Zahlavi

Jana Nosková

Jana Nosková

Jana NoskováMgr. Jana NOSKOVÁ, Ph.D.

tel.: (+420) 532 290 265

e-mail: jana.noskova@iach.cz

Vzdělání

Ph.D. – 2006 – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno (etnologie) a European Doctorate in the Social History of Europe and the Mediterranean – Universita Ca’Foscari Venezia / doktorská práce Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury

Mgr. / M.A. – 1999 – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno (etnologie, historie)

Studijní zahraniční pobyty, stipendia

2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019 – Institut für Volkskunde der Deutschen des östlichen Europa, Freiburg i. Breisgau

2012/2013 – Universität Wien – Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR – dlouhodobý pobyt na zahraničním pracovišti

2011 – Sonderfonds Östliches Europa – Erkundungen und Annäherungen (Leopold-Kretzenbacher-Stipendien – Forschungsprojekte)

2009 – Johannes-Künzig-Institut (Freiburg i. Breisgau) – Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR – dlouhodobý pobyt na zahraničním pracovišti

2005 – Ústav etnológie SAV Bratislava – Marie Curie Fellowship “Building on the Past: European Doctorate in the Social History of Europe and the Mediterranean”

2001, 2003, 2006, 2008, 2010, 2011 – Johannes-Künzig-Institut für ostdeutsche Volkskunde, Freiburg i. Breisgau

Průběh zaměstnání

Od/since 2004 – Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

2005–2007 – Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

2003–2004 – Ústav evropské etnologie FF MU Brno

Pedagogická činnost

Masarykova univerzita, Brno, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie

Oblasti odborného zájmu

metoda oral history a biografická metoda v etnologii, každodennost, socialismus, urbánní etnologie, Němci v České republice (Československu) 

Realizované projekty

Mechanismy a strategie generační transmise rodinné paměti vybraných sociálních skupin (GA ČR 16-19041S, 2016-2018) – hlavní řešitel 

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE

Publikace v databázi ASEP

Monografie a editované sborníky

2019. „Takové normální rodinné historky.“ Obrazy migrace a migrující obrazy v rodinné paměti. Praha: Argo (se S. Kreisslovou a M. Pavláskem).

2016. „Proč to vyprávím?“ První polovina 20. století v písemných vzpomínkách německých obyvatel Brna / „Warum erzähle ich das?“ Die erste Hälfte des 20. Jahrhunderts in schriftlichen Erinnerungen deutscher Bewohner Brünns. Brno: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. Praha – pracoviště Brno a Statutární město Brno – Archiv města Brna.

2014. Biografická metoda a metoda orální historie. Na příkladu výzkumu každodenního života v socialismu. Brno: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha – pracoviště Brno.

2013. „Měla jsem moc krásné dětství.“ Vzpomínky německých obyvatel Brna na dětství a mládí ve 20.–40. letech 20. století / „Ich hatte eine sehr schöne Kindheit.“ Erinnerungen von Brünner Deutschen an ihre Kindheit und Jugend in den 1920er-1940er Jahren. Brno: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. – pracoviště Brno a Statutární město Brno – Archiv města Brna. (spolueditorka Čermáková, Jana)

2013. Když výzkum, tak kvalitativní. Serpentinami bádání v terénu. Brno: Masarykova univerzita; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. (spolueditor Pavlásek, Michal)

2009. Paměť města. Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.–21. století. Brno: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Statutární město Brno – Archiv města Brna, Ústav etnológie SAV. (spolueditorka Ferencová, Michaela)

2007. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno: Ústav evropské etnologie FF MU.

2006. Od lidové písně k evropské etnologii. Brno: Etnologický ústav AV ČR. (spolueditorka Pospíšilová, Jana)

Kapitoly v knihách

2017. Lidová kultura obyvatelstva německého „brněnského jazykového ostrova“. In: Fasora, Lukáš – Štěpánek, Václav (eds.): Dějiny Brna, sv. 6 – Předměstské obce. Brno: Archiv města Brna: 347–375.

2017. Lidová kultura v Modřicích. In: Mitáček, Jiří – Procházka, Rudolf (eds.): Modřice. Dějiny města. Modřice: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně pro Muzejní spolek Modřice a Město Modřice: 653–706.

2017. Tradiční zemědělství v Modřicích. In: Mitáček, Jiří – Procházka, Rudolf (eds.): Modřice. Dějiny města. Modřice: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně pro Muzejní spolek Modřice a Město Modřice: 707–719.

