Porozumění a boj proti africkému moru prasat v Evropě

Understanding and combating African Swine Fever in Europe (ASF-STOP)

COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology

CA15116; 2016-2020

Koordinátor: National Veterinary Institute – Dr. Dolores Gavier-Widén

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Luděk Brož

African swine fever (ASF) is a viral haemorrhagic fever of domestic pigs and wild boar. The disease causes massive loss of animals due to mortality and the essential eradication control policies which give rise to animal welfare problems as well as further economic loss from trade restrictions. There are no vaccines for ASF. ASF has been present in Russia and neighbouring countries since 2007 and recently the disease has entered the EU.

This Action tackles the main challenge of stopping ASF from further spread in Europe and protecting the European pig industry. Specifically, how to:

-better manage and control wild boar populations given their importance in ASF spread and maintenance

-develop methods of surveillance to increase the early detection of ASF incursion into new areas

-understand the epidemiology of ASF in the unique European context; to determine the epidemiological role of wild boar, ticks vectors of the virus, and the environment

-develop and improve management tools; such as an ASF vaccine and novel diagnostics, determine how to involve stakeholders and the general public in preventing ASF spread and determine how policy and legislation can contribute to prevention, control and eradication of ASF.

This Action aims to bring together the leading European teams in these fields to improve the knowledge, diagnosis, surveillance and management of ASF. The Action by supporting the reduction of overlap and identification of knowledge gaps will facilitate a shared European vision and innovative approaches to an ASF-free domestic pig sector and wild boar population in Europe.

https://www.cost.eu/actions/CA15116/#tabs|Name:overview

Armáda jako nástroj socializace. Reflexe fenoménu základní vojenské služby v českých zemích (1968–2004)

Army as an Instrument of Socialization. Reflection of the Phenomenon of Compulsury Military Service in the Czech Lands (1968–2004)

Standardní projekty, Grantová agentura České republiky

GA19-19311S; 2019-2021

Hlavní řešitel: Mgr. Jiří Hlaváček PhD.

Řešitelský tým: PhDr. Karel Altman, CSc., Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth PhD.

Partnerské instituce: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

Cílem projektu je na základě analýzy a interpretace různorodých pramenů zachytit význam a proměnu fenoménu základní vojenské služby v českých zemích v letech 1968–2004 na pozadí odlišných politických režimů (tj. komunistického a demokratického).

Odpadový režim na křižovatce: Divergentní trajektorie věcí, aut a elektroniky

Waste Regime at a Crossroad: Divergent Trajectories of Things, Cars, and Electronics

Standardní projekty, Grantová agentura ČR

GA20-06759S; 2020-2022

Hlavní řešitel: Daniel Sosna
Řešitelský tým: Pavel Mašek, Barbora Stehlíková

Záměrem projektu je studium současného odpadového režimu ukotveného v České republice. Současnost přináší dramatické změny v posunu od skládkování směrem ke spalování odpadu, vzrůstu jeho mobility či odklonu od lineárního modelu konceptualizace nakládání se zdroji. Koncept odpadového režimu Zsuzsy Gille nám umožňuje analyzovat, jakým způsobem v průsečíku materiality, sociálních praxí, klasifikačních schémat, mocenských asymetrií a ekonomických procesů odpad spoluvytváří společnost. V této perspektivě je centrem zájmu zbavování se věcí, které je metaforicky uchopeno jako dveře otevírající rozličné cesty transformace hodnoty spíše než konečné řešení zaručující zmizení nechtěného. Projekt je postaven na etnografickém výzkumu tří členů týmu, kteří zmapují divergentní trajektorie odpadu okolo tří rozdílných analytických os: 1. skládkování a spalování komunálního odpadu, 2. zpracování automobilových vraků a 3. zpracování elektroodpadu. Výzkum přinese reflexi současné odpadové praxe a přispěje k porozumění vnitřní dynamiky odpadových režimů a jejich vlivu na společnost.

Výstavba českých folklorních písňových textů z přelomu 18. a 19. století

Text structure of the Czech folk songs from the turn of the 18th and 19th centuries

Standardní grant (P406 - Lingvistika a literární vědy), Grantová agentura ČR

GAČR 21-04973S; 2021–2023

Koordinátor: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: PhDr. Zdeněk Vejvoda, Ph.D.

Analýza jazykové složky přederbenovské české lidové písně; jejím východiskem je píseň jako svébytný hudebně-slovesný žánr vstřebávající prvky artificiálního i nonartificiálního umění. Tektonika a styl lidové písně jsou zkoumány na materiálu nejstarších sbírek (A. Francl, V. Hanka st., J. Jeník z Bratřic a další) nepoznamenaných romantizujícími zásahy upravovatelů; analýza také zohledňuje nápěvovou složku. Jazyk písní odráží jak starší fáze češtiny, především češtinu doby barokní, tak dobový jazyk počínajícího „dlouhého“ 19. století. Součástí projektu je kritická edice dvou posud nevydaných sbírek (A. Francl, V. Hanka st.), přinášející mj. srovnávací nápěvový materiál získaný z jiných písňových fondů.

Proměny pohřebního ritu v Čechách a na Moravě v průběhu 20. století

Changes in funerary rites in Bohemia and Moravia during the 20th century

Standardní projekty, Grantová agentura ČR

GA19-09208S; 2019-2021 Hlavní řešitel: Olga Nešporová Řešitelský tým: Alexandra Navrátilová, Heléna Tóth

Projekt studuje proměny pohřebního ritu a související ideové změny v průběhu 20. století. Hlavní důraz je kladen na období vlády Komunistické strany Československa (1948-1989). Starší období (první polovina 20. století) je sledováno především ve vztahu k rozšiřování kremací a souvisejících sekulárních pohřebních obřadů, s intencí vysvětlit pozdější změny. Projekt zahrnuje etnografický výzkum pohřebních profesionálů a semi-profesionálů, kteří měli zkušenosti s pohřbíváním a realizací pohřebních obřadů před rokem 1989. Projekt využívá etnomedologický přístup a komparativní analýzu jako hlavní interpretační nástroje. Terénní výzkum bude proto probíhat ve třech odlišných geografických oblastech Česka a ve třech oblastech na Moravě. V rámci mezinárodní spolupráce vznikne komparativní studie československých a maďarských pohřbů během období 1948-1989. České pohřební rity budou dále představeny zahraničním vědcům v sumarizující monografii v anglickém jazyce a českým vědcům ve třech článcích.

https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/978-1-78973-109-520211010/full/html

Členové řešitelského týmu: Daniela Stavělová, Lucie Uhlíková, Matěj Kratochvíl, Dorota Gremlicová, Zdeněk Vejvoda, Martina Pavlicová, Vít zdrálek, Zita Skořepová-Honzlová, Miroslav Vaněk, Jiří Traxler

Projekt GA ČR 2017-2019

Projekt je zaměřen na studium tzv. folklorního hnutí, které zahrnuje především aktivity folklorních souborů, k jejichž masovému zakládání docházelo zejména ve městech bývalého Československa od počátku padesátých let 20. století. Tyto aktivity přetrvávají dodnes a bývají explicitně spojovány s ideologií totalitního režimu. Smyslem interdisciplinárního projektu založeného na metodě orální historie, textové analýze a antropologickém studiu hudby a tance bude sledovat ambivalentní význam jevu a jeho politické konotace pohledem jeho aktérů.
Výzkum bude opřen zejména o narativa získaná průběžným vedením rozhovorů s bývalými i současnými členy folklorních souborů. Tato data se stanou výchozím materiálem pro interpretaci specifických rysů tohoto jevu v jeho sociokulturním a politickém kontextu druhé poloviny 20. století. Stěžejním výstupem se stane kolektivní monografie řešitelského týmu, předcházet jí bude šest samostatných studií k dané problematice v recenzovaných časopisech Český lid a Národopisná revue a sborník z mezinárodní konference.

Jedním z výstupů projektu je kniha popisující fenomén folklorního hnutí v evropském kontextu, která je zdarma ke stažení zde.

Grantová agentura ČR, projekt GA17-05373S, 2017–2019
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace

Řešitelský tým: Markéta Holubová, Luboš Kafka, Jaroslav Otčenášek

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek tradiční lidové kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozí metodou při zpracování projektu se stane metoda etnokartografická, umožňující specifikovat prostorové a časové souvislosti zkoumaných jevů. Studium se zaměří na projevy lidové zbožnosti vztahující se k hmotných a duchovním aspektům zbožné peregrinace a narativní imaginace. Připravované 2 svazky atlasu navážou na předchozí díly (dosud vydáno 7 sv.) a atlasy sousedních států a budou koordinovány podle koncepce International European Ethnocartographic Working Group, dnes Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Vypracovány budou též souhrnné mapy formátu A3 (cca 30 ks) reflektující zkoumané jevy s důrazem na jejich stav v 18.-20. století.

