Oddělení paměťových studií
Oddělení paměťových studií
Paměť patří v posledních několika desetiletích k zásadním výzkumným tématům sociálních a humanitních věd, a to i pro svůj všepostihující charakter. Její „znovuobjevení“ je spojeno s proměnami věd o člověku a společnosti a změnami paradigmat, procesy modernizace, ale závisí i na technologickém vývoji či promýšlení situace odchodu svědků zásadních historických událostí a procesů 20. století.
Oddělení paměťových studií je zaměřeno na etnologický výzkum paměti jako dynamického fenoménu odrážejícího sociokulturní změny i transformační procesy v soudobé společnosti a jako specifického zdroje reflexe kultury a způsobu života spojujícího současnost s minulostí. Pozornost je zaměřena na zkoumání historických kontinuit a diskontinuit, na funkce a vztahy dobových paměťových médií (ústní podání, rukopis, obraz, tisk a jiná masmédia), na produkci a konstrukci paměti v přímé interakci mezi aktéry a v online prostoru, na časové, prostorové a sociální dimenze paměti, na institucionální rozměr vzpomínání či na uchopení paměti jako nástroje politické praxe přítomnosti. V centru pozornosti tak stojí jak obsahy paměti (reprezentace minulosti materiální i nemateriální povahy), tak procesy a média paměti.
Vědecká činnost oddělení se soustřeďuje především na studium forem intersubjektivně sdílené paměti. V rámci kulturní paměti se věnuje výzkumu stop minulosti, jež přesahují paměť jednotlivců sdílenou se současníky, a forem jednání, které mají za úkol tyto stopy zachovávat. V oblasti komunikativní paměti sleduje – především za využití metody orální historie – formování a transmisi hodnot generační a mezigenerační povahy, chápání žité každodennosti či vyrovnávání se s historickými procesy a událostmi 20. století. Při zkoumání politiky paměti a kultury vzpomínání se soustřeďuje na možné způsoby veřejného zacházení s minulostí, kterými se tato zpřítomňuje a udržuje v povědomí společnosti nebo určité sociální skupiny. A konečně v oblasti paměti krajiny se zabývá přírodními a kulturními prvky, jež přispívají k významné roli krajiny jako základního rámce lidského života a kroniky událostí a příběhů.
Aktuální a výhledová tematická těžiště:
- výzkum rodinné paměti a mezigeneračního přenosu
- kultura vzpomínání vybraných sociálních skupin
- proměny etnokulturních tradic v současné společnosti (paměť a vybrané folklorní projevy, tradice versus inovace)
- obyčejová a obřadní kultura, festivity
- identitotvorné aspekty paměti a zapomínání
- každodennost v socialismu
- ústní a on-line komunikace
- kulturní stereotypy a mentální obrazy
- krajina (role zeměpisných jmen, význam drobných památek v ochraně kulturního dědictví, možnosti využití tradičních postupů hospodaření s vodou při úvahách o adaptaci na klimatické změny)
- vydávání pramenů ve vědeckých edicích
Elektronické databáze fondů umístěných na detašovaném pracovišti Brno:
Databáze obsahuje zápisy dětského folkloru (říkadla, rozpočítadla, hry, hádanky ad.) z různých lokalit Moravy a Slezska, výjimečně z Čech a ze Slovenska, pořízené pracovníky dřívějšího Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně (dnes Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.) od 50. let 20. století. Databáze umožňuje vyhledávání podle klíčových slov či druhů/typů útvarů a podle lokalit.
vztahující se k činnosti Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, Státního ústavu pro lidovou píseň a dalších následnických institucí předcházejících vzniku brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR.
KREISSLOVÁ Sandra, PhDr., PhD.
POPELKOVÁ Katarína, PhDr., CSc.
Bývalé zaměstnankyně:
NAVRÁTILOVÁ Alexandra, PhDr., CSc.
POSPÍŠILOVÁ Jana, PhDr., Ph.D.
