ERC 2024 Action grant, Horizont Evropa, Evropská komise
101170655; 01.09.2025 – 31.08.2030

Hlavní řešitel: Martin Fotta

Řešitelský tým: Natálie Najmanová

Současná odborná literatura upozorňuje na nerovnosti v negativních důsledcích ozbrojených konfliktů, nuceného vysídlení a upevňování míru, které doléhají na romské komunity a zároveň vycházejí z předchozích vzorců marginalizace, rasismu a zbavení majetku a dále je prohlubují. Přesto však existuje výrazný nedostatek longitudinálního výzkumu zaměřeného na zkušenosti Romů s válkou, nuceným vysídlením a poválečnou obnovou – a to navzdory skutečnosti, že romské obyvatelstvo žije ve všech evropských a blízkovýchodních zemích, které byly v posledních třech desetiletích zasaženy válkou. Téměř nic není známo o tom, jak Romové pečovali o soudržnost rodin, příbuzenských sítí a komunit, ani o dopadech válek na sociální život Romů. Tento projekt tak představuje první systematické a komparativní zkoumání, vycházející z poznatku, že dosavadní výzkum v mírových podmínkách poukazuje na roli příbuzenství jako na hlavní mechanismus, prostřednictvím něhož Romové vytvářejí podmínky pro život a formují sociální sounáležitost způsobem, který není zcela určován jejich nerovnými vztahy s Neromy. Prostřednictvím imerzivního výzkumu mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie tento inovativní etnografický projekt mapuje proměny romských příbuzenských vztahů v důsledku konfliktů. Zkoumá, jak jsou příbuzenské praktiky a vztahy využívány jako sociální zdroj při zvládání dopadů válek, a zároveň jak se válečné zkušenosti promítají do samotné podoby příbuzenství. Sledováním každodenních aktů péče, proměn příbuzenských sítí a mezigeneračního romského myšlení nabízí nový pohled na sociální dynamiku války a její následky z perspektivy zranitelné, rozptýlené a územně nesouvislé etnické menšiny, čímž přesahuje běžné analýzy vycházející z perspektivy většiny. Analýzou „plasticity“ příbuzenství a jeho limitů v extrémních podmínkách válečných konfliktů je širším cílem projektu prohloubit naše porozumění tomu, jak jsou sociální zranitelnost, adaptace a sociokulturní kontinuita vzájemně provázány.

Paměť a populismus zezdola (MEMPOP)

ERC 2022 Starting Grant, Horizont Europe, Evropská komise

101076092; 1.1.2024 – 31.12.2028

Hlavní řešitel:  Johana Wyss D.Phil.

Řešitelský tým: Franz Graf, Ioana Brunet, Diána Vonnák, Laura Mafizzoli, Astrea Nikolovska, Jitka Králová 

Political polarisation with rising support for populist movements is one of the most pressing global issues that we are facing worldwide. Yet, it is usually Central and Eastern Europe that are singled out for examples of unprecedented resurgences of populism, illiberal nationalism, and increasingly authoritarian forms of government. However, considering how divergent the so-called populist regimes of Central and Eastern Europe are, as well as the types of mnemonic populism they employ, ‘populism’ has become a label that is as empty as it is fashionable. To scrutinise the notion of Central and Eastern European populism and provide a novel perspective on this phenomenon, the project proposes a radical shift from the two units of analysis that are taken for granted in populism studies: the temporal unit that presumes Central and Eastern European populism is a post-socialist consequence; and the geographical unit that essentialises contemporary nation-states of Central and Eastern Europe. By adopting a bottom-up approach and investigating the everyday mnemonic practices and populist sentiments of ordinary people living in the transnational borderland periphery, namely, Burgenland, Galicia, Istria, and Silesia, this pioneering study moves away from the elite, top-down investigation of populism as well as the tendency to treat the state as the primary unit of analysis. Instead, it shifts the centre of focus to the postimperial transnational borderlands where, in fact, both antagonistic memories and support for populist movements are arguably the strongest.

www.mempop.org

Tento projekt získal finanční podporu od Evropské výzkumné rady (ERC) v rámci programu Horizont Evropa, který je rámcovým programem EU pro vědu, výzkum a inovace (grantová dohoda č. 101170655).

This project has received funding from the European Research Council (ERC) under the European Union’s Horizon Europe research and innovation programme (grant agreement No 101076092). 

Veterinarization of Europe? Hunting for Wild Boar Futures in the Time of African Swine Fever (BOAR)
Veterinarizace Evropy? Lov divoké budoucnosti v čase Afrického moru prasat (BOAR)
ERC Consolidator Grant, Horizont 2020, Evropská komise
Grantová dohoda č.: 866350; 2020-2026 

Řešitel: Luděk Brož
Řešitelský tým: Aníbal G. Arregui, Erica von Essen, Thorsten Gieser, Paul G. Keil, Laura J. Kuen, Kieran O’Mahony, Garry Marvin, Marianna Szczygielska, Virginie Vaté,  André Thiemann

African Swine Fever is a fatal porcine virus infecting Europe’s prolific wild boar. Human conflict with wild boar has intensified over fears that exposure to a diseased population will contaminate domestic pig farms. Veterinarians play an important role in European State management of the viral threat. The BOAR project is an EU-funded, anthropological study of veterinary knowledge and practice beyond animal health, examining how veterinary science increasingly mediates human-wildlife interactions, and serves to structure and govern society through biosecurity measures. As self-appointed stewards of wild boar, recreational hunting communities are key subjects for researching veterinary interventions. The BOAR project will deliver innovative insights for the anthropology of hunting, the future of human-porcine relations, and the emerging subfield of 'veterinary anthropology'.

This project proposes a collaborative, ethnographic investigation of the relationship between three understudied subjects in anthropology: veterinary medicine, European hunting and wild boars. In recent decades, the wild boar has proliferated, (re)conquering the natural, rural and urban landscapes of Europe, and increasingly clashing with human practices and worlds. Classified as a game animal, the boar is primarily killed and managed by recreational hunters. Yet, hunters are proving incapable of stemming the tide of this intelligent, adaptable being, an interspecies relation that challenges hunting’s value and legitimacy in European society. This tension has amplified with the arrival of African Swine Fever (ASF) to the continent: a fatal virus that travels between wild boar and domestic pig, forest and farm, and threatens to infect and ruin the pig industry. In the name of biosecurity, and informed by veterinary knowledge, some States have intervened and conducted mass culls, erected dividing fences across Schengen space, or instituted no-go zones. During this crisis we witnessed how veterinary medicine’s role can extend beyond mediating human-animal relations, and work to structure and govern human lives in general. At the intersection of boars, hunting, ASF and veterinary medicine, this project has two main objectives: first, to examine how European hunting and porcine futures are intertwined, and the role of veterinarians in shaping these futures, and; second, through human-boar relations, study how society is becoming increasingly veterinarized and thus shape the conceptual and methodological development of the emerging field of veterinary anthropology. This project will further contribute to anthropology by opening a novel empirical and theoretical niche for the anthropology of hunting, and experiment with ethnography as a tool of engagement with near futures. The emerging and uncertain impact of ASF in Europe is an excellent moment to conduct such a project.

http://www.wildboar.cz/

This project has received funding from the European Research Council (ERC) under the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme (grant agreement No 866350).

Times of Crisis, Times in Crisis: The Temporalities of Europe in Polycrisis (TiCToC)

Výzva: Crisis – Perspectives from the Humanities; The Humanities in the European Research Area (HERA) Network in collaboration with CHANSE (Collaboration of Humanities and Social Sciences in Europe)

CHANSE; 03/2025-02/2028

Koordinátor: University of Copenhagen, Denmark

Partnerské instituce: University of St Andrews, United Kingdom; University of Bergen, Norway; Znanstvenoraziskovalni center Slovenske akademije znanosti in umetnosti (ZRC SAZU), Slovenia; Central European University, Austria; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Jana Nosková (hlavní řešitelka za EÚ), Kateřina Králová, Michal Pavlásek, Kateřina Fuksová
 
Anotace: Europe is in polycrisis: Climate, economy, migration, democracy, armed conflict and academia are pertinent fields where crisis abounds. This project explores the temporal registers of crisis, the vernacular articulation of life in turmoil, and the cultural dynamics expressed in crisis contexts. The central contention is the need to unravel what we term ‘times of crisis’. Centered in anthropology and working across art, history, ethnology and philosophy, this project critically places time at the heart of crisis work, asking what it means to live in times of crisis, how crisis changes over time, and how crisis is perceived in hindsight. Critically, what distinguishes ‘crisis time’ from ‘normal time’? Framing current conditions as ‘crisis’ or projecting time itself as being ‘in crisis’ are prevailing sensibilities in much discourse about polycrisis in Europe and beyond. This project offers empirical, methodological and theoretical apparatuses to better analyze what such crisis attentiveness effects, interrogating what the diverse yet now common category of ‘crisis’ accomplishes. Offering ethnographic takes on philosophical questions concerning ‘times of crisis’, each work package addresses three temporal pins – past, present, and future. The work packages focus on individual nodes of polycrisis in three regional settings: Eastern Europe (war and conflict), Mediterranean (economy), Scandinavia (migration), with shared research questions designed to aid comparison and comprehension. Empirically, the project highlights the diverse ways times of crisis are inhabited, methodologically it shows how times of crisis are expressed in art and literature, and theoretically it poses socio-philosophical questions concerning the temporal coordinates of crisis. Beyond the academy, activities will engage partners at the National Museum of Denmark, EthnoFest Athens, Open Society Archives Budapest, Post Bellum NGO Prague, and the Slovene Ethnological Association.

https://chanse.org/tictoc/

https://heranet.info/projects/crisis-perspectives-from-the-humanities/tictoc-times-in-crisis-times-of-crisis-the-temporalities-of-europe-in-polycrisis/

Evropská síť pro vedlejší produkty lesního hospodářství (dřevěné uhlí, smola, dehet, potaš)

Network for forest by-products charcoal, resin, tar, potash (EU-PoTaRCh)

COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology

CA22155

Počáteční datum: říjen 2023

Koordinátor: Poznań University of Life Sciences – Prof Magdalena ZBOROWSKA

Partnerské instituce v ČR: Etnologický ústav AV ČR, Botanický ústav AV ČR

Řešitel za EÚ AV ČR: Dr. Jiří Woitsch (člen CA22155 Management Committee a WG1 co-coordinator)

EU-PoTaRCh-establishes a network for the past, present and future of use of major non-timber forest raw materials and products in Europe. Whilst it will focus on forest by-products mainly Potash Tar Resin Charcoal (PoTaRCh)–as representatives of traditional forest exploitation heritage, it will touch upon other forest by-products (tannins, pitches). The scholarly vision is to enlighten the relevance of these products in history, especially their role in industrialization. The goal is to identify and assess production changes and their social and environmental impacts on sustainable development, and based on their heritage, to draw lessons for the future. The Action will support stakeholders who know these products and are interested in them, as they use them in the production, education, and promotion of heritage. Due to the participation of stakeholders with significantly different activity profiles (museums, state forests, associations, etc.), hence high diversity of needs will have to be answered by this Action.

The Action will put emphasis on ITCs participation, which have a rich history of producing PoTaRCh, and also special attention to Gender balance mobilizing in particular women to act as leaders of WG, STMS and workshop organizers. The Action will help to find ways to sustainable forest use and transfer knowledge to better methods and products in the bioeconomy.

https://www.cost.eu/actions/CA22155/#tabs+Name:Description

Leták ke stažení zde.

Evropská Síť Prasečí Chřipky

European Swine Influenza Network

COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology

CA21132

Počáteční datum: Podzim 2022

Koordinátor: CEVA Animal Health – Dr. Gwenaëlle Dauphin

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Luděk Brož

Swine influenza is a highly contagious respiratory disease in pigs caused by influenza A viruses (swIAV) which leads to production losses. The intensification of pork production systems and free livestock movement across borders fosters the spread of the virus in Europe. New variants, some with zoonotic potential, constantly emerge. Recent human pandemics have highlighted the zoonotic and reverse zoonotic potential of swine influenza and its risks for both animal and public health. Despite the burdens caused by swine influenza, surveillance across Europe is scanty and fragmented. Disease awareness is low in some European countries, diagnostic protocols are not harmonized, most countries lack standardised procedures and vaccine coverage is inconsistent. An interdisciplinary expert network is needed to develop a comprehensive view of the disease and its impacts to better manage swine influenza in Europe. ESFLU will:

● Facilitate data sharing and analysis for swIAV surveillance with national and international agencies

● Establish the network as the European OFFLU counterpart and support global surveillance and pandemic preparedness

● Strengthen capability in Europe to detect, identify and characterize swIAV virus

● Establish guidelines for swIAV management and control in pig herds

● Promote dialog between stakeholders and inform policymakers and the general public on swine flu disease burden and the risks to public health.

ESFLU gathers 76 experts in an interdisciplinary One Health approach. The Action will advance scientific knowledge concerning swIAV, improve disease surveillance and management capabilities, benefit pork production and reduce risks to both animal and human health.

https://www.cost.eu/actions/CA21132/

Pomalá paměť: transformativní praktiky v časech nerovnovážných a akcelerujících změn  

Slow Memory: Transformative Practices for Times of Uneven and Accelerated Change

COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology

CA20105; 2021-2025

Koordinátor: Nottingham Trent University – Prof. Jenny Wüstenberg

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Johana Wyss

We are living in times of deep contradictions. While our world accelerates and grows smaller through superfast digital networks, it is also marked by widening socio-economic disparities. We face viral pandemics, rapid species extinction, increased automation of work, quick fixes for mental health, political upheavals and displacements of old certainties. Adaptation and resilience to these challenges must draw on past experiences and cultural resources – this can only happen if we slow down and take time to remember well. This Action addresses the need for increased interdisciplinarity in our understanding of how societies confront their past to contend with environmental, economic and social changes brought on by sudden events and by slow and creeping transformations. The future of peace, prosperity, politics, work and climate will depend upon how we remember socio-cultural and political changes. Transformative practices of remembrance – as objects of study and as critical interventions – will be shared collaboratively across Arts and Sciences in order to reveal the ways in which humans confront large-scale processes of change. This Action will uniquely focus the attention of scholars, policymakers and cultural professionals on alternative paths to build resilience in the face of contemporary rapid-response culture. Through transnational and interdisciplinary discussions, we will address urgency, emergency, crisis and acceleration by drawing together the ‘multi-sited’, ‘eventless’ and slow-moving phenomena that can best be studied by ‘slowing down’ our research methods, to afford capacity building, knowledge generation and impact activities. Inspired by ‘slow science’ (Stengers 2018), we seek an alternative kind of social remembering.

https://www.cost.eu/cost-action/slow-memory-transformative-practices-for-times-of-uneven-and-accelerating-change/#tabs+Name:Description,

Twitter: @slowmemo

Migration and Us: Mobility, Refugees, and Borders from the Perspective of the Humanities 

Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti, Operační program Jan Amos Komenský

CZ.02.01.01/00/23_025/0008741; 2025-2028

Koordinátor: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Partnerské instituce: Ostravská univerzita; Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.; Orientální ústav AV ČR, v. v. i.; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Stephanie Rudwick (hlavní řešitel za EÚ), Michal Šípoš, Tina Magazzini, Zita Skořepová, Zdeněk Uherek, Samuel Umoh, Jakub Vávrovský, Bernadette Nadya Jaworsky, Ámál Hadlúlová, May Tamimova

Cíl projektu: Cílem projektu je zvýšit kvalitu, kapacitu a dopad výzkumu o migraci a uprchlictví z perspektivy humanitních věd v České republice a zároveň podpořit integraci a relevanci tohoto výzkumu v mezinárodním kontextu.

The Land Gone Wild: Archaeological and Transdisciplinary Research on Resilience Strategies in the 20th Century

Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti, Operační program Jan Amos Komenský

CZ.02.01.01/00/23_025/0008705; 2025-2028

Koordinátor: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

Partnerské instituce: Univerzita Karlova, Centrum pro teoretická studia; Západočeská univerzita v Plzni; Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Přemysl Mácha (hlavní řešitel za EÚ), Kateřina Králová, Sandra Kreisslová, Jana Nosková, Michal Pavlásek, Olga Nešporová, Lucie Uhlíková, Jiří Woitsch, Rose Smith, Eva Kalousová, Stanislav Horáček, Anna Kolářová
 
Cíl projektu: Výzkum strategií překonávání traumat 20. století na úrovni jednotlivců, rodin a dalších komunit. Archeologie a kontaktní obory řeší tyto otázky komplementárně k etablovanému historickému bádání, čímž přispívají k posílení společenské odolnosti.

Standardní projekt 2025, Grantová agentura České republiky

GA25-15545S; 2025-2027

Koordinátor: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i

Partnerské instituce: Masarykova univerzita

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Markéta Holubová (hlavní řešitelka za EÚ), Věra Frolcová, Tomáš Slavický a Kristýna Križková

Abstrakt: Předložený projekt se zaměřuje na ústní tradici kramářských písní, jejich produkci, jejich média a šíření, recepci, a to na materiálu českých lidových duchovních písní s christologickými náměty ve venkovském prostředí Moravy a Slezska v období 19. a první poloviny 20. století. Jde o jedinečný materiál uchovaný v dokumentačních sbírkách a fondech Etnologického ústavu AV ČR, získaný sběrateli lidové písně od konce 19. století do poloviny 20. století. Zkušený interdisciplinární badatelský tým zpracuje tento materiál ve všech jeho relevantních složkách: filologické, etnologické, etnomuzikologické a hymnologické. Hlavním výstupem projektu bude kolektivní anglická monografie, která na reprezentativních příkladech poprvé představí zahraničním badatelům tento unikátní materiál christologických kramářských písní, doprovázených interdisciplinárními komentáři, notovými ukázkami a odbornými studiemi.

Nerovné občanství a transnacionální mobilizace polských, českých a ukrajinských Romů tváří v tvář válce na Ukrajině

Bilaterální projekt NCN-GACR na principu Lead Agency

24-14388L

2024-2026

Partnerské organizácie: Centrum pro výzkum migrace, Varšavská univerzita a Seminář romistiky, ÚESEBS, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Projektový tým za EÚ AV ČR: Martin Fotta, Jan Ort, Kateřina Joštová, Yanush Panchenko

Solidarita, kterou Polsko a Česko projevily Ukrajincům prchajícím před válkou, byla bezprecedentní., Ne všichni z nich se ale dočkali rovného zacházení. Bilaterální polsko-český projekt, na němž se podílejí tři instituce, se zaměřuje na migrační zkušenosti a trajektorie ukrajinských Romů, tedy těch, kteří neodpovídali dominantnímu rasovému a genderovému profilu pomoc zasluhujícího ukrajinského uprchlíka. Zkoumá také aktivity českých a polských Romů, kteří se mobilizovali, aby jim pomohli. Výzkum se zabývá nerovnou povahou občanství ve střední a východní Evropě a tím, jak se anticikanismus promítá do různorodých vztahů ve válečném kontextu. Srovnáním Polska a Česka, zemí s významnou ukrajinskou populací a vysokým podílem ukrajinských uprchlíků, poskytuje v tomto ohledu unikátní perspektivu, když navíc obě země mají komplexní a specifickou historii vztahů mezi Romy a Neromy. Smíšené romsko-neromské výzkumné týmy budou využívat různé etnografické metody, aby zdůraznily romské aktérství a zpochybnily dědictví metodologického nacionalismu, který reprodukuje vylučující povahu národního státu vůči etnickým menšinám.

Web projektu: https://rocit.pl/

Mezi „Východem“ a „Západem“ – zkušenosti s hranicí a narativy o hranici na česko-slovenském a slovensko-ukrajinském pomezí

Standardní grant, GA ČR, 23-05924S, 2023–2025

Koordinátor: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. – Mgr. Jana Nosková, Ph.D.

Partnerská instituce: Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praha

Řešitelé za EÚ AV ČR: PhDr. Katarína Popelková, CSc., Dr. Natalia Zaitseva-Chipak

Interdisciplinární projekt se zabývá zkušenostmi s hranicí a jejich proměnami v době krizí. Předmětem empirického výzkumu je česko-slovenská a slovensko-ukrajinská hranice. Projekt se zaměřuje na následující oblasti: (1) identifikace způsobů vnímání, zažívání hranic a vyprávění o nich lokálními aktéry, (2) analýza způsobů (re-)produkce hranic v praktikách a diskurzech a skrze ně, (3) zkoumání strategií a způsobů „vytváření“ a „využívání“ hranic jako zdroje na lokální a národní úrovni, (4) tázání se po roli komunikativní a kulturní paměti při tematizování státních hranic a analýza politiky paměti. Výsledky výzkumu budou syntetizovány, osvětlí způsoby (re-)konstrukce hranic z mikro- a makroperspektivy a zásadně rozšíří znalosti o zkušenostech s hranicemi v současné glokalizované společnosti. Výzkum využívá kvalitativní metody, jeho teoretický rámec je založen na konceptech a přístupech spjatých se studiem hranic, paměti a narativů.

Folklore revival in post-socialist countries: politics, memory, heritization and sustainability

Mezinárodní project Lead Agency, Grantová agentura ČR

P410 - Moderní dějiny (od roku 1780) a etnologie

GAČR 22-31474K; 2022–2024

Koordinátor: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Partnerská instituce: The Institute of Ethnomusicology, Slovenian Academy of Sciences and Arts

Řešitel(é) za EÚ AV ČR: doc. Mgr. Daniela Stavělová CSc., Matěj Kratochvíl, Ph.D., PhDr. Zdeněk Vejvoda, Ph.D., Zita Skořepová, Ph.D., Lucie Uhlíková, Ph.D.

Projekt je zaměřen na sledování tzv. folklorních aktivit v současné společnosti, které jsou spojené s provozováním hudby a tance s prvky tradiční lidové kultury bez zjevného záměru zušlechťovat, pečovat či dále šířit. Na rozdíl od ideologicky pojatého folklorního hnutí druhé poloviny 20. století je tu zřetelný posun od prezentačního k participačnímu provozování. Dochází ke změně prostředí těchto aktivit, které se neodehrávají pouze v rámci činnosti folklorních souborů a přidružených akcí, ale ve spojení s nově se utvářejícími událostmi. Důležitý je tu proces přejímání obrazů folklorního hnutí v kulturní paměti, jde také o posun od lokálního ke globálnímu: folklor jako odraz lokální nebo regionální identity versus folklor coby pole hybridního a multižánrového hudebně tanečního vyjadřování využívajícího brikoláže a přivlastnění deteritorializovaných tradic. Teoretickými rámci budou především východiska současné etnomuzikologie a etnochoreologie zaměřená na studium hudby a tance v každodenním životě, jejich performativity a způsobů komunikace.

Více.

Transformace Slezska 1945-1948

Transformation of Silesia 1945-1948

Standardní projekt 2022, Grantová agentura České republiky

22-05263S; 2022–2024

Koordinátor: Slezské zemské muzeum – Dr. Ondřej Kolář

Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Johana Wyss, Mgr. Anežka Brožová

[Projekt se zaměřuje na průběh a dopady společenské transformace v regionu českého Slezska a přilehlých regionů severní Moravy (v obvodu Expozitury Zemského národního výboru moravskoslezského v Ostravě) v období od konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945 po nástup komunistického režimu v Československu v únoru 1948. V daném období byl region zasažen nuceným vysídlením většiny německy mluvícího obyvatelstva, stejně jako masovou industrializací. Zároveň jde o éru redefinování česko-polských vztahů a debat o postavení Slezska v rámci českých zemí. Demografické, ekonomické, správní a společenské změny byly doprovázeny také úsilím o čechizaci kulturního a vědeckého života. Tento projekt se soustředí na čtyři tematické oblasti: státní správu, identitu, migraci a urbanismus. Aby bylo možné splnit multidisciplinární zaměření projektu, tým zahrnuje výzkumníky z oblasti historie, kunsthistorie a sociální antropologie.

Minuty mezi životem a smrtí: Proměny zdravotnické záchranné služby a profesní identita jejích zaměstnanců v českých zemích 1952−2003 

Standardní projekty, Grantová agentura ČR  

GA23-05753S; 2023−2025

Koordinátor: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.; Mgr. Jiří Hlaváček, Ph.D.

Partnerská instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Řešitelka za EÚ AV ČR: Mgr. Olga Nešporová, Ph.D

Projekt se zaměřuje na analýzu a identifikaci procesů ve vývoji zdravotnické záchranné služby (ZZS) a profesní identity jejích zaměstnanců v českých zemích v časovém záběru od převzetí poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče státem v r. 1952 až po transformaci ZZS v krajské příspěvkové organizace v r. 2003. Záměrem je postihnout institucionalizaci, profesionalizaci a modernizaci záchranné služby prostřednictvím komparace oficiálního diskursu (legislativa a resortní normy) a aktérské perspektivy (pamětnická reflexe) ve formě regionálních mikrohistorických sond. Interdisciplinární výzkum se pohybuje na pomezí dějin lékařství, soudobých dějin, paměťových a identitárních studií. Sběr a zpracování dat je prováděno za využití kombinace metod klasické historiografie (archivní výzkum), historické antropologie (diskursivní, narativní a symbolická analýza) a sociální antropologie (kvalitativně zaměřené narativní a polostrukturované rozhovory).

LQ300582201

2022-2027

Řešitel: Martin Fotta

Členové týmu: Tina Magazzini, Mariana Sabino Salazar, Karolina Válová, Lucie Holzbachová, Ivana Camphuijsen

Tento projekt přehodnocuje pohled na Romy z “největší evropské menšiny" na pan-atlantickou diasporu zformovanou procesy a vztahy, které strukturují globalizovaný svět. Přispívá k pochopení relační povahy identit a sociálních klasifikací. Navzdory staleté přítomnosti Romů v Americe a Africe je výzkum stále metodologicky eurocentrický. S romskými identitami se běžně zachází bez ohledu na globální vazby, které utvářejí pohled Romů na sebe sama a na jejich postavení ve vztahu k ostatním etnickým komunitám. Projekt navrhuje zkoumat romskou identitu v komparativním, transnacionálním a interkulturním rámci. Tým uskuteční etnografický a archivní výzkum v jižním Atlantiku a bude zkoumat sociální postavení Romů ve vztahu k jiným etno-rasovým projektům (např. atlantické otroctví). To přinese nové poznatky o tom, jak různé rasové kontexty ovlivňují jejich příslušnost a interetnické interakce.

https://www.romaniatlantic.cz

Research on Environmental Sustainability and on the Use of Resources in Central European Households (RESOURCE).

Praemium Academiae/Akademická prémie 2023, Akademie věd České republiky

2024 - 2029

Řešitel: Petr Jehlička

Řešitelský tým: Daniel Sosna, Maike Melles, Kateřina Joštová, Michaela Jaterková

Research Associates: Evelien de Hoop (Vrije Universiteit Amsterdam), Lucie Sovová (Wageningen University & Research), Esther Veen (Aeres University of Applied Sciences)

The rationale for this project is the realisation that Czech (and other Central European) households harbour a range of everyday practices that are significant in terms of key insights into the efficient and sustainable use of resources. The RESOURCE Project looks at two everyday practices – the production of food waste and consumption of tap water by Czech households – that are at per capita levels considerably below European Union averages. For comparative reasons, it investigates these practices also in the Netherlands. At the same time, both in academic and public policy circles the fact that Czech households master these frugal and thrifty practices is rarely reflected upon. Consequently, little is known about how these remarkable successes are achieved.

Most research projects concerned with efficient resource management on the household level seek to identify ways of reducing or minimising the use of resources while relying, explicitly or implicitly, on the adoption of knowledge and know-how transferred from Western contexts. In contrast, the originality of this Project stems from a reversed logic of questioning. How can the already low, thrifty and frugal use of resources in society be understood and this knowledge made transferrable to other societies? Answering these questions is not only an enticing scholarly challenge but, more importantly, a source of valuable knowledge and practical know-how. If this know-how on household frugal resource use were adopted at the European level, some of the European Union’s key targets concerning reductions in resource use would have been not only met but significantly exceeded.

https://resourceeurope.cz/

Koordinační pracoviště: Archeologický ústav AV ČR, v. v. i.

Koordinátor: Mgr. Maříková Kubková Jana, Ph.D. (ArÚ)

Web programu: https://anatomieav21.cz/

Řešitelé za EÚ: Barbora Gurecká, Pavel Horák, Přemysl Mácha, Jiří Woitsch

Doba řešení: 2022 - 2026

O programu:

Výzkumný program vychází ze dvou základních charakteristik Strategie AV21. Je zformulován s ohledem na základní postulát „Špičkového výzkumu ve veřejném zájmu“, přičemž nejde jenom o prokazatelně nové a efektivní výsledky samotného výzkumu, ale také o soubory informací, které tyto výsledky srozumitelně a přesvědčivě předkládají veřejnosti. Druhým postulátem, který navrhovatelé programu zdůrazňují, je, že celek Strategie AV 21 je konstruován jako toynbeeovský způsob badatelské práce, která odpovídá na dotazy a potřeby společnosti (challenge) podloženými odpověďmi (response). Za jednu z klíčových výzev současnosti považujeme výzkum konstrukcí a funkcí Evropy a evropské společnosti.

Aktuální vývoj ukazuje ve stále nových obměnách, že tyto entity jednotlivé evropské státy a jejich politická reprezentace chápou a prezentují jen v rovině deklarativních politických hesel bez skutečného obsahu. Vyprázdněné fráze o potřebě evropské jednoty snadno dostávají trhliny pod tlakem událostí, jako jsou pandemie nebo uprchlické a ekonomické krize. Navrhovaný program vychází ze skutečnosti, že všechny vědy – přírodní i společenské – člověk vytvořil pro svoji orientaci sama v sobě a ve světě, který jej obklopuje a že tedy výsledky výzkumu představují jednu z jednu z nejvýznamnějších oblastí, z níž mohou přijít odpovědi na existenciální otázky. Anatomie evropské společnosti je v tomto smyslu klasické téma. Na první pohled o něm už bylo řečeno vše. Účelové dlouhodobě hlásané sumy o společném evropském kulturním prostoru nebo o evropské kultuře vyrostlé na úrodném substrátu antické civilizace, křesťanství a judaismu byly ve společenském diskursu zneužívány, což ale vůbec neznamená, že nevycházejí z hodnot, které jsou součástí dlouhodobé evropské perspektivy. Silné euroskeptické tendence velmi často využívají této banalizace tématu a ve vřavě společenského dialogu vzniká dezorientace, jež může vést k haváriím typu brexitu.

Studium anatomie evropské společnosti se pod úhlem tohoto pohledu jeví jako fundamentální téma současnosti. Program jsme rozdělili od sedmi výzkumných témat a jedné diskusní platformy.

Koordinační pracoviště: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Druhé koordinační pracoviště: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Koordinátor: PhDr. Martin Klečacký, Ph.D. (MÚA)

Řešitelé za EÚ: Martin Fotta, Johana Kłusek, Kateřina Králová, Přemysl Mácha, Jaroslav Otčenášek

Doba řešení: 2024 - 2028

Web programu: https://identity.mua.cas.cz/cs

O programu:

Současná válka na Ukrajině, rostoucí neklid na Balkáně stejně jako napětí mezi Čínou, Tchaj-wanem a dalšími státy jsou jen těmi nejviditelnějšími projevy „nové studené války“, toho, jak křehké a nestálé je stávající světové uspořádání. Zpochybňování současných hranic mezi státy ať již prostřednictvím hrubé vojenské síly, nebo za využití prostředků propagandy a manipulace úzce souvisí s otázkou identity jako klíčového nástroje vlastní identifikace a vymezení se vůči druhému. Tento proces lze zkoumat jak na úrovni jednotlivců, tak i celých společností, národů či nadnárodních celků. K podobnému zpochybnění tradičního uspořádání totiž dochází i v rámci fungování celé západní společnosti. Prohlubující se sociální nerovnosti doprovázené novými kulturními válkami vedou k zastření dosud uplatňovaných identifikačních vzorců a jejich postupnému nahrazování novými identitami. Vedle ustavených etnických či náboženských modelů se objevují nové genderové, sociální či politickoemancipační typy identit. Nízká míra porozumění těmto novým výzvám, mnohdy ohrožujícím celý svět, jak jej známe, může mít závažné důsledky.

Interdisciplinární a srovnávací program reaguje na aktuální rozkolísání hodnotového i geopolitického uspořádání současného světa a zkoumá formování a vyjednávání identit v rámci států a mezi nimi. Zvláštní pozornost je přitom věnována regionům, jejichž vývoj má zásadní dopady na život v České republice a jejichž studium bylo v uplynulé době podceněno: Čína, Rusko, Ukrajina či Balkán. Globální ukotvení programu současně umožní širší kontextualizaci aktivit zaměřených na aktuální společenské výzvy v rámci České republiky, a to na úrovni empirického výzkumu identit v různých segmentech společnosti, který by měl poskytovat podklady pro formulaci opatření reagujících na dynamické změny v této oblasti.

Koordinační pracoviště: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. I.

Koordinátor: PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D. (ÚSD)

Řešitelé za EÚ: Daniel Sosna

Doba řešení: 2025 - 2029

Web programu: https://materialita.usd.cas.cz/

O programu:

Současný člověk je obklopen příliš mnoha věcmi, zatímco svět čelí nedostatku důležitých surovin a získává některé vzácné materiály za eticky nepřijatelných a ekologicky neudržitelných podmínek. Materiální rozměr lidské existence tak představuje zásadní výzvu a hrozbu pro současnou společnost. Zároveň lze ale materialitu chápat jako důležitou stopu, již za sebou materiály a předměty zanechávají. Pokud k jejímu prozkoumání systematicky využijeme mezioborovou spolupráci, může nás přivést k novému poznání historických, kulturních a technologických kořenů současných problémů lidstva. Prostřednictvím těchto doposud neznámých souvislostí se nám může podařit naznačit i nové možnosti jejich řešení.

Program si klade za cíl přivést ke společným aktivitám výzkumníky a výzkumnice ústavů ze všech tří vědních oblastí a dalších pracovišť akademické i veřejné sféry. Společně se pokusíme nově nahlédnout na potenciál materiality strukturovat naše uvažování a hierarchicky dělit svět. Budeme sledovat a nově interpretovat transfer vědění a mobilitu materiálů, technologií a znalostí, a to z hlediska dopadů technického, kulturního i mocenského rázu. S novými a převáživšími surovinami, technologiemi či výtvory souvisejí velké modernizační posuny i environmentální hrozby, utvářejí se společenské vztahy a politické režimy. Naopak ústup týchž technologií přináší rozsáhlé procesy s nekontrolovatelnými důsledky, jako jsou deindustrializace či aktuální krize masové demokracie. Sledování stop materiality nám umožňuje analyzovat tyto společenské a technické jevy v jejich širších environmentálních i etických souvislostech a tyto závěry komunikovat s veřejnou sférou.

Pro humanitní a sociálněvědné obory představuje materiální obrat velkou výzvu. Je však logickou reakcí na dlouhodobou převahu zkoumání diskurzů, ideových obsahů a abstraktních jevů; zájem o hmotný a technologický aspekt sociální reality i duševních výtvorů znamená velmi vítané rozšíření obzoru a nové zaměření pozornosti. V případě technických a přírodovědných disciplín mohou výše formulované otázky překonat jejich obvyklé interpretační meze a se znalostí historických souvislostí nově uchopit vyvíjené ekologické i technologicky vyspělé materiály. Avšak teprve propojení nejnovějších společenskovědních, technických a přírodovědných analytických postupů s přístupy environmentálními nám může pomoci formulovat technická a ideová východiska ze současných krizí

Koordinační pracoviště: Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.

Koordinátor: Mgr. Martin Víta, Ph.D. (ÚI)

Řešitelé za EÚ: Matěj Kratochvíl

Doba řešení: 2025 - 2029

O programu:

Oblast umělé inteligence (AI) zažívá v posledních letech obrovský rozvoj. Zejména v souvislosti s rozmachem technologií generativní umělé inteligence se téma AI – potažmo strojového učení (ML) – dostává do popředí v širokém spektru lidských činností, výzkum nevyjímaje. Aplikace založené na velkých jazykových modelech v nebývale krátké době přitáhly pozornost značné části společnosti a podnítily diskusi v otázkách možností jejich využívání. Fenomén AI začal dramatickým způsobem pronikat do naprosté většiny odvětví a výrazným způsobem mění jejich fungování. AI představuje jedinečnou příležitost a zároveň i velkou výzvu pro prakticky všechny vědní disciplíny, které se v rámci ústavů AV ČR zkoumají.

V kontextu výzkumu může efektivní využívání metod AI/ML přinést jednak akceleraci mnoha částí výzkumného procesu, tak i nové impulsy pro "kreativní složku" výzkumné činnosti – podobně jako k tomu došlo v souvislosti s rozvojem formálních a matematických základů v mnoha vědeckých disciplínách. AI se uplatní při podpoře výzkumné činnosti (management projektů ve VaVaI, marketing a PR vědy, HR ve výzkumných organizacích aj.). Na AI lze nahlížet z mnoha různých perspektiv: od partikulárních, týkajících se různých aspektů zavádění přístupů AI pro řešení konkrétních problémů, tak obecných, týkajících se vlivů a dopadů AI na úrovni různých sektorů (např. zdravotnictví, energetika nebo finanční trhy).

Program "AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost" reaguje na uvedená východiska: cílem programu je podpořit jednak samotný výzkum a vývoj v oblasti obecných metod a přístupů AI a strojového učení, dále aplikování metod AI na jednotlivých ústavech všech tří vědních oblastí k řešení úloh z nejrůznějších domén, a také výzkum společenských aspektů AI. Předkládaný program v neposlední řadě zastřešuje sadu průřezových aktivit v oblasti AI napříč ústavy, podporuje posilování meziinstitucionální spolupráce jak uvnitř AV ČR, tak s dalšími výzkumnými organizacemi mimo AV, včetně zahraničních. Vytváří též potřebnou infrastrukturu pro spolupráci s komerční sférou i veřejnou správou a rovněž pro transfer znalostí v oblasti AI. Neopomíjí ani příležitosti spojené se vzděláváním a výchovou mladé generace či problematiku odolnosti a bezpečnosti v českém výzkumném prostoru. Tato pestrost se odráží v členění projektu na 5 výzkumných témat (spolu s jedním podpůrným – koordinace programu).

Program zároveň přispěje ke vnímání AV ČR jako významného aktéra na poli AI nejen v rámci ČR.

Prosaic Folklore and The Post-Socialist Memory

Program mezinárodní spolupráce začínajících výzkumných pracovníků, AV ČR

MSM300582101; 2021

Hlavní řešitel: Mgr. Eva Šipöczová, Ph.D.

Partnerské instituce: Eesti Kirjandusmuuseum, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici

The submitted project focuses on folkloristic research on collectively shared ideas of the past, transmitted orally and through contemporary prosaic folklore. The project addresses how society creates images of the past by means of jokes, anecdotes, rumours, surmises, unverified information, conspiracy theories, and urban legends. Attention will be paid to the reflection on twentieth-century history with regard to the Second World War and the era of Socialism. The folkloristic approach will be combined with theoretical knowledge about the memory as a cultural phenomenon. During the research stay, materials will be collected by means of interviews and questionnaires distributed among young generation, which creates their relation to the twentieth-century historical events primarily in a way different from their own experience (family narrations, education, pop culture etc.). The research in Estonia and Slovakia will offer an opportunity of comparing the collected aterial and the interpretation thereof to the backdrop of a different post-war development of the countries.

Giľora, archiv živých romských písní

Projekt Giľora (v romštině „písničky”) zaznamenává, archivuje a zpřístupňuje zpěv romských zpěváků a zpěvaček, kteří rádi zpívají, ideálně s lidmi, s nimiž častěji zpívají. Zaznamenáváme a studujeme písně v kultuře českých Romů, zkoumáme současnou podobu romského písňového folkloru v ČR.  Projekt je specifický svým zaměřením na osobnosti zpěváků a na jejich repertoár – spíš než na kapely – a rovněž preferencí záznamů „unplugged“. Cílem nejsou dokonalé nahrávky ve studiové kvalitě, ale dokumentace role písní a zpěvu v kultuře českých Romů dnes. Z této dokumentace a polostrukturovaných rozhovorů pak vychází etnomuzikologický výzkum současné romské zpěvnosti v ČR.

Koordinátor projektu: Ondřej Skovajsa, Ph.D.,

Řešení a supervize: doc. PhDr. Lubomír Tyllner, CSc.

Podpořeno Bader Philanthropies, Inc.

2021-2024

https://www.gilora.cz/

V SVI EÚ AV ČR jsou uloženy rozsáhlé fondy a sbírky dokumentů s především související národopisnou tématikou (mj. fotodokumenty, fonodokumenty, výzkumné záměry, kresby, plánové dokumentace apod.). Díky jejich značné historické a vypovídací hodnotě se tyto fondy a sbírky řadí k nejvýznamnějším pramenným základnám vědecké práce v oblasti národopisu na území ČR. Dokumentační sbírky, jejichž počátky sahají až do 1. poloviny 19. století, vznikaly díky organizované sběratelské činnosti a terénním výzkumům. Tyto fondy ústav dále rozšiřuje vlastními výzkumy, ale nemalá část novějších sbírek pochází také od amatérských sběratelů, z darů a samozřejmě i z nákupů.

http://digitalizacesbirek.eu.cas.cz/

The National Institute for Research on the Socioeconomic Impact of Diseases and Systemic Risks (SYRI)

Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, MŠMT

LX22NPO5101, 2022–2025

Vedoucí výzkumné skupiny Společenská odolnost: Alice Koubová, Filosofický ústav AV ČR

Řešitel za EÚ AV ČR: Michal Šípoš

Členové týmu za EÚ AV ČR: Luděk Brož, Martin Fotta, Ognjen Kojanic, Ivana Camphuijsen

SYRI je vědecká platforma, která sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky s cílem zkoumat rizika a řešit společenské výzvy vyplývající z dramatických událostí, jako jsou globální zdravotní krize, válka mezi Ruskem a Ukrajinou a řada environmentálních krizí. V rámci SYRI náš tým působí ve výzkumné skupině Společenská odolnost, která chápe tento jev jako proces posilující soudržnost mezi různými aktéry – například institucemi, komunitami a jednotlivci – v obdobích bezprecedentních změn, nejistoty a nepředvídatelných rizik. Odolnost je udržována prostřednictvím sociálních vazeb, inkluzivních praktik, sdílených hodnot, životních strategií a státních politik. Náš tým přispívá ke kolektivnímu výzkumu rozvíjením etnografické teorie jako vodícího analytického rámce. Namísto chápání odolnosti jako univerzální součásti lidské existence se zaměřujeme na konkrétní životy v různých kontextech, kde jsou praktiky udržování života uprostřed probíhající polykrize klíčové.

https://www.syri.cz