (FERALHUNT)
Výzva č. 02_20_079 Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků - MSCA-IF IV, OP VVV, MŠMT
CZ.02.2.69/0.0/0.0/20_079/0017525; 2021–2022

Hlavní řešitel: Paul G. Keil

Globally, wild pigs are thriving in connection with human activity. This project is an anthropological study of recreational pig hunting and its role in the material and symbolic proliferation of feral pigs in Australia. Recreational hunting and feral pigs are subjects yet to be examined through a multispecies ethnographic lens, despite the novel questions they raise regarding nature/culture binaries, nonhuman agency, and ecological change. These questions are also relevant to Europe as it grapples with African Swine Fever and the re-emergence of wild boar. This project’s aim is to analyse pig hunting in Australia as a form of human-nonhuman co-existence, with attention paid to how porcine agency and identity emerges from this relation. By conducting in-depth ethnographic fieldwork, engaging in inter-disciplinary collaboration with animal scientists, and deploying a multi-methodological toolkit, this project asks: How is hunting revaluating the feral pig’s place in the native environment? How does hunting culture shape nonhuman ways-of-being in multifaceted ways? And how do feral pigs provoke anxieties about an ungovernable more-than-human agency? This project will be done in close collaboration with a social scientific team based in the Czech Republic that examines people’s interaction with wild boar across EU states. Australian findings will engage in comparative analysis with European research, yielding additional insights on the social factors shaping European stakeholder's engagement with boar. Mobility is necessary for this comparative exchange, and will augment the impacts of ethnography at a cross-cultural and global level, and create the opportunity for emergent conceptual and methodological innovation. The host organisation will complement and build upon the researcher's existing academic and professional skillset. Czech expertise and multi-disciplinary training will expand the researcher's methodological capacity to research human-animal relations.

www.newwildcultures.com

Mezinárodní mobilita výzkumných, technických a administrativních pracovníků Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. (EUMOB)

International mobility of researchers, technical and administrative staff of the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences (EUMOB)

Výzva č. 02_18_053 Mezinárodní mobilita výzkumných, technických a administrativních pracovníků výzkumných organizací v prioritní ose 2 OP, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_053/0017842; 1.9.2021 – 30.6.2023

Hlavní řešitel: PhDr. Jiří WOITSCH, Ph.D.

Projekt je zaměřen na zvýšení mobility výzkumných, technických a administrativních pracovníků EÚ AV ČR. Projekt si klade za cíl zvýšení a zkvalitnění odborných a dalších kompetencí pracovníků, posílení doposud nízké míry internacionalizace výzkumu v organizaci a celkové zkvalitnění HR prostředí v Etnologickém ústavu směrem k badatelské i organizační excelenci v národním a zejména mezinárodním prostředí.

Technická agentura ČR, projekt č. TL01000298, 2018-2020

Zapojené instituce: Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Mendelova univerzita v Brně, Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Asociace soukromého zemědělství České republiky, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. 
Aplikační garanti: Středočeský kraj a Jihomoravský kraj
Řešitelka za EU: Jana Krčmářová

Cílem projektu je posoudit přínosy, možnosti a bariéry uplatnění agrolesnických systémů (ALS) na území ČR s primárním zaměřením na socioekonomický, legislativní a environmentální kontext. Jedná se o hodnocení výsadby dřevin na orné půdě v oblastech postihovaných půdní erozí a suchem a dále chov zvířat v kombinací se stromovou složkou. Na základě podrobné literární rešerše, terénních socio-etnologických šetření a produkčně-ekonomických dat shromážděných od zemědělců budou komplexně hodnoceny přínosy ALS na zemědělské půdě. Analyzovány budou dále legislativní bariéry, příležitosti a podpory pěstování stromů na zemědělské půdě. Konečným výstupem projektu budou jak výsledky v podobě vědeckých publikací tak zejména podklady (metodiky) pro uplatnění a zavádění agrolesnických systému v ČR.