Grantová agentura ČR, projekt GA16-15716S, 2016–2018
Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě
Czech agricultural revolution of 19th century in the perspective of microhistory and ecological anthropology
Řešitelský tým: Jana Krčmářová, Jiří Woitsch

Projekt je zaměřený na rekonstrukci “zemědělské revoluce” ve světle všedního života venkovanů Čech 19. století. Tradičně vyprávěný příběh zavádění moderního průmyslového zemědělství běžným lidem mnoho prostoru nedává. Tón výkladu obvykle určují nejvýraznější “hlasy” politických, odborných, pedagogických či průmyslových elit 18. a 19. století. Projekt bude v historii modernizace zemědělství proto hledat také hlasy těch, kterým v dobových veřejně vedených debatách, mediích či učebnicích nebyl dosud dán velký prostor– běžným lidem jako většinovým praktikům zemědělství. Mikro-historický výzkum obohacený koncepty ekologické antropologie bude zaměřen na analýzu zemědělského vědění uloženého v jejich životech spočívajících v každodenním kontaktu s obhospodařovanou krajinou. Bude diskutována jejich aktivní role v proměnách, jakož i vnímání a ochota či odpor podřídit se změnám, jež zemědělské inovace do jejich životů a životů jejich životního prostředí přinášely.

Grantová agentura ČR, projekt GA15-03754S, 2015–2017
Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

Řešitelský tým: Lydia Petráňová, Jiří Woitsch, František Bahenský, Karel Altman, Marie Bahenská (MÚA AV ČR), Adéla Jůnová-Macková (MÚA AV ČR), Jiří Hlaváček (ÚSD AV ČR), Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)

Náplní projektu je výzkum institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. „nikami“ české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto je jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost je věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Metodicky projekt vychází z kombinace klasických přístupů k výzkumům dějin vědy (zejm. hermeneutická analýza textů, archivních fondů institucí, pozůstalostí badatelů) s metodami oral-history.

Grantová agentura ČR, projekt GAP410-11-1287, 2011–2015
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení
Ethnographical atlas of Bohemia, Moravia and Silesia: Vernacular architecture, settlements and dwellings
Řešitelský tým: Jiří Woitsch, František Bahenský, Martin Dohnal

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek předindustriální vesnické kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozím přístupem je etnokartografická metodologie, umožňující charakterizovat prostorovou systematiku kulturních faktů, morfologicky, sociálně a funkčně vymezených, vystupujících v určitém čase a prostoru. Heuristickou bázi tvoří archivní prameny a terénní výzkum. Studium bude zaměřeno na jevy spojené s tradiční architekturou, sídly a bydlením s důrazem na jejich stav v 19. stol.– zejména na základní charakteristiky tradičního vesnického stavěného prostředí (orientace dvorů a obytných budov, vnitřní a vertikální členění obydlí, stavební materiál a konstrukce, typologie staveb a sídel). Vypracovány budou též souhrnné mapy k regionální typologii tradičního domu. V projektu připravený svazek atlasu naváže na předchozí díly (doposud vydáno 6 sv.) a atlasy sousedních států a bude koordinován s International Ethnocartography Network of SIEF.

Leoš Janáček – Folkloristické dílo, řada I, sv. 3-2 / Leoš Janáček – Folkloric Studies, Series I, Vol. 3-2 (GA ČR 16-14263S, 2016–2018) 

Řešitelka: Lucie Uhlíková

Spoluřešitelka: Marta Toncrová

Odborná spolupracovnice: Jarmila Procházková

Projekt směřoval k vydání posledního svazku kritické edice Janáčkova literárního, teoretického a folkloristického díla.

(GA ČR 16-19041S, 2016—2018)

Řešitelka: Jana Nosková

Spoluřešitelka: Sandra Kreisslová

Spolupracovník: Michal Pavlásek

Projekt byl zaměřen na mechanismy a strategie transmise rodinné paměti u třígeneračních rodin nuceně vysídlených Němců, Němců zůstavších v ČR, českých reemigrantů z Choravatska a Čechů v Chorvatsku. Sledována byla aktérská recepce migrace po 2. světové válce v diachronní i synchronní perspektivě, kulturní paměť daných skupin a diskurzy vytvářené elitami daných skupin.

Hon na nezvladatelná prasata v nové divočině: antropologie rekreačního lovu (FERALHUNT)
Hunting the Unruly Pigs of the New Wild (FERALHUNT)
Výzva č. 02_20_079 Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků - MSCA-IF IV, OP VVV, MŠMT
CZ.02.2.69/0.0/0.0/20_079/0017525; 2021–2022

Hlavní řešitel: Paul G. Keil

Globally, wild pigs are thriving in connection with human activity. This project is an anthropological study of recreational pig hunting and its role in the material and symbolic proliferation of feral pigs in Australia. Recreational hunting and feral pigs are subjects yet to be examined through a multispecies ethnographic lens, despite the novel questions they raise regarding nature/culture binaries, nonhuman agency, and ecological change. These questions are also relevant to Europe as it grapples with African Swine Fever and the re-emergence of wild boar. This project’s aim is to analyse pig hunting in Australia as a form of human-nonhuman co-existence, with attention paid to how porcine agency and identity emerges from this relation. By conducting in-depth ethnographic fieldwork, engaging in inter-disciplinary collaboration with animal scientists, and deploying a multi-methodological toolkit, this project asks: How is hunting revaluating the feral pig’s place in the native environment? How does hunting culture shape nonhuman ways-of-being in multifaceted ways? And how do feral pigs provoke anxieties about an ungovernable more-than-human agency? This project will be done in close collaboration with a social scientific team based in the Czech Republic that examines people’s interaction with wild boar across EU states. Australian findings will engage in comparative analysis with European research, yielding additional insights on the social factors shaping European stakeholder's engagement with boar. Mobility is necessary for this comparative exchange, and will augment the impacts of ethnography at a cross-cultural and global level, and create the opportunity for emergent conceptual and methodological innovation. The host organisation will complement and build upon the researcher's existing academic and professional skillset. Czech expertise and multi-disciplinary training will expand the researcher's methodological capacity to research human-animal relations.

www.newwildcultures.com

Mezinárodní mobilita výzkumných, technických a administrativních pracovníků Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. (EUMOB)

International mobility of researchers, technical and administrative staff of the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences (EUMOB)

Výzva č. 02_18_053 Mezinárodní mobilita výzkumných, technických a administrativních pracovníků výzkumných organizací v prioritní ose 2 OP, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_053/0017842; 1.9.2021 – 30.6.2023

Hlavní řešitel: PhDr. Jiří WOITSCH, Ph.D.

Projekt je zaměřen na zvýšení mobility výzkumných, technických a administrativních pracovníků EÚ AV ČR. Projekt si klade za cíl zvýšení a zkvalitnění odborných a dalších kompetencí pracovníků, posílení doposud nízké míry internacionalizace výzkumu v organizaci a celkové zkvalitnění HR prostředí v Etnologickém ústavu směrem k badatelské i organizační excelenci v národním a zejména mezinárodním prostředí.

Technická agentura ČR, projekt č. TL01000298, 2018-2020

Zapojené instituce: Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Mendelova univerzita v Brně, Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Asociace soukromého zemědělství České republiky, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. 
Aplikační garanti: Středočeský kraj a Jihomoravský kraj
Řešitelka za EU: Jana Krčmářová

Cílem projektu je posoudit přínosy, možnosti a bariéry uplatnění agrolesnických systémů (ALS) na území ČR s primárním zaměřením na socioekonomický, legislativní a environmentální kontext. Jedná se o hodnocení výsadby dřevin na orné půdě v oblastech postihovaných půdní erozí a suchem a dále chov zvířat v kombinací se stromovou složkou. Na základě podrobné literární rešerše, terénních socio-etnologických šetření a produkčně-ekonomických dat shromážděných od zemědělců budou komplexně hodnoceny přínosy ALS na zemědělské půdě. Analyzovány budou dále legislativní bariéry, příležitosti a podpory pěstování stromů na zemědělské půdě. Konečným výstupem projektu budou jak výsledky v podobě vědeckých publikací tak zejména podklady (metodiky) pro uplatnění a zavádění agrolesnických systému v ČR.