Aktuální projekty:
Mezi „Východem“ a „Západem“ – zkušenosti s hranicí a narativy o hranici na česko-slovenském a slovensko-ukrajinském pomezí
Standardní grant, GA ČR, 23-05924S, 2023–2025
Koordinátor: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. – Mgr. Jana Nosková, Ph.D.
Partnerská instituce: Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praha
Řešitelé za EÚ AV ČR: PhDr. Katarína Popelková, CSc., Dr. Natalia Zaitseva-Chipak
Interdisciplinární projekt se zabývá zkušenostmi s hranicí a jejich proměnami v době krizí. Předmětem empirického výzkumu je česko-slovenská a slovensko-ukrajinská hranice. Projekt se zaměřuje na následující oblasti: (1) identifikace způsobů vnímání, zažívání hranic a vyprávění o nich lokálními aktéry, (2) analýza způsobů (re-)produkce hranic v praktikách a diskurzech a skrze ně, (3) zkoumání strategií a způsobů „vytváření“ a „využívání“ hranic jako zdroje na lokální a národní úrovni, (4) tázání se po roli komunikativní a kulturní paměti při tematizování státních hranic a analýza politiky paměti. Výsledky výzkumu budou syntetizovány, osvětlí způsoby (re-)konstrukce hranic z mikro- a makroperspektivy a zásadně rozšíří znalosti o zkušenostech s hranicemi v současné glokalizované společnosti. Výzkum využívá kvalitativní metody, jeho teoretický rámec je založen na konceptech a přístupech spjatých se studiem hranic, paměti a narativů.
Realizované projekty (od r. 2000):
Stopy lidského umu (NAKI, 2020-2022)
Řešitelé: PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D., Doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
Příjemci projektu: Etnologický ústav AV ČR, Ústav evropské etnologie FF MU
Cíl projektu:
a) lokalizovat a zdokumentovat drobné provozně-technické a hospodářské objekty a jejich pozůstatky v krajině včetně navazující infrastruktury a znalostí výrobních postupů s ohledem na jejich někdejší hospodářskou a současnou kulturně-historickou, krajinotvornou a identitotvornou funkci,
b) prostřednictvím dílčích výstupů a výsledků výzkumu zvýšit povědomí o zastoupení těchto historických dokladů v kulturní krajině regionu, jejich někdejších funkcích a přiznaných hodnotách a přispět k většímu zájmu veřejnosti o tuto část kulturního dědictví a nakládání s ním
Web projektu: www.stopyumu.cz
Kramářské písně v brněnských historických fondech (NAKI II, identifikační kód projektu DG18P02OVV021, 2018–2022)
Cílem mezioborově koncipovaného projektu je vytvoření výsledků přispívajících k uchování, odborné evidenci, prezentaci a zpřístupnění kramářských písní. Projekt se zaměřuje na fondy, jimiž disponují Moravská zemská knihovna v Brně, brněnské pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Etnografický ústav Moravského zemského muzea. Jde o cca 17 000 kramářských písní z období 17.–19. století. Záměrem je interdisciplinární přístup k základnímu a aplikovanému výzkumu kramářských písní; podílejí se obory filologie, knihověda, muzeologie, etnologie, hymnologie a etnomuzikologie. Zapojení badatelů různých specializací umožňuje prezentovat kramářské písně komplexně, s důrazem na jejich textovou, kontextovou, jazykovou, hudební a také vizuální stránku.
Tíha a beztíže folkloru: Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích (Grantový projekt GA ČR)
Proměny pohřebního ritu v Čechách a na Moravě v průběhu 20. století (GA AV ČR 19-09208S, 2019-2021)
Navrhovatelka: Mgr. Olga Nešporová Ph.D.
Spolupracovníci: PhDr. Alexandra Navrátilová, CSc., Dr. Heléna Toth, Ph.D.
Cíl projektu: Projekt přinese hlubší poznání o pohřebních ritech v Čechách a na Moravě v průběhu 20. století. Speciální pozornost bude věnována občanským obřadům a kremaci, které se rozšířily v období vlády Komunistické strany Československa od 1948 do 1989.