The aim of the project is to evaluate the benefits and constraints of using agroforestry systems (AFS) in Czechia with a focus on the socio-economic, legal and environmental context. The project will evaluate planting of trees on arable land in areas affected by soil erosion and drought, and animal husbandry combined with tree components. Based on detailed literary review, socio-ethnological surveys, production and economic data gathered from farmers, the AFS benefits on the agricultural land will be fully evaluated. Furthermore, legislative constraints and opportunities for tree growing on agricultural land will be analyzed. The final outputs will be the scientific publications and, in particular, the documents (methodologies) for the application and implementation of the agroforestry system in Czechia.

Konference: Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny (7. 12. 2018)

Hlavním cílem projektu je zanalyzovat potřeby krajanů a Čechů žijících v zahraničí a vytvořit tak základ pro budoucí systematičtější návratovou politiku státu a dále také analyzovat přínosy udržení vazeb těchto osob na Českou republiku (obhajoba a podpora českých zájmů v zahraničí).

Řešitelské konsorcium je složeno ze zástupců tří organizací:

1) Tým Geomigrace spadající pod Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (řešitelé doc. RNDr. Eva Janská, Ph.D., a kol.) se spolupracovníky z CZexpats in Science, z. s. (Olga Löblová, PhD. a kol.)

2) Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. (řešitelé Mgr. Veronika Beranská, Ph.D., a doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.)

3) Národní ústav pro výzkum inovativních technologií, z. ú. (NUVIT) (Mgr. Kateřina Zachová a kol.)

Doba trvání: 2 roky (zahájeno listopad 2020)

Společný projekt více uchazečů (konsorcium příjemců) na období 2016-2020

Příjemce: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.; Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.; Knihovna AV ČR, v. v. i.; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Za EÚ se na projektu podílejí B. Gergelová a M. Suchomelová, technická spolupráce ing. Z. Holínský

Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje a infrastrukturu pro vědeckou práci v humanitních oborech, jejímž základem budou zdroje dostupné v elektronické podobě – například digitalizované dokumenty, elektronické databáze či různé separátní kolekce elektronických dat vědecké povahy. 
Jednotlivé výstupy projektu naplňují deklarované specifické cíle následujícím způsobem:
1. Vytvoření zastřešující platformy INDIHU
2. Vývoj nástrojů pro vědeckou práci a prezentaci kulturního dědictví v digitálním světě
a. Prototyp virtuální výstavy
b. Virtuální znalostní báze
c. Integrace open-source OCR mechanismu
3. Vzdělávání vysokoškolských studentů v oblasti použití digitálního obsahu v rámci digital humanities
4. Zajištění interoperability a sdílení dat mezi různými digitálními kolekcemi včetně napojení na mezinárodní infrastrukturu

Kramářské písně v brněnských historických fondech
Broadside Ballads in the Historical Collections in Brno
NAKI II, Ministerstvo kultury České republiky
NAKI II: DG18P02OVV021; 2018–2022
Koordinátor: Masarykova univerzita – Filozofická fakulta
Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Moravská zemská knihovna, Moravské zemské muzeum
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Věra Frolcová, spoluřešitelka, Markéta Holubová, členka týmu, Tomáš Slavický, člen týmu

Cílem projektu je vytvoření výsledků přispívajících k uchování, odborné evidenci, prezentaci a zpřístupnění kramářských písní. Projekt se zaměřuje na fondy, jimiž disponují Moravská zemská knihovna v Brně, brněnské pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Jde o cca 17 000 kramářských písní z období 17.–19. století.
Prostředkem k naplnění uvedených cílů je vytvoření metodiky tvorby bibliografických záznamů kramářských písní, využitelné dalšími institucemi spravujícími památky podobného typu, a příprava široce koncipovaných výstav, které veřejnosti prezentují kramářské písně z fondů brněnských institucí jako specifický typ památek kulturního dědictví. Prezentaci uživatelsky příjemným způsobem zajišťuje i specializovaná mapa s odborným obsahem, která představuje regionálně-geografický původ sbírek. Zapojení badatelů různých specializací umožňuje prezentovat kramářské písně komplexně, s důrazem na jejich textovou, hudební a také vizuální stránku. Jde o jedinečné památky, žánrově i tematicky pestré, jejichž prostřednictvím je možné přispět k pochopení dobové mentality (sakrální diskurs i profánní zájmy tehdejšího recipienta) a také ke způsobu uchování kontinuity spisovného jazyka mezi dobou barokní a dobou formování novodobého národa.
Dalšími výstupy projektu jsou čtyři odborné monografie interdisciplinárního charakteru, konference a workshop věnované problematice kramářských písní, na kterých jsou představeny výstupy celého týmu zahrnujícího badatele různých odborností – lingvisty, etnology, muzikology, literární vědce a pracovníky muzeí či knihoven.

