Zahlavi

Uplynulé projekty

Uplynulé projekty

Projekty GA ČR

Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích

Členové řešitelského týmu: Daniela Stavělová, Lucie Uhlíková, Matěj Kratochvíl, Dorota Gremlicová, Zdeněk Vejvoda, Martina Pavlicová, Vít zdrálek, Zita Skořepová-Honzlová, Miroslav Vaněk, Jiří Traxler

Projekt GA ČR 2017-2019

Projekt je zaměřen na studium tzv. folklorního hnutí, které zahrnuje především aktivity folklorních souborů, k jejichž masovému zakládání docházelo zejména ve městech bývalého Československa od počátku padesátých let 20. století. Tyto aktivity přetrvávají dodnes a bývají explicitně spojovány s ideologií totalitního režimu. Smyslem interdisciplinárního projektu založeného na metodě orální historie, textové analýze a antropologickém studiu hudby a tance bude sledovat ambivalentní význam jevu a jeho politické konotace pohledem jeho aktérů.
Výzkum bude opřen zejména o narativa získaná průběžným vedením rozhovorů s bývalými i současnými členy folklorních souborů. Tato data se stanou výchozím materiálem pro interpretaci specifických rysů tohoto jevu v jeho sociokulturním a politickém kontextu druhé poloviny 20. století. Stěžejním výstupem se stane kolektivní monografie řešitelského týmu, předcházet jí bude šest samostatných studií k dané problematice v recenzovaných časopisech Český lid a Národopisná revue a sborník z mezinárodní konference.

Jedním z výstupů projektu je kniha popisující fenomén folklorního hnutí v evropském kontextu, která je zdarma ke stažení zde.

Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace

Grantová agentura ČR, projekt GA17-05373S, 2017–2019
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Duchovní a materiální aspekty zbožné peregrinace a narativní imaginace

Řešitelský tým: Markéta Holubová, Luboš Kafka, Jaroslav Otčenášek

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek tradiční lidové kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozí metodou při zpracování projektu se stane metoda etnokartografická, umožňující specifikovat prostorové a časové souvislosti zkoumaných jevů. Studium se zaměří na projevy lidové zbožnosti vztahující se k hmotných a duchovním aspektům zbožné peregrinace a narativní imaginace. Připravované 2 svazky atlasu navážou na předchozí díly (dosud vydáno 7 sv.) a atlasy sousedních států a budou koordinovány podle koncepce International European Ethnocartographic Working Group, dnes Space-lore and Place-lore Working Group of SIEF. Vypracovány budou též souhrnné mapy formátu A3 (cca 30 ks) reflektující zkoumané jevy s důrazem na jejich stav v 18.-20. století.

Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě

Grantová agentura ČR, projekt GA16-15716S, 2016–2018
Česká zemědělská revoluce 19. století v mikro-historické a ekologicko-antropologické perspektivě
Czech agricultural revolution of 19th century in the perspective of microhistory and ecological anthropology

Řešitelský tým: Jana Krčmářová, Jiří Woitsch

Projekt je zaměřený na rekonstrukci “zemědělské revoluce” ve světle všedního života venkovanů Čech 19. století. Tradičně vyprávěný příběh zavádění moderního průmyslového zemědělství běžným lidem mnoho prostoru nedává. Tón výkladu obvykle určují nejvýraznější “hlasy” politických, odborných, pedagogických či průmyslových elit 18. a 19. století. Projekt bude v historii modernizace zemědělství proto hledat také hlasy těch, kterým v dobových veřejně vedených debatách, mediích či učebnicích nebyl dosud dán velký prostor– běžným lidem jako většinovým praktikům zemědělství. Mikro-historický výzkum obohacený koncepty ekologické antropologie bude zaměřen na analýzu zemědělského vědění uloženého v jejich životech spočívajících v každodenním kontaktu s obhospodařovanou krajinou. Bude diskutována jejich aktivní role v proměnách, jakož i vnímání a ochota či odpor podřídit se změnám, jež zemědělské inovace do jejich životů a životů jejich životního prostředí přinášely.

Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

Grantová agentura ČR, projekt GA15-03754S, 2015–2017
Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

Řešitelský tým: Lydia Petráňová, Jiří Woitsch, František Bahenský, Karel Altman, Marie Bahenská (MÚA AV ČR), Adéla Jůnová-Macková (MÚA AV ČR), Jiří Hlaváček (ÚSD AV ČR), Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)

Náplní projektu je výzkum institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. „nikami“ české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto je jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost je věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Metodicky projekt vychází z kombinace klasických přístupů k výzkumům dějin vědy (zejm. hermeneutická analýza textů, archivních fondů institucí, pozůstalostí badatelů) s metodami oral-history.

Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení

Grantová agentura ČR, projekt GAP410-11-1287, 2011–2015
Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: Lidová architektura, sídla a bydlení
Ethnographical atlas of Bohemia, Moravia and Silesia: Vernacular architecture, settlements and dwellings
Řešitelský tým: 
Jiří Woitsch, František Bahenský, Martin Dohnal

Náplní Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska je popis a analýza územní diferenciace tradiční kultury, vymezení kulturních areálů, odhalení vztahů jednotlivých složek předindustriální vesnické kultury a jejího poměru k přírodnímu prostředí. Výchozím přístupem je etnokartografická metodologie, umožňující charakterizovat prostorovou systematiku kulturních faktů, morfologicky, sociálně a funkčně vymezených, vystupujících v určitém čase a prostoru. Heuristickou bázi tvoří archivní prameny a terénní výzkum. Studium bude zaměřeno na jevy spojené s tradiční architekturou, sídly a bydlením s důrazem na jejich stav v 19. stol.– zejména na základní charakteristiky tradičního vesnického stavěného prostředí (orientace dvorů a obytných budov, vnitřní a vertikální členění obydlí, stavební materiál a konstrukce, typologie staveb a sídel). Vypracovány budou též souhrnné mapy k regionální typologii tradičního domu. V projektu připravený svazek atlasu naváže na předchozí díly (doposud vydáno 6 sv.) a atlasy sousedních států a bude koordinován s International Ethnocartography Network of SIEF.

Leoš Janáček – Folkloristické dílo, řada I, sv. 3-2

Leoš Janáček – Folkloristické dílo, řada I, sv. 3-2 / Leoš Janáček – Folkloric Studies, Series I, Vol. 3-2 (GA ČR 16-14263S, 2016–2018) 

Řešitelka: Lucie Uhlíková

Spoluřešitelka: Marta Toncrová

Odborná spolupracovnice: Jarmila Procházková

Projekt směřoval k vydání posledního svazku kritické edice Janáčkova literárního, teoretického a folkloristického díla.

Mechanismy a strategie generační transmise rodinné paměti vybraných sociálních skupin

(GA ČR 16-19041S, 2016—2018)

Řešitelka: Jana Nosková

Spoluřešitelka: Sandra Kreisslová

Spolupracovník: Michal Pavlásek

Projekt byl zaměřen na mechanismy a strategie transmise rodinné paměti u třígeneračních rodin nuceně vysídlených Němců, Němců zůstavších v ČR, českých reemigrantů z Choravatska a Čechů v Chorvatsku. Sledována byla aktérská recepce migrace po 2. světové válce v diachronní i synchronní perspektivě, kulturní paměť daných skupin a diskurzy vytvářené elitami daných skupin.