Leoš Janáček – Folkloristické dílo, řada I, sv. 3-2 / Leoš Janáček – Folkloric Studies, Series I, Vol. 3-2 (GA ČR 16-14263S, 2016–2018)
Řešitelka: Lucie Uhlíková
Spoluřešitelka: Marta Toncrová
Odborná spolupracovnice: Jarmila Procházková
Projekt směřoval k vydání posledního svazku kritické edice Janáčkova literárního, teoretického a folkloristického díla.
Mechanismy a strategie generační transmise rodinné paměti vybraných sociálních skupin (GA ČR 16-19041S, 2016—2018)
Řešitelka: Jana Nosková
Spoluřešitelka: Sandra Kreisslová
Spolupracovník: Michal Pavlásek
Projekt byl zaměřen na mechanismy a strategie transmise rodinné paměti u třígeneračních rodin nuceně vysídlených Němců, Němců zůstavších v ČR, českých reemigrantů z Choravatska a Čechů v Chorvatsku. Sledována byla aktérská recepce migrace po 2. světové válce v diachronní i synchronní perspektivě, kulturní paměť daných skupin a diskurzy vytvářené elitami daných skupin.
Vydání knihy „Proč to vyprávím?“ První polovina 20. století v písemných vzpomínkách německých obyvatel Brna (Česko-německý fond budoucnosti, č. 5-15-6062, 2015)
Řešitelka: Jana Nosková
Cílem projektu byla příprava a vydání knihy vycházející z jedinečné sbírky písemných autobiografických materiálů sepsaných německými obyvateli Brna, které jsou uloženy v Etnologickém ústavu AV ČR, v. v. i., a vztahují se ke každodennímu životu v multikulturním a multietnickém městě v první polovině 20. století. Kniha zahrnuje 10 editovaných textů, úvodní studii, glosář, uličník a rejstříky, vyšla dvojjazyčně.
Vizuální kultura v kontextu eucharistické devoce v Českých zemích pozdního středověku (GAČR 13-32696S, 2013–2015)
Řešitel: Aleš Mudra
Spolupracovnice: Věra Frolcová
Projekt se zabývá souborným zpracováním eucharistické úcty pozdního středověku a specifickou rolí výtvarného umění v procesu jejího rozvoje v Českých zemích. Sleduje vybrané otázky kontinuity a diskontinuity z kulturně historických a etnologických hledisek.
Digitalizace části sbírkových fondů brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.: Lidová slovesnost na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází
Řešitelky: Jana Pospíšilová, Lucie Uhlíková
Projekt zahrnuje zpracování dvou databází pramenů uložených na brněnském pracovišti Etnologického ústavu AV ČR. První zveřejňuje přehled korespondence vztahující se k činnosti Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, Státního ústavu pro lidovou píseň a dalších následnických institucí předcházejících vzniku brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Nezanedbatelná je v tomto ohledu úloha Leoše Janáčka, významné osobnosti české hudební folkloristiky spjaté úzce s dějinami ústavu.
Databáze obsahuje zápisy dětského folkloru (říkadla, rozpočítadla, hry, hádanky ad.) z různých lokalit Moravy a Slezska, výjimečně z Čech a ze Slovenska, pořízené pracovníky dřívějšího Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně (dnes Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.) od 50. let 20. století. Databáze umožňuje vyhledávání podle klíčových slov či druhů/typů útvarů a podle lokalit.
Rozvoj spolupráce a zvyšování výzkumných kompetencí v síti etnologických institucí (OP vzdělání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0038, 2011 –2014)
Brněnské pracoviště EÚ AV ČR, v.v.i., je partnerem Ústavu evropské etnologie MU v projektu, který se soustředí na tematické rozšíření a finanční zabezpečení terénního výzkumu studentů etnologie a pořádání praktických seminářů.
Řešitelé: Karel Altman, Jana Nosková, Jana Pospíšilová, Marta Toncrová, Šárka Toncrová, Lucie Uhlíková.