https://www.phil.muni.cz/kramarskepisnehttps://www.phil.muni.cz/media/3258508/do-brna-katalog-po-str-maly-soubor.pdf

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016-2022, Ministerstvo kultury ČR

DG18P02OVV053; 2018-2022

Hlavní řešitel: Matěj Kratochvíl
Řešitelský tým: Lubomír Tyllner, Daniela Stavělová, Zdeněk Vejvoda, Lucie Uhlíková, Marta Toncrová, Klára Císaríková, Marek Janata

Partnerské instituce: Národní ústav lidové kultury

Hlavním cílem projektu je vytvoření efektivního nástroje pro zveřejnění písňového a tanečního folkloru jako důležité součásti kulturního dědictví a národní kulturní identity. Jeho smyslem je zpřístupnit veřejnosti materiál, jehož potenciál zůstává do značné míry nevyužit, protože většina terénních záznamů (rukopisných či zvukových) nebyla nikdy zveřejněna, nebo je přístup k nim z různých důvodů problematický. Plánovaná aplikace umožní co širokému okruhu zájemců získat podrobné a přitom srozumitelnou formou podané informace o lidové písni, hudbě a tanci českých zemí, a zároveň přispět k jejich záchraně prostřednictvím aplikace postavené na nejmodernějších poznatcích ze sféry záchrany a uchování datových nosičů. 

Hlavní cíl bude dosažen prostřednictvím několika dílčích cílů, a to vytvořením:

a) internetového portálu, který umožní získávat informace o jednotlivých pramenech (tištěných i rukopisných sbírkách), ale i o jednotlivých písních v nich zaznamenaných. Jádrem portálu bude nově vyvinutý software propojující několik rovin informací: melodické i textové incipity, lokality, žánry, názvy tanců, data záznamu, sběratelé atd. Portál umožní nejen vyhledávání, ale i srovnávání dat,

b) systému schopného zvládnout dialektologickou nejednotnost písňových textů, komplikující fungování dosud známého vyhledávacího softwaru či databází, a systému pro vyhledávání nápěvových variant jednotlivých písní,

c) certifikované metodiky pro digitalizaci a vytvoření standardů pro zápis textového i melodického incipitu tak, aby bylo možné začleňovat do databáze nové materiály a ty propojit se stávajícími daty,

d) databáze zahrnující digitalizované písemné i zvukové dokumenty z fondů Etnologického ústavu AV ČR (cca 150 tisíc jednotek) i data ze zásadních tištěných edic. Digitalizace umožní přístup k většině pramenů a zabrání ztrátě významného kulturního dědictví na nosičích na hranici své životnosti (písemné a mgf. záznamy),

e) specializovaných map pro zobrazení informací z databáze.

Cíl projektu:

a) lokalizovat a zdokumentovat drobné provozně-technické a hospodářské objekty a jejich pozůstatky v krajině včetně navazující infrastruktury a znalostí výrobních postupů s ohledem na jejich někdejší hospodářskou a současnou kulturně-historickou, krajinotvornou a identitotvornou funkci,

b) prostřednictvím dílčích výstupů a výsledků výzkumu zvýšit povědomí o zastoupení těchto historických dokladů v kulturní krajině regionu, jejich někdejších funkcích a přiznaných hodnotách a přispět k většímu zájmu veřejnosti o tuto část kulturního dědictví a nakládání s ním

Výzkum bude probíhat na území bývalého rožnovského panství jako modelového příkladu relativně kompaktní, vnitřně propojené hospodářské jednotky zahrnující podhorské i horské obce představující různé typy a fáze osídlení s pestrou škálou rukodělné výroby a výrobně technických provozů. Jedná se zároveň o území, které má i díky činnosti Národního muzea v přírodě v Rožnově p. R. poměrně hluboký vztah k lidové kultuře a tradičním formám hospodaření, které se odrážejí v identitě místních obyvatel a vnímání regionu návštěvníky. Výzkum přinese nové poznatky o tomto regionu a zároveň nabídne i obecnější závěry využitelné při dokumentaci, ochraně a prezentaci tohoto kulturního dědictví v jiných částech ČR a v zahraničí.