The aim of the project is to evaluate the benefits and constraints of using agroforestry systems (AFS) in Czechia with a focus on the socio-economic, legal and environmental context. The project will evaluate planting of trees on arable land in areas affected by soil erosion and drought, and animal husbandry combined with tree components. Based on detailed literary review, socio-ethnological surveys, production and economic data gathered from farmers, the AFS benefits on the agricultural land will be fully evaluated. Furthermore, legislative constraints and opportunities for tree growing on agricultural land will be analyzed. The final outputs will be the scientific publications and, in particular, the documents (methodologies) for the application and implementation of the agroforestry system in Czechia.

Konference: Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny (7. 12. 2018)

Hlavním cílem projektu je zanalyzovat potřeby krajanů a Čechů žijících v zahraničí a vytvořit tak základ pro budoucí systematičtější návratovou politiku státu a dále také analyzovat přínosy udržení vazeb těchto osob na Českou republiku (obhajoba a podpora českých zájmů v zahraničí).

Řešitelské konsorcium je složeno ze zástupců tří organizací:

1) Tým Geomigrace spadající pod Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (řešitelé doc. RNDr. Eva Janská, Ph.D., a kol.) se spolupracovníky z CZexpats in Science, z. s. (Olga Löblová, PhD. a kol.)

2) Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. (řešitelé Mgr. Veronika Beranská, Ph.D., a doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.)

3) Národní ústav pro výzkum inovativních technologií, z. ú. (NUVIT) (Mgr. Kateřina Zachová a kol.)

Doba trvání: 2 roky (zahájeno listopad 2020)

Společný projekt více uchazečů (konsorcium příjemců) na období 2016-2020

Příjemce: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.; Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.; Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.; Knihovna AV ČR, v. v. i.; Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Za EÚ se na projektu podílejí B. Gergelová a M. Suchomelová, technická spolupráce ing. Z. Holínský

Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje a infrastrukturu pro vědeckou práci v humanitních oborech, jejímž základem budou zdroje dostupné v elektronické podobě – například digitalizované dokumenty, elektronické databáze či různé separátní kolekce elektronických dat vědecké povahy. 
Jednotlivé výstupy projektu naplňují deklarované specifické cíle následujícím způsobem:
1. Vytvoření zastřešující platformy INDIHU
2. Vývoj nástrojů pro vědeckou práci a prezentaci kulturního dědictví v digitálním světě
a. Prototyp virtuální výstavy
b. Virtuální znalostní báze
c. Integrace open-source OCR mechanismu
3. Vzdělávání vysokoškolských studentů v oblasti použití digitálního obsahu v rámci digital humanities
4. Zajištění interoperability a sdílení dat mezi různými digitálními kolekcemi včetně napojení na mezinárodní infrastrukturu

Kramářské písně v brněnských historických fondech
Broadside Ballads in the Historical Collections in Brno
NAKI II, Ministerstvo kultury České republiky
NAKI II: DG18P02OVV021; 2018–2022
Koordinátor: Masarykova univerzita – Filozofická fakulta
Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Moravská zemská knihovna, Moravské zemské muzeum
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Věra Frolcová, spoluřešitelka, Markéta Holubová, členka týmu, Tomáš Slavický, člen týmu

Cílem projektu je vytvoření výsledků přispívajících k uchování, odborné evidenci, prezentaci a zpřístupnění kramářských písní. Projekt se zaměřuje na fondy, jimiž disponují Moravská zemská knihovna v Brně, brněnské pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Jde o cca 17 000 kramářských písní z období 17.–19. století.
Prostředkem k naplnění uvedených cílů je vytvoření metodiky tvorby bibliografických záznamů kramářských písní, využitelné dalšími institucemi spravujícími památky podobného typu, a příprava široce koncipovaných výstav, které veřejnosti prezentují kramářské písně z fondů brněnských institucí jako specifický typ památek kulturního dědictví. Prezentaci uživatelsky příjemným způsobem zajišťuje i specializovaná mapa s odborným obsahem, která představuje regionálně-geografický původ sbírek. Zapojení badatelů různých specializací umožňuje prezentovat kramářské písně komplexně, s důrazem na jejich textovou, hudební a také vizuální stránku. Jde o jedinečné památky, žánrově i tematicky pestré, jejichž prostřednictvím je možné přispět k pochopení dobové mentality (sakrální diskurs i profánní zájmy tehdejšího recipienta) a také ke způsobu uchování kontinuity spisovného jazyka mezi dobou barokní a dobou formování novodobého národa.
Dalšími výstupy projektu jsou čtyři odborné monografie interdisciplinárního charakteru, konference a workshop věnované problematice kramářských písní, na kterých jsou představeny výstupy celého týmu zahrnujícího badatele různých odborností – lingvisty, etnology, muzikology, literární vědce a pracovníky muzeí či knihoven.

https://www.phil.muni.cz/kramarskepisnehttps://www.phil.muni.cz/media/3258508/do-brna-katalog-po-str-maly-soubor.pdf

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016-2022, Ministerstvo kultury ČR

DG18P02OVV053; 2018-2022

Hlavní řešitel: Matěj Kratochvíl
Řešitelský tým: Lubomír Tyllner, Daniela Stavělová, Zdeněk Vejvoda, Lucie Uhlíková, Marta Toncrová, Klára Císaríková, Marek Janata

Partnerské instituce: Národní ústav lidové kultury

Hlavním cílem projektu je vytvoření efektivního nástroje pro zveřejnění písňového a tanečního folkloru jako důležité součásti kulturního dědictví a národní kulturní identity. Jeho smyslem je zpřístupnit veřejnosti materiál, jehož potenciál zůstává do značné míry nevyužit, protože většina terénních záznamů (rukopisných či zvukových) nebyla nikdy zveřejněna, nebo je přístup k nim z různých důvodů problematický. Plánovaná aplikace umožní co širokému okruhu zájemců získat podrobné a přitom srozumitelnou formou podané informace o lidové písni, hudbě a tanci českých zemí, a zároveň přispět k jejich záchraně prostřednictvím aplikace postavené na nejmodernějších poznatcích ze sféry záchrany a uchování datových nosičů. 

Hlavní cíl bude dosažen prostřednictvím několika dílčích cílů, a to vytvořením:

a) internetového portálu, který umožní získávat informace o jednotlivých pramenech (tištěných i rukopisných sbírkách), ale i o jednotlivých písních v nich zaznamenaných. Jádrem portálu bude nově vyvinutý software propojující několik rovin informací: melodické i textové incipity, lokality, žánry, názvy tanců, data záznamu, sběratelé atd. Portál umožní nejen vyhledávání, ale i srovnávání dat,

b) systému schopného zvládnout dialektologickou nejednotnost písňových textů, komplikující fungování dosud známého vyhledávacího softwaru či databází, a systému pro vyhledávání nápěvových variant jednotlivých písní,

c) certifikované metodiky pro digitalizaci a vytvoření standardů pro zápis textového i melodického incipitu tak, aby bylo možné začleňovat do databáze nové materiály a ty propojit se stávajícími daty,

d) databáze zahrnující digitalizované písemné i zvukové dokumenty z fondů Etnologického ústavu AV ČR (cca 150 tisíc jednotek) i data ze zásadních tištěných edic. Digitalizace umožní přístup k většině pramenů a zabrání ztrátě významného kulturního dědictví na nosičích na hranici své životnosti (písemné a mgf. záznamy),

e) specializovaných map pro zobrazení informací z databáze.

Cíl projektu:

a) lokalizovat a zdokumentovat drobné provozně-technické a hospodářské objekty a jejich pozůstatky v krajině včetně navazující infrastruktury a znalostí výrobních postupů s ohledem na jejich někdejší hospodářskou a současnou kulturně-historickou, krajinotvornou a identitotvornou funkci,

b) prostřednictvím dílčích výstupů a výsledků výzkumu zvýšit povědomí o zastoupení těchto historických dokladů v kulturní krajině regionu, jejich někdejších funkcích a přiznaných hodnotách a přispět k většímu zájmu veřejnosti o tuto část kulturního dědictví a nakládání s ním

Výzkum bude probíhat na území bývalého rožnovského panství jako modelového příkladu relativně kompaktní, vnitřně propojené hospodářské jednotky zahrnující podhorské i horské obce představující různé typy a fáze osídlení s pestrou škálou rukodělné výroby a výrobně technických provozů. Jedná se zároveň o území, které má i díky činnosti Národního muzea v přírodě v Rožnově p. R. poměrně hluboký vztah k lidové kultuře a tradičním formám hospodaření, které se odrážejí v identitě místních obyvatel a vnímání regionu návštěvníky. Výzkum přinese nové poznatky o tomto regionu a zároveň nabídne i obecnější závěry využitelné při dokumentaci, ochraně a prezentaci tohoto kulturního dědictví v jiných částech ČR a v zahraničí.