Centrum pro etnologický výzkum
Centrum pro etnologický výzkum - Facebook
Vydání knihy „Měla jsem moc krásné dětství.“ Vzpomínky německých obyvatel Brna na dětství a mládí ve 20. až 40. letech 20. století (Česko-německý fond budoucnosti, č. 5 13 3273, 2013)
Řešitelka: Jana Nosková
Cílem projektu byla příprava a vydání knihy vycházející z jedinečné sbírky rozhovorů s německými obyvateli Brna, která vznikala v Etnologickém ústavu AV ČR, v.v.i., od konce roku 2009 a která se tematicky zaměřovala na výzkum každodenního života v multikulturním a multietnickém městě od 20. let 20. století do roku 1945/1946. Kniha zahrnuje 13 editovaných rozhovorů, úvodní studii, glosář, uličník a rejstříky, vyšla dvojjazyčně.
„Topografie“ dětí a mládeže v meziválečné době a v období 2. světové války. Způsoby vnímání a osvojování si prostoru v biografických pramenech (Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR – dlouhodobý pobyt na zahraničním pracovišti, M300581271, 2012–2013)
Řešitelka: Jana Nosková
Projekt si kladl za cíl zkoumat problematiku dětství a mládí v časovém období 20.–40. let 20. století ve Vídni. Danou oblast propojil s problematikou výzkumu vnímání a osvojování si městského prostoru v biografických pramenech. Projekt zahrnul základní výzkum ve sbírkách Institut für Geschichte der Universität Wien – Sammlung Fauennachlässe a Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Univeristät Wien – Dokumentation lebensgeschichtlicher Aufzeichnungen.
Das Alltagsleben der Deutschen in Brünn in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts und seine Darstellung in biografischen Quellen und in der Publizistik der vertriebenen Brünner (Leopold-Kretzenbacher-Stipendium, Schroubek-Fonds Östliches Europa, 2011)
Řešitel: Jana Nosková
Das Schicksal der tschechischen und deutschen Minderheiten im serbischen und rumänischen Banat. Lebensgeschichten der heutigen Einwohner in Videodokumenten (2011)
Řešitel: Michal Pavlásek
Tschechisch-deutsche Koexistenz im banatischen Dorf Veliko Srediště. Beispiel für ein tolerantes Zusammenleben oder für einen Konflikt? (2010)
Řešitel: Michal Pavlásek
Materiály o českých zemích ve sbírkách Johannes-Künzig-Institutu ve Freiburku – výzkum se zaměřením na materiály týkající se německého obyvatelstva z Brna a jeho okolí a na tzv. ego-dokumenty, doplněný výzkumem u narátorů (biografická interview) (Program podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR – dlouhodobý pobyt na zahraničním pracovišti, M300580971, 2009)
Řešitelka: Jana Nosková
Cílem projektu byl základní výzkum ve sbírkách Johannes-Künzig-Institutu ve Freiburgu i. Br. se zaměřením na materiály týkající se německého obyvatelstva z Brna a jeho okolí a na tzv. ego-dokumenty, doplněný výzkumem u narátorů (biografická interview). Projekt sloužil k rozšíření pramenné základny pro další urbánně etnologické výzkumy vztahující se k městu Brnu v období před 2. světovou válkou.
Soziale und räumliche Konsequenzen des demographischen Wandels für ostmitteleuropäische Großstädte. Potentiale und Grenzen eines Erfahrungstransfers aus Westeuropa und Ostdeutschland, 2006–2009
V projektu byly sledovány sociální a prostorové důsledky demografických změn ve městech východostřední Evropy.
Členové řešitelského týmu za ČR Jana Pospíšilová, J. Grohmannová-Mair, Zdeněk Uherek.
„Sacrum et profanum“ v kultuře tradičních svátků (GAČR 404/05/0182, 2005–2007)
Řešitelka: Věra Frolcová
Spoluřešitelka: Eva Večerková
Předmětem projektu je etnologické studium současných a historických pramenů lidové obřadní kultury v rámci liturgického roku z území Čech, Moravy a Slezska. Řešení přispěje k poznání vztahů posvátného a světského, jak se vyvíjejí v symbióze křesťanských konfesí a obyčejů kalendářního cyklu. Prameny z archívních a terénních výzkumů vytvoří východisko pro historické a kulturně-geografické srovnávací studium ve středoevropském kontextu.