Mezi hlavními výstupy projektu budou

- výstava
- odborný kritický katalog k výstavě (monografie)
- specializované mapy s odborným obsahem
- recenzované články
- mezinárodní konference

Příjemci projektu: Etnologický ústav AV ČR, Ústav evropské etnologie FF MU
Hlavní řešitelé: PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D., Doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
Doba řešení: 1.3.2020 – 31.12.2022

Bližší informace k projektu bude možné brzy najít na připravovaném webu www.stopyumu.cz

VISKALIA – Virtuální skansen lidové architektury

VISKALIA – Virtual open air museum of the vernacular architecture

NAKI II, Ministerstvo kultury ČR

DG20P02OVV003; 2020-2022

Koordinátor: Národní muzeum (Klára Woitschová)

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., České vysoké učení technické v Praze
Řešitelé za EÚ AV ČR: Dana Motyčková (hlavní řešitelka), Kateřina Sedlická, Barbora Gergelová, Jiří Woitsch, Klára Ondrigová

Cílem projektu je (1) zachránit nejrozsáhlejších fondy plánové, kresebné a fotografické dokumentace lidové architektury v ČR, které přinášejí původní převážně etnologická data o podobě, funkci a identitárním významu lidové architektury v době před její transformací v muzejní/památkové objekty a (2) inovativně a prokreativně zpřístupnit tyto fondy nejširší veřejnosti v rámci jednotné nově vytvořené platformy, což přispěje k relevantnějšímu společenskému ukotvení a vnímání lidové architektury a lidové kultury obecně, bude využitelné v edukačním procesu i při budoucí dokumentaci a identifikaci kulturních hodnot lidové architektury a jejím marketingovém a ekonomickém využití. Lidové stavitelství lze přitom považovat za jeden z úhelných kamenů regionální a národní identity, zahrnující i četné projevy etnických, sociálních či dalších specifik. Realizace uvedených cílů projektu bude dosaženo: (a) prostřednictvím vytvoření Virtuálního skansenu lidové architektury (VISKALIA), který bude komplexně pokrývat základní tematické, typologické a geografické variability lidového stavitelství na území ČR. Prostředí VISKALIA bude zásadně inovativním způsobem dokumentace a prezentace kulturního dědictví prostřednictvím nových technologií – zejména 3D modelování a sofistikovaných softwarových aplikací. Stane se též základní pomůckou pro studium a popularizaci lidové architektury v on-line prostředí a elektronických médiích, bude využitelné při vzdělávání a výchově zaměřené na problematiku národního kulturního dědictví; (b) vytvořením specializované veřejné databáze a mapových výstupů zahrnujících plánovou, kresebnou a fotografickou a příp. i další dokumentaci lidového stavitelství na úrovni ČR doplněnou o maximální množství etnografických, historických a prostorových metadat; (c) zpřístupněním informací o lidové architektuře veřejnosti prostřednictvím výstavy a publikací a (d) digitalizací a konzervací konkrétních sbírkových a archivních fondů EÚ AV ČR a NM.

Bližší informace k projektu na webu http://viskalia.fsv.cvut.cz/projekt/index.html

Zásadní výstupy:

· A – audiovizuální tvorba: Virtuální skansen lidové architektury Dostupný na: https://skansen.fsv.cvut.cz

· S – specializovaná veřejná databáze: Databáze obrazových pramenů lidové architektury Dostupná na: http://viskalia.fsv.cvut.cz/viskalia/

· Nmap – specializovaná mapa s odborným obsahem:

Základní konstrukčně-typologické charakteristiky lidového stavitelství na území České republiky a jejich etnografická dokumentace (certifikováno, č.j. MK 53218/2022 OVV),

Dostupná na: https://www.arcgis.com/apps/dashboards/a226c8728ab44c3a84c4beb4d7771044

· Ekrit – uspořádání výstavy s kritickým katalogem:

Výstava Papírová ves, Národopisné muzeum Národního muzea, Kinského zahrada 98, Praha 5, doba trvání: 29. 9. 2022 – 1. 6. 2023; katalog: Papírová ves (editor: Klára Woitschová), 152 stran, ISBN 978-80-7036-720-9.