2015. Dětství v Brně ve 20.–40. letech 20. století ve vzpomínkách jeho německých obyvatel. In: Pospíšilová, Jana – Altman, Karel (eds.): Děti v Brně. Kapitoly o dětství ve městě pod Špilberkem. Brno: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha – pracoviště Brno, Doplněk: 99–125.

2009. „Každý se musel nějak společensky uplatňovat.“ Veřejná angažovanost dělníků a příslušníků inteligence v Československu v období tzv. normalizace. In: Vaněk, Miroslav (ed.): Obyčejní lidé…?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence. Praha: Academia: 212–250.

2006. Brněnský disent a jeho každodennost. In: Vaněk, Miroslav (ed.): Mocní? a bezmocní? Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Interpretační studie životopisných interview. Praha: Prostor: 105–140.

Studie a články

2019. “Family Silver” or Artefacts (in) Memories of Forcibly Displaced Germans. Slovenský národopis/Slovak Ethnology 67 (2): 165–184 (se S. Kreisslovou).

2018. „Odsun“/„vyhnání“ v rodinné paměti Němců z českých zemí a jejich potomků. Národopisný věstník XXXV (77) (2): 5–28 (se S. Kreisslovou).

2018. Erinnert oder vergessen? Der Umgang mit der Vertreibung der Deutschen in Chomutov/Komotau und Brno/Brünn. Aussiger Beiträge. Germanistische Schriftenreihe aus Forschung und Lehre 12: 85–110 (se S. Kreisslovou).

2018. „Mein Vater kannte nur Arbeit…“ Familiengedächtnis und die Heimatverbliebenen in der Tschechischen Republik. In: Scholl-Schneider, Sarah – Kropp, Moritz (Hg.): Migration und Generation. Volkskundlich-ethnologische Perspektiven auf das östliche Europa (Mainzer Schriften zur Kulturanthropologie/Volkskunde, Bd. 16). Münster: Waxmann: 69–89 (se S. Kreisslovou).

2018. Heimat je heimat? Tematizování „domova“ ve vzpomínkách zůstavších německých obyvatel českých zemí. Národopisná revue 28 (3): 184–197.

2017. Das Bild der Tschechoslowakei in den Heimatzeitschriften der vertriebenen Deutschen aus den böhmischen Ländern in den 1950er-Jahren. In: Kasten, Tilman – Fendl, Elisabeth (eds.): Heimatzeitschriften. Funktionen, Netzwerke, Quellenwert (Schriftenreihe des IVDE, Freiburg, Bd. 18). Münster: Waxmann: 199–235. (spoluautorka Kreisslová, Sandra)

2017. „Und zum Bruder sag’ ich ,Bricʻ“. Soziolekt als Gegenstand erinnerungspolitischer Kontroversen im Brünner Heimatboten. Kasten, Tilman – Fendl, Elisabeth (eds.): Heimatzeitschriften. Funktionen, Netzwerke, Quellenwert (Schriftenreihe des IVDE, Freiburg, Bd. 18). Münster: Waxmann: 113–131.

2017. Zur (Selbst-)Darstellung der Deutschen in Mähren und Schlesien während der Zwischenkriegszeit in der Tschechoslowakei. Eine erste Analyse der Zeitschrift Deutsch-Mährische Heimat. In: Eisler, Cornelia – Göttsch-Elten, Silke (eds.): Minderheiten im Europa der Zwischenkriegszeit. Wissenschaftliche Konzeptionen, mediale Vermittlung, politische Funktion. Münster: Waxmann Verlag: 145–162.

2016. Nechtěné „tě pic!“ Politika paměti představitelů nuceně vysídlených brněnských Němců na počátku padesátých let 20. století. Národopisná revue 26: 296–305.

2011. „A Laboratorium“ of Complex Social Processes Shaping a New Society and a New Way of Life“. On the Ethnographical Research of the Newly-Settled Border Region of the Czech Lands in the 1970s and 1980s. In: Brunnbauer, Ulf – Kraft, Claudia – Schulze Wessel, Martin (eds.): Sociology and Ethnography in East-Central and South-East Europe: Scientific Self-Description in State Socialist Countries. München: Oldenbourg: 213–233.

2011. Das tschechoslowakische Grenzgebiet nach der Vertreibung der sudetendeutschen Bevölkerung als ethnographisches Forschungsfeld. In: Meinke, Markus A. (ed.): Die tschechisch-bayerische Grenze im Kalten Krieg in vergleichender Perspektive. Politische, ökonomische und soziokulturelle Dimensionen. Regensburg: Stadtarchiv Regensburg: 35–46.