Konstitutivní vliv tradice na formování vztahů mužů a žen v předmanželských kontaktech a svatebním obřadu (z hlediska gender) (GA AV ČR IAA 900580501, 2005-2007)
Řešitelka: Alexandra Navrátilová
Cílem projektu bylo postihnout působení kulturních vzorů lidové tradice na formy milostných vztahů mezi pohlavími v kulturně-historickém a etnologickém kontextu.
Kolektivní paměť města Brna. Její proměny a vývoj ve 20. století (GA AV ČR KJB900580503, 2005–2007)
Řešitelka: Jana Nosková
Spoluřešitelé: Jana Kubíčková (MU Brno), Jana Číhalíková (Statutární město Brno, Archiv města Brna)
Cílem projektu bylo zachycení proměn kolektivní paměti města Brna a jeho obyvatel ve 20. století. Projekt se zaměřil jak na události „velké“ historie, stopy, které zanechala v prostoru města a v lidské paměti, tak na „malou“ historii a každodennost, jevy, které formují lokální identitu.
Etnokulturní tradice v současné společnosti. Sondy do problému využívání a funkcí hudebního folkloru (GA AV ČR IAA9058401, 2004-2007)
Řešitelka: Marta Toncrová
Spoluřešitelka: Martina Pavlicová
Spolupracovníci: Lucie Uhlíková
Projekt byl zaměřen na výzkum funkce etnokulturních tradic, zejména hudebně tanečních aktivit, v obecném společenském vývoji i v kultuře lokálních společenství. Sledoval studium historických a společenských souvislostí folkloru v průniku s novodobou transmisí ve vybraných lokalitách.
Das multikulturelle Brünn an der Schwelle zum EU-Beitritt (Österreichisches Ost-und Südosteuropa-Institut, 2002–2003)
Řešitelé: Jana Pospíšilová, Gero Fischer
Forschungszentrum für historische Minderheiten. Partnerem projektu je Jana Pospíšilová.
Podíl národopisu na rozvoji české národní společnosti na Moravě (1800 - 1918) (GA AV ČR, A8058101, 2001 – 2003)
Řešitel: Karel Altman
Projekt představoval příspěvek k osvětlení etnické, sociální a politické identity českých obyvatel Moravy od počátku 19. století do roku 1918. Jeho cílem bylo postižení úlohy národopisného hnutí na Moravě pro rozvíjející se českou společnost a srovnání s vývojem v Čechách. Výstupem projektu byla výběrová bibliografie Podíl národopisu na rozvoji české národní společnosti (1800-1918), Brno 2005, a posléze příručka Úvod do studia dějin národopisu na Moravě, Brno 2013.
Janáčkovy záznamy lidových písní, hudby a tanců (GA AV ČR B0058001, 2000-2001)
Řešitelka: Lucie Uhlíková
Projekt zaměřený na zpracování folklorního materiálu z Moravy, Slezska a Slovenska, který zaznamenal Leoš Janáček. Příprava kritického vydání.
Horňácké písně (Ze zápisů Martina Zemana) (GAČR 404/00/0704, 2000)
Řešitelka: Lucie Uhlíková
Spolupracovníci: Marta Toncrová
Cílem projektu byla edice dosud nepublikovaných písní sběratele Martina Zemana z oblasti Horňácka.
Lidové písně z moravského Horňácka (GA ČR 404/99/0035)
Řešitelka: Marta Toncrová
Cílem projektu bylo zveřejnění dosud nepublikovaných zápisů z moravské části Horácka formou písňové edice.
Reflexe Cikána a Žida v lidových písních českých zemí – příspěvek ke studiu etnických stereotypů ve střední Evropě (GA AV ČR A0058701, 1998–2001)
Řešitelka: Marta Toncrová
Spolupracovníci: Lucie Uhlíková
Projekt byl zaměřen na stanovení charakteristických znaků obrazu romské a židovské minority v lidových písních z českých zemí a na jejich konfrontaci se slovenským materiálem.