Koordinační pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, v. v. i.

Koordinátor: Mgr. Maříková Kubková Jana, Ph.D. (ArÚ)

Web programu: https://anatomieav21.cz/

Řešitelé za EÚ: Barbora Gurecká, Pavel Horák, Přemysl Mácha, Jiří Woitsch

Doba řešení: 2022 - 2026

O programu:

Výzkumný program vychází ze dvou základních charakteristik Strategie AV21. Je zformulován s ohledem na základní postulát „Špičkového výzkumu ve veřejném zájmu“, přičemž nejde jenom o prokazatelně nové a efektivní výsledky samotného výzkumu, ale také o soubory informací, které tyto výsledky srozumitelně a přesvědčivě předkládají veřejnosti. Druhým postulátem, který navrhovatelé programu zdůrazňují, je, že celek Strategie AV 21 je konstruován jako toynbeeovský způsob badatelské práce, která odpovídá na dotazy a potřeby společnosti (challenge) podloženými odpověďmi (response). Za jednu z klíčových výzev současnosti považujeme výzkum konstrukcí a funkcí Evropy a evropské společnosti.

Aktuální vývoj ukazuje ve stále nových obměnách, že tyto entity jednotlivé evropské státy a jejich politická reprezentace chápou a prezentují jen v rovině deklarativních politických hesel bez skutečného obsahu. Vyprázdněné fráze o potřebě evropské jednoty snadno dostávají trhliny pod tlakem událostí, jako jsou pandemie nebo uprchlické a ekonomické krize. Navrhovaný program vychází ze skutečnosti, že všechny vědy – přírodní i společenské – člověk vytvořil pro svoji orientaci sama v sobě a ve světě, který jej obklopuje a že tedy výsledky výzkumu představují jednu z jednu z nejvýznamnějších oblastí, z níž mohou přijít odpovědi na existenciální otázky. Anatomie evropské společnosti je v tomto smyslu klasické téma. Na první pohled o něm už bylo řečeno vše. Účelové dlouhodobě hlásané sumy o společném evropském kulturním prostoru nebo o evropské kultuře vyrostlé na úrodném substrátu antické civilizace, křesťanství a judaismu byly ve společenském diskursu zneužívány, což ale vůbec neznamená, že nevycházejí z hodnot, které jsou součástí dlouhodobé evropské perspektivy. Silné euroskeptické tendence velmi často využívají této banalizace tématu a ve vřavě společenského dialogu vzniká dezorientace, jež může vést k haváriím typu brexitu.

Studium anatomie evropské společnosti se pod úhlem tohoto pohledu jeví jako fundamentální téma současnosti. Program jsme rozdělili od sedmi výzkumných témat a jedné diskusní platformy.

Koordinační pracoviště: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Druhé koordinační pracoviště: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Koordinátor: PhDr. Martin Klečacký, Ph.D. (MÚA)

Řešitelé za EÚ: Martin Fotta, Johana Kłusek, Kateřina Králová, Přemysl Mácha, Jaroslav Otčenášek

Doba řešení: 2024 - 2028

Web programu: https://identity.mua.cas.cz/cs

O programu:

Současná válka na Ukrajině, rostoucí neklid na Balkáně stejně jako napětí mezi Čínou, Tchaj-wanem a dalšími státy jsou jen těmi nejviditelnějšími projevy „nové studené války“, toho, jak křehké a nestálé je stávající světové uspořádání. Zpochybňování současných hranic mezi státy ať již prostřednictvím hrubé vojenské síly, nebo za využití prostředků propagandy a manipulace úzce souvisí s otázkou identity jako klíčového nástroje vlastní identifikace a vymezení se vůči druhému. Tento proces lze zkoumat jak na úrovni jednotlivců, tak i celých společností, národů či nadnárodních celků. K podobnému zpochybnění tradičního uspořádání totiž dochází i v rámci fungování celé západní společnosti. Prohlubující se sociální nerovnosti doprovázené novými kulturními válkami vedou k zastření dosud uplatňovaných identifikačních vzorců a jejich postupnému nahrazování novými identitami. Vedle ustavených etnických či náboženských modelů se objevují nové genderové, sociální či politickoemancipační typy identit. Nízká míra porozumění těmto novým výzvám, mnohdy ohrožujícím celý svět, jak jej známe, může mít závažné důsledky.

Interdisciplinární a srovnávací program reaguje na aktuální rozkolísání hodnotového i geopolitického uspořádání současného světa a zkoumá formování a vyjednávání identit v rámci států a mezi nimi. Zvláštní pozornost je přitom věnována regionům, jejichž vývoj má zásadní dopady na život v České republice a jejichž studium bylo v uplynulé době podceněno: Čína, Rusko, Ukrajina či Balkán. Globální ukotvení programu současně umožní širší kontextualizaci aktivit zaměřených na aktuální společenské výzvy v rámci České republiky, a to na úrovni empirického výzkumu identit v různých segmentech společnosti, který by měl poskytovat podklady pro formulaci opatření reagujících na dynamické změny v této oblasti.

Koordinační pracoviště: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. I.

Koordinátor: PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D. (ÚSD)

Řešitelé za EÚ: Daniel Sosna

Doba řešení: 2025 - 2029

Web programu: https://materialita.usd.cas.cz/

O programu:

Současný člověk je obklopen příliš mnoha věcmi, zatímco svět čelí nedostatku důležitých surovin a získává některé vzácné materiály za eticky nepřijatelných a ekologicky neudržitelných podmínek. Materiální rozměr lidské existence tak představuje zásadní výzvu a hrozbu pro současnou společnost. Zároveň lze ale materialitu chápat jako důležitou stopu, již za sebou materiály a předměty zanechávají. Pokud k jejímu prozkoumání systematicky využijeme mezioborovou spolupráci, může nás přivést k novému poznání historických, kulturních a technologických kořenů současných problémů lidstva. Prostřednictvím těchto doposud neznámých souvislostí se nám může podařit naznačit i nové možnosti jejich řešení.

Program si klade za cíl přivést ke společným aktivitám výzkumníky a výzkumnice ústavů ze všech tří vědních oblastí a dalších pracovišť akademické i veřejné sféry. Společně se pokusíme nově nahlédnout na potenciál materiality strukturovat naše uvažování a hierarchicky dělit svět. Budeme sledovat a nově interpretovat transfer vědění a mobilitu materiálů, technologií a znalostí, a to z hlediska dopadů technického, kulturního i mocenského rázu. S novými a převáživšími surovinami, technologiemi či výtvory souvisejí velké modernizační posuny i environmentální hrozby, utvářejí se společenské vztahy a politické režimy. Naopak ústup týchž technologií přináší rozsáhlé procesy s nekontrolovatelnými důsledky, jako jsou deindustrializace či aktuální krize masové demokracie. Sledování stop materiality nám umožňuje analyzovat tyto společenské a technické jevy v jejich širších environmentálních i etických souvislostech a tyto závěry komunikovat s veřejnou sférou.

Pro humanitní a sociálněvědné obory představuje materiální obrat velkou výzvu. Je však logickou reakcí na dlouhodobou převahu zkoumání diskurzů, ideových obsahů a abstraktních jevů; zájem o hmotný a technologický aspekt sociální reality i duševních výtvorů znamená velmi vítané rozšíření obzoru a nové zaměření pozornosti. V případě technických a přírodovědných disciplín mohou výše formulované otázky překonat jejich obvyklé interpretační meze a se znalostí historických souvislostí nově uchopit vyvíjené ekologické i technologicky vyspělé materiály. Avšak teprve propojení nejnovějších společenskovědních, technických a přírodovědných analytických postupů s přístupy environmentálními nám může pomoci formulovat technická a ideová východiska ze současných krizí

Koordinační pracoviště: Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.

Koordinátor: Mgr. Martin Víta, Ph.D. (ÚI)

Řešitelé za EÚ: Matěj Kratochvíl

Doba řešení: 2025 - 2029

O programu:

Oblast umělé inteligence (AI) zažívá v posledních letech obrovský rozvoj. Zejména v souvislosti s rozmachem technologií generativní umělé inteligence se téma AI – potažmo strojového učení (ML) – dostává do popředí v širokém spektru lidských činností, výzkum nevyjímaje. Aplikace založené na velkých jazykových modelech v nebývale krátké době přitáhly pozornost značné části společnosti a podnítily diskusi v otázkách možností jejich využívání. Fenomén AI začal dramatickým způsobem pronikat do naprosté většiny odvětví a výrazným způsobem mění jejich fungování. AI představuje jedinečnou příležitost a zároveň i velkou výzvu pro prakticky všechny vědní disciplíny, které se v rámci ústavů AV ČR zkoumají.

V kontextu výzkumu může efektivní využívání metod AI/ML přinést jednak akceleraci mnoha částí výzkumného procesu, tak i nové impulsy pro "kreativní složku" výzkumné činnosti – podobně jako k tomu došlo v souvislosti s rozvojem formálních a matematických základů v mnoha vědeckých disciplínách. AI se uplatní při podpoře výzkumné činnosti (management projektů ve VaVaI, marketing a PR vědy, HR ve výzkumných organizacích aj.). Na AI lze nahlížet z mnoha různých perspektiv: od partikulárních, týkajících se různých aspektů zavádění přístupů AI pro řešení konkrétních problémů, tak obecných, týkajících se vlivů a dopadů AI na úrovni různých sektorů (např. zdravotnictví, energetika nebo finanční trhy).

Program "AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost" reaguje na uvedená východiska: cílem programu je podpořit jednak samotný výzkum a vývoj v oblasti obecných metod a přístupů AI a strojového učení, dále aplikování metod AI na jednotlivých ústavech všech tří vědních oblastí k řešení úloh z nejrůznějších domén, a také výzkum společenských aspektů AI. Předkládaný program v neposlední řadě zastřešuje sadu průřezových aktivit v oblasti AI napříč ústavy, podporuje posilování meziinstitucionální spolupráce jak uvnitř AV ČR, tak s dalšími výzkumnými organizacemi mimo AV, včetně zahraničních. Vytváří též potřebnou infrastrukturu pro spolupráci s komerční sférou i veřejnou správou a rovněž pro transfer znalostí v oblasti AI. Neopomíjí ani příležitosti spojené se vzděláváním a výchovou mladé generace či problematiku odolnosti a bezpečnosti v českém výzkumném prostoru. Tato pestrost se odráží v členění projektu na 5 výzkumných témat (spolu s jedním podpůrným – koordinace programu).

Program zároveň přispěje ke vnímání AV ČR jako významného aktéra na poli AI nejen v rámci ČR.

Prosaic Folklore and The Post-Socialist Memory

Program mezinárodní spolupráce začínajících výzkumných pracovníků, AV ČR

MSM300582101; 2021

Hlavní řešitel: Mgr. Eva Šipöczová, Ph.D.

Partnerské instituce: Eesti Kirjandusmuuseum, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici

The submitted project focuses on folkloristic research on collectively shared ideas of the past, transmitted orally and through contemporary prosaic folklore. The project addresses how society creates images of the past by means of jokes, anecdotes, rumours, surmises, unverified information, conspiracy theories, and urban legends. Attention will be paid to the reflection on twentieth-century history with regard to the Second World War and the era of Socialism. The folkloristic approach will be combined with theoretical knowledge about the memory as a cultural phenomenon. During the research stay, materials will be collected by means of interviews and questionnaires distributed among young generation, which creates their relation to the twentieth-century historical events primarily in a way different from their own experience (family narrations, education, pop culture etc.). The research in Estonia and Slovakia will offer an opportunity of comparing the collected aterial and the interpretation thereof to the backdrop of a different post-war development of the countries.

Digitalizace záznamů lidových písní a tanců z pera Leoše Janáčka a jeho nejbližších spolupracovníků Hynka Bíma a Františky Kyselkové ze sběrů Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku a moravsko-slezského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň.

Projekt finančně podpořený Nadací Leoše Janáčka (2023–2024) 

odborný garant projektu: Lucie Uhlíková