2010. Die Böhmische Küche. In: Kalinke, Heinke M. – Roth, Klaus – Weger, Tobias (eds.): Esskultur und kulturelle Identität – Ethnologische Nahrungsforschung im östlichen Europa. München: Oldenbourg: 105–136. (spoluautorka Fendl, Elisabeth)

2010. Obraz(y) Brna a života jeho obyvatel v Brünner Heimatbote 1948–1950. Sociální studia 3, 7: 15–33.

2010. „Brin ist nit hin!“ Bilder der „Heimat“ in der Publizistik der vertriebenen Brünner Deutschen Ende der 1940er und in den 1950er Jahren. Jahrbuch für deutsche und osteuropäische Volkskunde 51: 7–43.

2009. Brněnský štatl. Mezi mýtem, subkulturou, zdrojem identity a „obchodní značkou“? Český lid 96: 359–379.

2009. K otázce studia tématu paměti a města. In: Ferencová, Michaela – Nosková, Jana a kol.: Paměť města. Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.–21. století. Brno: Etnologický ústav AV ČR; v. v. i.: 11–40. (spoluautorka Ferencová, Michaela)

2009. Wie wird der Fasching Welterbe? Die Faschingsumzüge der Region Hlinsko im Wettkampf um Welterbestatus. In: Berger, Karl C. – Schindler, Margot – Schneider, Ingo (eds.): Erb.gut? Kulturelles Erbe in Wissenschaft und Gesellschaft. Referate der 25. Österreichischen Volkskundetagung vom 14.–17. 11. 2007 in Innsbruck. Wien: Selbstverlag des Vereins für Volkskunde: 449–460. (spoluautorka Vojancová, Ilona)

2009. Životní příběhy – výzkumy na pomezí mezi etnologií a historií. Národopisný věstník 26 [68]: 157–170.

2009. Alltagsleben im Sozialismus. Zum ambivalenten Charakter des „Dissidenten-Ghettos“. In: Obertreis, Julia – Stephan, Anke (eds.): Erinnerungen nach der Wende. Oral History und (post)sozialistische Gesellschaften. Remembering after the Fall of Communism. Oral history and (Post-)Socialist Societies. Essen: Klartext: 371–387.

2009. „V Čechách se opět vaří česky!“ Obrazy české kuchyně v německy publikovaných kuchařkách a turistických materiálech po roce 1989. Národopisná revue 19: 147–157. (spoluautorka Fendl, Elisabeth).

2008: Das Walachische Königreich – Volkskultur als Ressource. In: Roth, Klaus (ed.): Feste, Feiern, Rituale im östlichen Europa. Studien zur sozialistischen und postsozialistischen Festkultur. Wien, Berlin: Lit Verlag: 219–236.

2008. Oslavy císařského jubilea v prosinci 1908 v Brně. In: Brno v minulosti a dnes 21: 553–586. (spoluautorka Kubíčková, Jana)

2007. Soutěž „Vzpomínky na život v Brně a okolí“ ve sbírkách brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i. In: Museum vivum. Sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Suplementum. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě: 213–225.

2006. Brno Dissent and the Dissident Viewpoint Within „Big History“: 1968 and 1989. In: Profantová, Zuzana (ed.): The Small History of Great Events in Czechoslovakia after 1948, 1969 and 1989. Bratislava: Veda: 215–228.

2004. Tazatel, dotazovaný – dočasní „přátelé“? Biograf 35: 121–126.

Členství v odborných společnostech

Česká národopisná společnost – od 2014 předsedkyně

Česká asociace orální historie

Kommission Kulturelle Kontexte des östlichen Europa der Deutschen Gesellschaft für Volkskunde

International Society for Folk Narrative Research

Český lid – vedoucí redaktorka od 2018

Ethnologia Slovaca et slavica – členka redakční rady od 2017

Vědecká rada Ústavu etnológie a sociálnej atnropológie SAV – členka od 2016

Ocenění

2014 – Česká národopisná společnost – 1. cena Ankety o nejvýznamnější počin v oboru za rok 2013 v kategorii Publikace – kniha „Měla jsem moc krásné dětství.“ Vzpomínky německých obyvatel Brna na dětství a mládí ve 20.–40. letech 20. století / „Ich hatte eine sehr schöne Kindheit.“ Erinnerungen von Brünner Deutschen an ihre Kindheit und Jugend in den 1920er-1940er Jahren

2008 – Prémie Otty Wichterleho, AV ČR