Zahlavi

Filip Herza: „Dnešní věda vyžaduje širokého rozhledu světového”

Filip Herza: „Dnešní věda vyžaduje širokého rozhledu světového”

30. 09. 2019

Filip Herza: „Dnešní věda vyžaduje širokého rozhledu světového”: Podkarpatská Rus, kolonialismus a transnacionální dějiny vědění v meziválečném Československu

Seminář Etnologického ústavu

pondělí 14. 10., 14.00

zasedací místnost Psychologického ústavu AV ČR, v. v. i.

Veveří 97, Brno

vchod z ul. Resslova, 2. patro

Domácí i zahraniční badatelé v posledních několika letech stále častěji uvažují o možnostech aplikace postkoloniálních teorií na dějiny meziválečného Československa, především ve vztahu k někdejší Podkarpatské Rusi, která byla v minulosti označována také jako „československá Bosna”. Prozatím spíše mimoběžně probíhají v mezinárodním kontextu debaty o transnacionálních dějinách vědění, které mj. problematizují dichotomii center a periferií, převládající doposud v klasických dějinách vědy. V prezentaci se pokusím propojit tyto dvě diskuze a navrhnout vyhovující teoretický rámec, umožňující postkoloniální/transnacionální reinterpretaci meziválečné ČSR. Soustředím se přitom právě na Podkarpatskou Rus jakožto svého druhu koloniální prostor, umožňující produkci specifického (koloniálního) vědění. Na několika případech konkrétních představitelů/představitelek různých vědních disciplín (etnografka Amálie Kožmínová, antropolog Vojtěch Suk, geograf Jiří Král) se následně pokusím ukázat potenciál postkoloniální teorie a transnacionálních přístupů jak pro dějiny jednotlivých vědních oborů, tak pro obecnější projekt globálních dějin meziválečného Československa.