Mezi hlavními výstupy projektu budou

- výstava
- odborný kritický katalog k výstavě (monografie)
- specializované mapy s odborným obsahem
- recenzované články
- mezinárodní konference

Příjemci projektu: Etnologický ústav AV ČR, Ústav evropské etnologie FF MU
Hlavní řešitelé: PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D., Doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
Doba řešení: 1.3.2020 – 31.12.2022

Bližší informace k projektu bude možné brzy najít na připravovaném webu www.stopyumu.cz

VISKALIA – Virtuální skansen lidové architektury

VISKALIA – Virtual open air museum of the vernacular architecture

NAKI II, Ministerstvo kultury ČR

DG20P02OVV003; 2020-2022

Koordinátor: Národní muzeum (Klára Woitschová)

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., České vysoké učení technické v Praze
Řešitelé za EÚ AV ČR: Dana Motyčková (hlavní řešitelka), Kateřina Sedlická, Barbora Gergelová, Jiří Woitsch, Klára Ondrigová

Cílem projektu je (1) zachránit nejrozsáhlejších fondy plánové, kresebné a fotografické dokumentace lidové architektury v ČR, které přinášejí původní převážně etnologická data o podobě, funkci a identitárním významu lidové architektury v době před její transformací v muzejní/památkové objekty a (2) inovativně a prokreativně zpřístupnit tyto fondy nejširší veřejnosti v rámci jednotné nově vytvořené platformy, což přispěje k relevantnějšímu společenskému ukotvení a vnímání lidové architektury a lidové kultury obecně, bude využitelné v edukačním procesu i při budoucí dokumentaci a identifikaci kulturních hodnot lidové architektury a jejím marketingovém a ekonomickém využití. Lidové stavitelství lze přitom považovat za jeden z úhelných kamenů regionální a národní identity, zahrnující i četné projevy etnických, sociálních či dalších specifik. Realizace uvedených cílů projektu bude dosaženo: (a) prostřednictvím vytvoření Virtuálního skansenu lidové architektury (VISKALIA), který bude komplexně pokrývat základní tematické, typologické a geografické variability lidového stavitelství na území ČR. Prostředí VISKALIA bude zásadně inovativním způsobem dokumentace a prezentace kulturního dědictví prostřednictvím nových technologií – zejména 3D modelování a sofistikovaných softwarových aplikací. Stane se též základní pomůckou pro studium a popularizaci lidové architektury v on-line prostředí a elektronických médiích, bude využitelné při vzdělávání a výchově zaměřené na problematiku národního kulturního dědictví; (b) vytvořením specializované veřejné databáze a mapových výstupů zahrnujících plánovou, kresebnou a fotografickou a příp. i další dokumentaci lidového stavitelství na úrovni ČR doplněnou o maximální množství etnografických, historických a prostorových metadat; (c) zpřístupněním informací o lidové architektuře veřejnosti prostřednictvím výstavy a publikací a (d) digitalizací a konzervací konkrétních sbírkových a archivních fondů EÚ AV ČR a NM.

Bližší informace k projektu na webu http://viskalia.fsv.cvut.cz/projekt/index.html

Zásadní výstupy:

· A – audiovizuální tvorba: Virtuální skansen lidové architektury Dostupný na: https://skansen.fsv.cvut.cz

· S – specializovaná veřejná databáze: Databáze obrazových pramenů lidové architektury Dostupná na: http://viskalia.fsv.cvut.cz/viskalia/

· Nmap – specializovaná mapa s odborným obsahem:

Základní konstrukčně-typologické charakteristiky lidového stavitelství na území České republiky a jejich etnografická dokumentace (certifikováno, č.j. MK 53218/2022 OVV),

Dostupná na: https://www.arcgis.com/apps/dashboards/a226c8728ab44c3a84c4beb4d7771044

· Ekrit – uspořádání výstavy s kritickým katalogem:

Výstava Papírová ves, Národopisné muzeum Národního muzea, Kinského zahrada 98, Praha 5, doba trvání: 29. 9. 2022 – 1. 6. 2023; katalog: Papírová ves (editor: Klára Woitschová), 152 stran, ISBN 978-80-7036-720-9.

Koordinátor: Mgr. Maříková Kubková Jana, Ph.D.

web programu: https://anatomieav21.cz/

Odkaz českých Němců ve světle Pražské sbírky německých lidových písní

Řešitelka: Barbora Gurecká

Doba řešení: 2022

Cílem projektu je zveřejnění a zpřístupnění Pražské sbírky německých lidových písní odborné i laické veřejnosti prostřednictvím elektronické edice.

web projektu: https://odkazceskychnemcu.eu.cas.cz

Nové přístupy ke koordinaci krajanské problematiky (TA ČR)

Koordinátor: prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc. (do 2/2019), prof. Ing. Josef Špak, DrSc. (od 3/2019)

Internetové stránky programu: http://av21.ssc.avcr.cz/vyzkumne-programy/09-rozmanitost-zivota-a-zdravi-ekosystemu/index.html

V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Současný vývoj populací prasete divokého a jeho vliv na evropské ekosystémy

Cíl tématu: Napříč ústavy AV ČR nalézt a propojit badatele, jejichž současná práce může přispět k lepšímu pochopení důvodů populační exploze prasete divokého (Sus scrofa) a jejích důsledků pro evropské ekosystémy, jejich bio-diversitu, stabilitu či obecněji „zdraví“, stejně tak jako pro ekonomické a další lidské aktivity. 

Koordinátor: prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.

Internetové stránky programu: http://statav21.cz/ http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/11.-evropa-a-stat-mezi-barbarstvim-a-civilizaci/index.html

V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

European Forests – Our Cultural Heritage

Řešitel: Jiří Woitsch, doba řešení: 2018

Anotace: Ve spolupráci s Austrian Forest Association, International Union of Forest Research Organisations a Der Österreichische Walddialog uspořádal EÚ mezinárodní konferenci Europen Forests – Our Cultural Heritage (St. Georgen am Längsee, Rakousko, 4.–7. 12. 2018). Konference byla zaměřena na problematiku poznání, ochrany a prezentace tzv. biokulturního dědictví v Evropě, která je řešena mj. na úrovni UNESCO, OSN a Evropské unie a byla zdůrazněna i v rámci priorit Evropskégo roku kulturního dědictví (2018). Hlavním diskutovaným tématem byla identifikace a následná prezentace lesů resp. kulturní krajiny jako specifické formy kulturního dědictví jednotlivých evropských států (v rovině materiální – zejm. památky spjaté s minulým využíváním lesů i nemateriální – tradiční znalosti a dovednosti, historické vědomí, folklor). Konference se uskutečnila pod záštitou rakouského Ministerstva pro udržitelný rozvoj a turismus a Správy státních lesů Estonské republiky, vystoupilo na ní

Výstupy: Abstract book ke stažení zde. Sborník v přípravě.

Koordinátor: PhDr. Luboš Velek, Ph.D.

Internetové stránky programu:

Výzkumný program

Paměť v digitálním věku

V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Zařazení: Projekty – Strategie 21 – Paměť v digitálním věku

Příprava a elektronická edice výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově

Strategie AV21, Akademie věd ČR; 2020–2021

Hlavní řešitel: Markéta Holubová

Cílem projektu je vytvořit a spustit vzorovou e-edici výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově u Teplic. Elektronické zpřístupnění výročních zpráv bohosudovské jezuitské rezidence umožní velmi efektivní práci s nimi pomocí kvalitního rejstříkování a dalších pomůcek.

Zpřístupnění e-edice zde: http://reholnici.hiu.cas.cz/literaeannue/bohosudov.html

Přerušená paměť – zaniklá a zanikající podoba českého venkova

Řešitel: Jaroslav Otčenášek

Projekt se zaměřil na vybrané oblasti českého venkova, kde tradiční kulturní krajina a s ní spojená kulturní paměť buď zcela zmizela, nebo byla výrazně přerušena a snahy o znovunavázání na starší tradice jsou tak obtížné, ne-li někdy nemožné. Konkrétně jde o vojenské prostory, oblasti výstavby přehrad a regiony postižené povrchovou těžbou především hnědého uhlí po roce 1945. Ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i. jsou uloženy četné dokumenty, na jejichž základě lze studium kolektivní paměti, paměti kulturní krajiny apod. velmi dobře studovat. Oblasti zatopené přehradami a devastované povrchovou těžbou uhlí jsou zachyceny poměrně dobře, ale vojenské prostory a pohraniční pásmo jsou bohužel podchyceny nedostatečně, především z důvodu praktické dobové nepřístupnosti.

Vybrané lokality s příslušnými fotografiemi a detaily naleznete zde: http://prerusenapamet.eu.cas.cz/

Zpřístupnění fondu Zaměřovací akce České akademie věd a umění – Národopisné komise vystavením na webu (pokračování)

Řešitelky: Dana Motyčková a Kateřina Sedlická (2021)

Cílem aktivity bylo pokračovat ve zpřístupnění již digitalizovaného fondu Zaměřovací akce z dalších českých krajů vystavením na webu a revize a doplnění databáze plánové, obrazové a fotografické dokumentace. Ve 2. fázi projektu (2021) je vystavena dokumentace zaměřených objektů z lokalit v Jihočeském kraji (celkem 494 inv. jednotek), z lokalit v Plzeňském kraji (612 inv. jednotek) a z lokalit v Libereckém kraji (137 inv. jednotek).

Zpřístupnění databáze zde: http://zamerovaciakce.eu.cas.cz/

Zpřístupnění a uchování fondu Zaměřovací akce České akademie věd a umění – Národopisné komise pomocí digitalizace 

Řešitelky: Dana Motyčková a Kateřina Sedlická (2019)

Cílem aktivity bylo zpřístupnění a uchování fondu Zaměřovací akce současnými neinvazivními prostředky, revize a doplnění databáze a digitalizace plánové dokumentace a fotografií. Dále vytvoření specializované databáze a zveřejnění dokumentace v první fázi (2019) z lokalit ve Středočeském kraji a okresu Praha-západ (celkem 834 inv. jednotek). Prohloubení dlouhodobé kooperace Etnologického ústavu s Národním památkovým ústavem.

Zpřístupnění databáze zde: http://zamerovaciakce.eu.cas.cz/

Digitalizace části sbírkových fondů brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.: Lidová slovesnost na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází 

Řešitelky: Jana Pospíšilová, Lucie Uhlíková

Projekt zahrnuje zpracování dvou databází pramenů uložených na brněnském pracovišti Etnologického ústavu AV ČR. První zveřejňuje přehled korespondence vztahující se k činnosti Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, Státního ústavu pro lidovou píseň a dalších následnických institucí předcházejících vzniku brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Nezanedbatelná je v tomto ohledu úloha Leoše Janáčka, významné osobnosti české hudební folkloristiky spjaté úzce s dějinami ústavu.

Katalog korespondence

Databáze obsahuje zápisy dětského folkloru (říkadla, rozpočítadla, hry, hádanky ad.) z různých lokalit Moravy a Slezska, výjimečně z Čech a ze Slovenska, pořízené pracovníky dřívějšího Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně (dnes Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.) od 50. let 20. století. Databáze umožňuje vyhledávání podle klíčových slov či druhů/typů útvarů a podle lokalit.

Záznamy dětského folkloru

Databázová encyklopedie hudebního života DEML (J. Procházková / EÚ) - Cílem aktivity bylo koordinovat a využívat mnohonásobné zdroje informací o hudebním životě a vytvořit tak faktografickou základnu pro chybějící katalogy děl. V letošním roce bude v tomto systému prezentována databáze o Státním ústavu pro lidovou píseň.

Databáze funguje v pracovním prostředí ve dvou úrovních, kdy do druhé úrovně jsou zasílány poznatky ve standardizované podobě tak, aby se s nimi mohlo dál pracovat pro plánované soupisy a katalogy. Databáze byla původně zamýšlena pro třídění poznatků o tzv. vážné hudbě (Spolek pro moderní hudbu, spolek Přítomnost, hudební odbor IV. třídy ČAVU aj.), její obsahové využití však je flexibilní a proto do ní mohly být aktuálně zahrnuty i poznatky o Státním ústavu pro lidovou píseň. V roce 2018 byla realizována aplikace třídící poznatky o tomto ústavu a zpřístupňující prameny pro badatelské využití. Práce na databázi DEML tak byla koordinována s dalším projektem navrhovatelky, o přípravu on-line zpřístupnění dokumentace SÚLP v souvislosti s plánovanou tištěnou monografií. Databáze nabídla možnost připravovat vícestupňové zpracování poznatků z hudebního života, měla připravit informace pro plánované katalogy děl skladatelů z českých zemí (v první fázi) z 19. a 20. století, později měl být projekt rozšiřován a aplikován na starší historická období. V praxi nyní budou zpřístupněny poznatky ze Státního ústavu pro lidovou píseň.

Digitalizace ediční řady Češi v cizině (B. Gergelová / EÚ) – projekt digitalizace ediční řady sborníků Češi v cizině vycházející od roku 1986. Digitalizace celé řady Češi v cizině přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. V současné době (září 2018) je již celá edice zdigitalizovaná a je zpracovávána do formy přístupné na internetu zde.

Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Nová hesla a doplňky

Řešitel: Zdeněk Uherek

Cílem projektu bylo vytvoření digitální verze publikace „Lidová kultura - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ jako základního informačního zdroje v oblasti národopisu a folkloristiky. Jedná se přibližně o 3000 hesel věcné a biografické části. V první fázi byla vytvořena pracovní verze v podobě souborů pdf, jež je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu zde.

Ve finální verzi bude každé heslo prezentováno samostatně, což umožní lepší vyhledávání, křížové odkazování i aktualizaci.

V průběhu roku 2017 bylo dosaženo zpracování přibližně dvou třetin hesel encyklopedie. Jednalo se převod z původních tiskových podkladů a jejich editaci, aktualizaci a doplnění, příp. i vytvoření nových verzí hesel. V průběhu roku 2018 bude editace dokončena a výsledek bude zpřístupněn na stránkách Etnologického ústavu v podobě plnohodnotné on-line encyklopedie.

Digitalizace Zpravodajů KSVI II. 

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací KSVI vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR, etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace ze 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. Způsob digitalizace Zpravodajů KSVI byl konzultován s pracovníky digitalizačního centra Knihovny AV ČR, pracoviště Jenštejn.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost

V roce  2017 byla dokončena digitalizace edice  Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací  (zpravodaje vycházely od roku 1974 do roku 1991), celkem 66 dílů.  K souboru je připojena průvodní  informace o obsahu jednotlivých svazků a možnosti jejich badatelského využití. Celý soubor Zpravodajů KSVI je  přístupný zde.

Zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze a její on-line zpřístupnění na internetu

Řešitelka: Markéta Holubová

Kramářské tisky a jednolisty jako specifický typ zaznamenávání a zpřístupňování paměti a paměťové kultury společnosti představují žánr knižní produkce „konzumní“ povahy, dnes však silně ohrožený jak z hlediska svého fyzického stavu, tak z hlediska své „efemérnosti“ a bibliografické vzácnosti a jedinečnosti. EÚ AV ČR, v.v.i. jako garant péče o kulturní dědictví v oblasti lidové kultury v České republice zahájil postupnou systematizaci zpracovávání vlastních fondů kramářských tisků (cca 7.000 ks). Prostřednictvím výzkumného projektu Strategie AV21 pro rok 2017 se předpokládalo zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze s využitím bibliografického formátu MARC 21, digitalizováním (cca 800 ks) a jejím on-line zpřístupněním na internetu s širokým rejstříkovým aparátem (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů).

Databáze kramářských a starých tisků

V první polovině roku 2017 digitalizoval Jáchym Suchomel celý fond německých kramářských tisků, jednolistů a kupletů (tj. 800 ks) a pro jejich následné vhodnější uložení byly pořízeny spisové desky. Markéta Holubová prováděla katalogizaci sbírky v mezinárodně uznávaném bibliografickém formátu MARC 21 a souběžně se vytvářel široký rejstříkový aparát (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů). Následně byly vytvořeny podmnožiny databází pro realizaci věcné kontroly záznamů, prováděla se příprava vazeb pro realizaci publikování databáze a naskenovaných titulních listů na internetu, přístup do databáze z webových stránek EÚ AV ČR, v.v.i. (technická spolupráce ing. Zbyněk Holínský). Revizi záznamů a jednotlivých rejstříků provedl Pavel Koudelka, jazykovou korekturu Kateřina Sedlická. Nová tiskárna v Pelhřimově finančně podpořila také vydání tištěného katalogu sbírky.

Zpřístupnění sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience z fondu EÚ AV ČR, v. v. i. na internetu představuje vůbec první specializovanou databázi tohoto druhu v České republice.

Databáze německých tisků 

K 16. 3. 2018 navštívilo databázi 328 badatelů. Výstupem je také publikace Markéta Holubová, Katalog kramářských tisků III. Německé kramářské tisky, jednolisty a kuplety. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. 2017. 127 stran. ISBN 978-80-88081-15-9 a další 2 studie nacházející se nyní v oponentském řízení redakcí zahraničních časopisů.

Digitalizace Zpravodajů KSVI

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací (KSVI) vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR , etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace z 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost. 

Celý souborZpravodajů KSVI je v současné době přístupný pouze jako prezenční fond v knihovně Etnologického ústav AV ČR,v.v.i. na Florenci 3, Praha 1. Fyzický stav publikací je velmi špatný, většina Zpravodajů se již rozpadá. Jednotlivé svazky byly kopírovány v malých počtech (pouze pro potřeby pracovníků ÚEF) na Cyklostylu. Pro tisk byl používán nekvalitní papír. Vazba byla provedena pouze sepnutím kovovou sponou a přelepena měkkými deskami. V současné situaci je digitalizace jednoznačně nejlepší formou uchování tohoto cenného fondu.

Koordinátor: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.

Internetové stránky programu: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/13.-efektivni-verejne-politiky-a-soucasna-spolecnost/index.html

V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Mobility: zkoumání pohybu lidí, věcí a informací

Řešitel tématu: Doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.

Charakteristika a cíle programu:

Fenomény migrací, globalizace či glokalizace, turismu, menšin a diaspor, odlivu a přílivu mozků jsou celosvětově aktuální. Jejich lepší chápání společností usnadňuje se s nimi adekvátně vypořádat a využívat je ke svému prospěchu. Fyzický pohyb osob, zboží, kapitálu, a informací souvisí se změnami sociálními, ekonomickými, demografickými a kulturními. V souvislosti s fyzickou mobilitou dochází ke změnám ve struktuře obyvatelstva a ke změnám jeho potřeb. Migrační pohyb působí na demografické stárnutí populace některých regionů, mění znalostní bázi obyvatelstva a jeho chování. Rostoucí mobilita je výzvou pro regionální, státní a nadnárodní politiky. Výzkum v rámci tohoto tématu hledá odpovědi na nové otázky vyžadující mezioborové přístupy a úzkou spolupráci vědců s dalšími sférami společenského života.

Konference: Migration and the Generational Experience (Praha 24. a 25. 9. 2019), program,pozvánka

Příprava monografie věnované skupině českých vystěhovalců v dnešním Srbsku

Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2019

Výzkumný program umožnil přípravu a vydání shrnující monografie s názvem Z Moravy až do Velikého Srediště: etnografické podobenství o zapomenuté náboženské komunitě. Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum krajanských komunit v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je etnograficky vykreslit podobu náboženské komunity původem z jižní Moravy, jejíž domovem se po migraci v polovině 19. století stala jihobanátská obec Veliké Srediště ve Vojvodině v dnešním Srbsku. Tato „zapomenutá krajanská komunita“ byla formována reformovanou vírou a zemským původem utvářejícím soubor po generace předávaných hodnot, základních kamenů jejich specifické kultury. Cílem knihy je postihnout sociokulturní dynamiku skupiny Središťanů (vystěhovalců z českých zemí, resp. jejich potomků), vykreslit jejich sociální strukturu v rámci časového rozpětí zhruba stoletého vývoje rámovaného příchodem migrantů do Srediště (1850) a koncem druhé světové války (1945), a identifikovat zdroje, na jejichž základě byla formována sociálně-kohezní pouta této lokální skupiny. 

Knihu vydává nakladatelství CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury) v první polovině roku 2020.

Evropa: prostor migrace a vyloučení

Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2017

Díky této aktivitě byly realizovány výzkumné pobyty v Řecku a Srbsku, které se týkaly mapování migrační situace na tzv. Balkánské migrační trase.  Řecko se ocitlo v centru světové pozornosti v průběhu ekonomické krize, která byla následně zcela překryta takzvanou krizí uprchlickou. 

Výstupem výzkumných aktivit je „urbánní topografie“ řecké metropole Athén, reportážní seriál Příběhy souostroví Babel, cyklus pěti reportáží o situaci uprchlíků v dnešním Řecku, publikovaný na serveru Deník referendum.

Díky podpoře tohoto výzkumného programu byly texty přeloženy a publikovány rovněž v zahraničí na serveru Political Critique.

Další reportáž vzniknuvší v rámci výzkumné aktivity byla publikována na serveru aktuálně.cz: "Na maďarských hranicích tě poníží jako zvíře." V Srbsku uvázly tisíce uprchlíků bez budoucnosti, 24.3. 2017.

Evropa: prostor migrace a integrace 

Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2016

Před rokem přišli do Evropy. Lidé ze Sýrie a Iráku, kteří z domova utekli před válkou. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Výzkum i výstupy navázaly na přítomnost autora projektu mezi uprchlíky a migranty na tzv. Balkánské migrační trase v roce 2015 a na jeho prvotní kontakty s lidmi na útěku, které nyní čeká integrace v západní Evropě, patrně nejdůležitější výzva, před kterou současná Evropa stojí.

Výstupy: reportážní texty a videodokumenty publikované na serveru aktuálně.cz v rámci cyklu Rok s uprchlíky v Evropě: skutečné tváře, skutečné příběhy. Online

Koordinátor: doc. PhDr. Marek Hrubec, Ph.D.

Internetové stránky programu: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/15.-globalni-konflikty-a-lokalni-souvislosti-kulturni-a-spolecenske-vyzvy/index.html http://globalnikonflikty.cz/cs/

V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:

Evropa v post-migrační situaci a nové prostory exkluze

Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2020

V roce 2015 obcházel evropskou společností strašák migrační krize, důsledkem čehož bylo šíření migrační paniky. Lidé na útěku Evropanům připomínali možný kolaps sociálního řádu a bezpečí. Když nějakou událost pojímáme jako krizovou, můžeme očekávat specifické intervence národní států, které sami sebe chápou jako garanty bezpečí – proto vznikaly hraniční zdi lemované žiletkovými dráty, emblematické obrazy infrastrukturálního násilí. Vzrůstající moc těchto hranic přitom byla spíše příznakem ne-moci národních států oslabovaných neoliberalismem a globalizací.

Evropské státy ke zvládání migrační krize využívaly různé mechanismy, od vyhlašování výjimečných stavů po militarizaci hranic a formování souostroví hotspotů, detenčních center a uprchlických táborů zejména na ostrovech ve Středozemním moři. Lokalizace uprchlíků a migrantů do těchto heterotopických prostor vyloučení má evropské populaci garantovat stav bezpečí. Akcentace migrace coby bezpečnostní hrozby proto produkuje také specifický druh sociálních prostorů fungujících jako odkladiště nadbytečného obyvatelstva, jako místo kontroly nad holými životy aktérů migrace. 

Páteří výzkumné aktivity je výzkum orientovaný na aktéry a subjekty, vůči kterým národní státy a mezinárodní instituce uplatňují mechanismy biopolitických a sekuritizačních politik. Jejím cílem je analýza tohoto problému a následné šíření zjištění směrem k široké veřejnosti. V pozadí této aktivity stojí otázka, zda a do jaké míry se idea Evropy a evropské identity opírá o biopolitický princip filtrace a vylučování těch, kteří jsou označeni jako nežádoucí.

Více než lidská migrace: Mobilita, identita a přináležitost v proměňujícím se světě

Řešitel aktivity: Mgr. Luděk Brož, MPhil., PhD. (Etnologický ústav AV ČR), Spoluřešitel: Mgr. Jiří Krejčík, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)

Polské úřady nedávno vyhlásily plán postavit jeden z nejdelších plotů v Evropě, který by ochránil východní hranici země před nežádoucími migranty a vysoce nakažlivými nemocemi, které by mohli potenciálně přenášet. Záměr na první pohled připomíná plán amerického prezidenta Donalda Trumpa vystavět zeď podél hranic s Mexikem, nebo již existující maďarský plot na srbských a chorvatských hranicích, ale je zde jeden podstatný rozdíl. Choroba, které se Polsko i další evropské státy bojí, je africký mor prasat (African Swine Fever, ASF) a nežádoucími migranty nejsou lidé, nýbrž divoká prasata z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Nejde přitom o jediné plánované oplocení. Podobný plot připravují také dánské úřady za účelem zabezpečit zemi před prasaty z Německa. Zdá se, že „trojský kanec“, přenašeč obávaného viru, přispívá ke vzkříšení staronových hranic srovnatelnou měrou jako migrující lidé. Na své cestě tak narušuje schengenský prostor volného pohybu a stává se součástí nového režimu (bio)sekuritizace.

Mezinárodní workshop si klade za cíl nalézt empirické a analytické synergie mezi studiem pohybu lidí a pohybu jiných živočichů napříč hranicemi, a to hranicemi jak fyzickými, tak symbolickými a biopolitickými. Jejich překročení s sebou nese destabilizaci zavedených pořádků přináležitosti a spouští procesy odcizování a protekcionismu, které doléhají i na světovou politiku. Na workshop jsou zváni účastníci, kteří se podělí o svůj empirický výzkum a konceptualizaci migrace ve vztahově komplexním světě obývaném plejádou živočišných druhů. Se zaměřením na probíhající, historické a očekávané pohyby lidí i nelidí budou zkoumat, jak se proměňuje význam a analytický přínos konceptů jako přináležitost, prekarita, (bio)bezpečnost, invazivnost, ekosystém, domorodost, národ nebo stát. Můžeme stále hovořit o proudu „metafor“ mezi popisy lidské a nelidské migraci, pokud odmítneme vidět tyto jevy jako příslušející k ontologicky nesouměřitelným doménám?

Předpokládané výstupy:

Mezinárodní dvoudenní vědecký workshop plánovaný na září 2019 předpokládá 15 účastníků (2 ze zámoří, 10 z Evropy). Na akci budou pozváni také vybraní zástupci médií za účelem popularizace nových konceptuálních přístupů k fenoménu migrace. Kromě odborných výstupů (článek, případně sborník) a networkingu mezi vědeckou komunitou tak workshop přispěje k šíření povědomí o novém možném pojetí migrace živočišných druhů a jeho důsledcích pro světovou politiku.

Adaptační profily uprchlíků

Řešitel aktivity: PhDr. Stanislav Brouček, CSc. (Etnologický ústav AV ČR)

Česká a slovenská migrace do JAR narostla v letech 1968–1969 z původních několika desítek jednotlivců v odhadech na pět a více tisíc. Hlavní komunity vznikly v Kapském Městě, Johannesburgu, Pretorii, na jihu v Durbanu. Migranti sem přicházeli takřka výhradně přes Vídeň a v naprosté většině se jednalo o školené pracovníky v technických profesích. Přestože prostředí, do něhož vstoupili, bylo natolik odlišné, že znamenalo po příchodu šok, měli noví přistěhovalci šanci vše kompenzovat téměř neomezenými možnostmi pro aktivní uplatnění. Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století se výrazně posunuli po stránce hmotného zajištění svých rodin a pro většinu z nich představovala zkušenost s novým prostředím nebývalý nárůst individuálních jistot.

Imigrační podmínky pro české a slovenské přesídlence se odvíjely od skutečnosti, že jihoafrická ambasáda ve Vídni dokázala reagovat na československou emigrační nabídku a přilákala do své země tisíce prchajících lidí. Zároveň si mohla klást podmínky, které se lišily od imigračních požadavků ostatních zemí přicházejících v úvahu pro české a slovenské emigranty. Ani Chile, Austrálie, Spojené státy nebo Kanada nepožadovaly důkaz, že žadatel o víza není a nikdy nebyl členem komunistické strany. Jihoafrická ambasáda ve svých výběrových pohovorech upřednostňovala mladé manželské páry, nejlépe již s dětmi.

Respondenti vypovídají, jak se po přesídlení dozvídali o jasném imigračním záměru, že totiž právě o druhou generaci přistěhovalců tato země stojí především, a to pro jejich snadnější adaptaci. Na druhém místě po mladých manželských párech s technickým vzděláním a s dětmi byla preferována kategorie svobodných mladých mužů, pochopitelně opět za předpokladu, že nebyli členy komunistické strany. Svobodné ženy nebo vdovy vůbec neměly šanci dostat se do této země, ledaže narychlo uzavřely sňatek ve Vídni. Je zaznamenáno několik případů, kdy český kněz působící ve Vídni pomohl českému páru k uzavření manželství a tak umožnil splnit ženě jednu z důležitých vízových podmínek. Při pohovorech na ambasádě ve Vídni byl také nutný závazek, nebo slib, že žadatelé o vstup do Jihoafrické republiky apartheid neodsuzují a nebudou proti němu protestovat, nenechají se zaměstnat u černošského bosse a nebudou mít pohlavní styk s příslušníky černošského obyvatelstva, natož aby se s nimi pokusili o jakoukoli formu párového soužití.

Studie je založena na dvou dvouměsíčních pobytech v JAR (2004 v Kapsku, 2006 v Pretorii, Johannesburgu a Durbanu a jejich okolí) mezi českými slovenskými posrpnovými uprchlíky a na následném výzkumu některých z nich po přesídlení do Československa. Hlavním pramenem vedle zúčastněného pozorování jsou rozhovory s těmito uprchlíky nahrávané na magnetofonový záznam a dále foto a video dokumentace.

„Ilegalita“ a deportabilita migrantů ve střední Evropě

Řešitel aktivity: Michal Šípoš, PhD. Filosofický ústav AV ČR / Etnologický ústav AV ČR

Ilegalizace migrantů, včetně uprchlíků, se v kontextu současné globální politické, sociální a ekonomické restrukturalizace využívá jako účinná disciplinární metoda. Národní státy prostřednictvím vytváření hrozby deportace a částečného začleňování uprchlíků zásobují trhy flexibilní a levnou pracovní silou. Záměrem výzkumné aktivity je prodiskutovat problém „ilegality“ a deportability migrantů v postsocialistické části střední Evropy prostřednictvím analýzy konstruktu identity uprchlíka v Polsku. Projekt vychází z dlouhodobého terénního výzkumu, který se realizioval v polských archivech a uprchlických centrech. Výzkum zachycuje změny v azylové politice v Polsku v období mezi roky 1990 a 2010 i vývoj po roce 2010 ve světle událostí jako evropská migrační krize nebo Brexit.

Migrace Čechů do zahraničí, krajanská a návratová politika

Řešitel aktivity: PhDr. Stanislav Brouček, CSc. Etnologický ústav AV ČR

Výsledkem aktivity pro roky 2017 a 2018 bude kolektivní publikace o současných migracích Čechů do zahraničí a také o krajanské a návratové politice. Základem publikace se stanou výsledky konference uspořádané s komisí pro krajany Senátu Parlamentu ČR. Konference bude mít odborný charakter. Účastní se ji také jednotlivé resorty vlády ČR a zástupci krajanských organizací. Publikace bude prezentovat širokou názorovou hladinu zástupců vědecké obce, státní správy a zahraničních Čechů. Diskuse budou podkladem pro odborné články a studie. Zvláštní důraz bude kladen na migraci Čechů do Francie a francouzských kolonií.

Tradiční národnostní menšiny ČR a imigranti z jejich mateřských zemí

Řešitel aktivity: PhDr. Andrej Sulitka, CSc. Etnologický ústav AV ČR

Výzkum se zaměří na funkce menšinových organizací v životě národnostních menšin (na příkladu vybraných národnostních menšin). Cílem výzkumu je provést hodnocení aktivit tradičních národnostních menšin v ČR a vliv migrace z jejich mateřských zemí na jejich činnost, a to se zaměřením na otázky:

• kolektivní paměť příslušníků národnostních menšin, historické a současné migrace,
• paměťový konstrukt v návaznosti na časovou osu migrace (historické menšiny, menšiny se statusem z meziválečného období, menšiny po druhé světové válce),
• identifikace imigrantů s národnostně menšinovým společenstvím příslušné národnostní menšiny,
• participace imigrantů na činnosti organizací národnostních menšin.

Prevence sebevražednosti v kulturně heterogenních podmínkách

Řešitel aktivity: Mgr. Luděk Brož, MPhil., PhD. Etnologický ústav AV ČR

Kritická suicidologie je nový transdisciplinární intelektuální obor a společenské hnutí, jehož rozmanité příspěvky a aspirace je možno vidět na různých místech. Díky úsilí mnoha kritických suicidologů jsou dnes dobře zdokumentovány limity mainstreamové suicidologie. Chápeme, že v současné atmosféře globálního kapitalismu bylo rozšíření mainstreamové suicidologie usnadněno vstupem velkých farmaceutických společností zakořeněných v dominantním narativu globální biomedicíny, která hlásá reduktivní a individualizované modely lidského zoufalství. Ve snaze využít kritiku k produktivním cílům nabízí kritická suicidologie sociopoliticky a kulturně informovanější pochopení sebevražednosti a její prevence. Klíčová otázka, kterou si musíme položit, je jak prosazovat tento přístup, který je již z definice závislý na kontextu, a jak jej dobře šířit.

Aktivita zahrnuje dvoudenní setkání odborníků a odbornic na kritickou suicidologii z Austrálie, Afriky, Severní Ameriky a Evropy, na němž bude projednána tříletá strategie rozvoje odvětví kritické suicidologie a její praxe. S ohledem na jiná úspěšná kritická intelektuální hnutí (např. kritická kriminologie, kritická psychologie aj.) bude vyvinut vícesměrný přístup:

produkce znalostí a mobilizace

komunikace (sociální média, mainstreamová média atd.)

vedení studentů magisterského a doktorského studia

program konference (Perth 2018; Vancouver 2019)

Společnost v pohybu a veřejné politiky

Society on the move and public policy

Strategie AV21, Akademie věd ČR, 2020-2022

Řešitel: Mgr. Michal Pavlásek, Ph.D.
Řešitelský tým: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. (hlavní řešitel), PhDr. David Černý, Ph.D., PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D.

Partnerské instituce: Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Ústav informatiky AV ČR, v.v.i., Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i.

Ve výzkumném programu se věnujeme sociálně-ekonomickým fenoménům především z oblastí školství a vzdělávání, trhu práce, daní a dávek, chudoby a nerovností, demografického stárnutí, veřejných financí a behaviorálních aspektů. I díky zapojení dalších pracovišť jsou do výzkumů a šíření výsledků uplatněny poznatky a přístupy souvisejících oborů, jako je sociologie a psychologie, ale také právo, etika a operační výzkum, včetně hodnocení dopadů regulace veřejných politik. Velmi aktuální témata přinesla pandemie covid-19, kterým je věnována velká pozornost s cílem rozšířit poznání a pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize na českou společnost. Do iniciativy se zapojila řada vědců napříč vědeckými disciplínami, ústavy Akademie věd a univerzit z Česka i zahraničí.

Velkou oblast výzkumu představuje etika a odpovědnost. Díky moderním technologiím jsou tradiční prvky osobní odpovědnosti vystavovány dalším zkouškám. V tradiční etické nauce bývá odpovědnost spojována s člověkem, který odpovídá za své jednání, případně nese následky způsobené svým jednáním. Již 20. století ale nastolilo otázku toho, zda subjektem odpovědnosti nemůže být v jistém smyslu také zvíře, a hranice se v moderní době rozšiřuje i mimo živé organismy, na nové technologické autonomní systémy. Vývoj vědy a techniky totiž nutně předkládá možnost rozšíření konceptu odpovědné osoby – samostatně odpovědní by tak mohli být i roboti, resp. i jiné autonomní přístroje. Program zkoumá i zcela nový typ odpovědnosti – odpovědnost člověka za životní prostředí a budoucí generace.

Významným tématem, kterému se věnujeme, je vývoj na trhu s bydlením a trendům zhoršující se dostupnosti bydlení mladých lidí v hlavních urbánních centrech České republiky. Ve spolupráci s bankovním sektorem detailně zkoumáme dostupná cenová data, dosavadní vývoj cen bydlení a detekujeme rozdíly v tomto vývoji mezi různými zdroji dat. Na základě těchto analýz jsou kalkulovány dopady vývoje trhu bydlení na dostupnost bydlení u mladé generace, kteří aktuálně nedostupnosti bydlení čelí nejvíce. Cílem je mimo jiné navrhovat a vyhodnocovat různé varianty regulačních opatření.

Moderní společnost výrazně ovlivňuje mobilita a migrace. Bezprecedentní pohyby lidí, myšlenek a zdrojů ovlivňují všechny aspekty života společností, včetně státní suverenity nebo vnímaní identity. Mobilita a migrace narušuje dominanci národní identity a občanství ve prospěch identit transnacionálních a hybridních. Zároveň přispívá k nárůstu xenofobie a populismu, protože evokuje zánik zavedeného pořádku a ohrožení. V programu zkoumáme fenomény, jako jsou vztah mezi mobilitou a státní, resp. nadnárodní regulací; vymezování hranic a vytváření odlišností; formování pořádku a street-level bureaucracy; transformace národních identit a občanství; každodennost a subjektivita aktérů migrace.

Společnosti v pohybu: výzvy mobility a migrace

Strategie AV21, Akademie věd ČR
Řešitel: Michal Pavlásek
Řešitelský tým: Veronika Beranská a Zdeněk Uherek

V projektu se oba spolupracovníci zaměřují na krajanské migrace z Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Veronika Beranská se současně soustřeďuje na vzájemný transfer prvků lidového léčení a alternativní medicíny. Zdeněk Uherek pak v rámci projektu mimo jiné studuje mobility a migrace Romů.

Hlavní koordinátorka projektu Město jako laboratoř změny: PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Koordinátor výzkumných aktivit za Etnologický ústav: PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.
Web projektu Město jako laboratoř změny

Městské dělnické kolonie v Čechách

Řešitelka: Barbora Gurecká

Partnerská instituce: Masarykův ústav a Archiv AV ČR (doc. Jemelka)

Doba řešení: 2022

Cílem projektu je zmapování dělnických a nouzových kolonií v Čechách. Byl vytvořen webový portál (www.delnickekolonie.cz), kam jsou postupně přidávány hesla k jednotlivým koloniím.

Každodenní život v Brně v první polovině 20. století

Řešitelka: Jana Nosková

Doba řešení: 2020

Edice autobiografických pramenů ze sbírek Etnologického ústavu AV ČR

Urbanonymie Ostravy v čase a prostoru
The urbanonyms of Ostrava in time and space
Strategie AV21, Akademie věd ČR, 2020
Řešitel: Přemysl Mácha
Řešitelský tým: Luděk Krtička, Jaroslav David
Partnerské instituce: Ostravská univerzita, Magistrát města Ostravy

Cílem aktivity bude na základě dosavadního výzkumu a po doplnění dodatečných informací vytvoření veřejné interaktivní on-line databáze urbanonymie Ostravy s možností přepínání časových vrstev a zobrazování informací o motivaci urbanonym a historii míst. Dalším výstupem bude publikace odborného článku v recenzovaném časopise a představení výsledků na mezinárodní konferenci.

Protesty v post/socialistických krajinách v premenách času (workshop)

Řešitelka: Eva Šipöczová

Doba řešení: 2020

Cieľom workshopu bude kultúrne-historický pohľad na podobu protestov, demonštrácií a manifestácií v postsocialistických krajinách. Vedecká perspektíva bude rozšírená o prístupy aktérov a aktérok z oblasti umenia a aktivizmu. Počas workshopu bude snahou zbúrať hranice postavené vzťahom výskumník/čka – informátor/ka. Aktéri a aktérky s priamou skúsenosťou s realizáciou protestov budú počas workshopu v pozícii expert with experience. Sami pri svoje práci často siahajú po odbornej literatúre (historická, sociologická, umenovedná) a ich praktické skúsenosti prekračujú hranice odborníkov/čiek vymedzené základným výskumom.

Otvorenie diskusie mimo akademické prostredie predstavuje možnosť popularizácie vedy, a zároveň možnosť naviazania rovnocenného dialógu medzi zástupcami a zástupkyňami rôznych perspektív uchopovania kultúry protestu.

Městské slavnosti: hudba a tanec jako prostředek utváření identity místa

Řešitelka: Daniela Stavělová

Doba řešení: 2020

Cílem aktivity je sledování festivit, kde se hudebně taneční projev stává součástí tzv. rituálního jazyka, který je schopen přenášet společně sdílené symboly do veřejné komunikace.
výstup: časosběrná audiovizuální dokumentace pro filmový dokument.

Prosaic Folklore and The Post-Socialist Memory

Program mezinárodní spolupráce začínajících výzkumných pracovníků, AV ČR

MSM300582101; 2021

Hlavní řešitel: Mgr. Eva Šipöczová, Ph.D.

Partnerské instituce: Eesti Kirjandusmuuseum, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici

The submitted project focuses on folkloristic research on collectively shared ideas of the past, transmitted orally and through contemporary prosaic folklore. The project addresses how society creates images of the past by means of jokes, anecdotes, rumours, surmises, unverified information, conspiracy theories, and urban legends. Attention will be paid to the reflection on twentieth-century history with regard to the Second World War and the era of Socialism. The folkloristic approach will be combined with theoretical knowledge about the memory as a cultural phenomenon. During the research stay, materials will be collected by means of interviews and questionnaires distributed among young generation, which creates their relation to the twentieth-century historical events primarily in a way different from their own experience (family narrations, education, pop culture etc.). The research in Estonia and Slovakia will offer an opportunity of comparing the collected aterial and the interpretation thereof to the backdrop of a different post-war development of the countries.