Součástí sbírkových fondů brněnského detašovaného pracoviště Etnologického ústavu jsou filmy a audiovizuální terénní záznamy.
Základ videotéky tvoří kopie převážně 16mm filmů původní filmotéky – dnes už uzavřené sbírky filmů, která byla v roce 2001 předána Národnímu filmovému archivu a na brněnském pracovišti je přístupná pouze ke studijním účelům. O obsahu této části sbírkového fondu se můžete více dozvědět zde.
Oddíl filmů s etnografickou tematikou obsahuje krátké dokumentační záznamy a vědecké krátkometrážní filmy Vlasty Svobodové z období 1969–1985 zaměřené především na tradiční lidovou výrobu.
Folkloristická část filmotéky je souborem němých a zvukových filmů dokumentujících především lidové tance na Moravě a ve Slezsku, ale také v Čechách a v zahraničí, z toho nejvíce na Slovensku. Kolekce filmů o tancích vznikla v letech 1956–1966 díky dlouholetému a systematickému odbornému zájmu Zdenky Jelínkové. Obsahuje filmy, které byly natočeny pro badatelské účely (vědecké filmy), filmy vzniklé pro pedagogické účely (instruktážní filmy), filmy populárně-naučné a též dokumentární a hrané filmy, týkající se jiných témat, v nichž jsou však zachyceny také lidové tance. V některých filmech jsou kromě lidových tanců dokumentovány také dětské hry.
Podstatnou část videotéky tvoří videozáznamy pořizované systematicky v rámci terénních výzkumů od roku 1990 (do roku 2013 Jiřinou Kosíkovou, od roku 2013 Michalem Pavláskem). Audiovizuální záznam je využíván jako technika a metoda při etnologickém terénním výzkumu a při vytváření systematické videodokumentace jako pramen vědecké analýzy. Záznamy jsou zaměřené na současné tradiční i nové zvykoslovné jevy, na život a kulturu menšin, badatelské osobnosti a jednotlivé nositele a interprety folkloru. Videodokumentace se soustředí také na aktuální společenské fenomény, jakým je např. tzv. migrační krize prostřednictvím záznamů rozhovorů s aktéry migrace (západní a jihovýchodní Evropa), zachycení uprchlických táborů a tranzitních míst na tzv. balkánské migrační trase (Řecko, Makedonie).
Sestřihy terénních videozáznamů jsou využívány pro prezentaci jako součást referátů na konferencích, jako doprovodný materiál k odborným přednáškám a ve výuce v Ústavu evropské etnologie FF MU v Brně, filmové smyčky jsou součástí výstav atd.
Krátké dokumentární filmy (např. filmy Daj bože što je dobro, Moje války, Druhé Vojvodovo: myslet obrazem, Hledání východu, Masa) byly prezentovány na přehlídkách dokumentární tvorby i na mezinárodních festivalech dokumentárních a etnologických filmů (Antropofest Praha, MUSAIONFILM Uherský Brod, Academia Film Olomouc, ETNOFILM Čadca, International Festival of Ethnological Film Belgrade, Days of Ethnographic Film Ljubljana, Moscow International Visual Anthropology Festival, Kratovo Ethnographic Film Festival), ale též v audiovizuálních sekcích velkých mezinárodních konferencí a kongresech antropologů a etnologů (např. IUAES/International Union of Anthropological and Ethnological Sciences Congress, SIEF/The International Society for Ethnology and Folklore Congress).
Filmy a audiovizuální záznamy jsou uložené na nosičích VHS, S-VHS, Hi8, mini DV,
CD-ROM a DVD. Analogové videozáznamy jsou digitalizovány a spolu se záznamy pořízenými digitální kamerou archivovány na externích datových úložištích.
Literatura:
Kosíková, Jiřina: Videodokumentace na brněnském pracovišti Etnologického ústavu AV ČR. Český lid 87, 2000, s. 249–261.
Kosíková, Jiřina: Lidové tance a dětské hry ve filmotéce Etnologického ústavu AV ČR. Filmografie. Brno, Etnologický ústav AV ČR, 1999.
Aktuality:
